Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Itálie hlásí už třetí den rekord v počtu nakažených

Vojtěch se chlubil daty, žádná nedodal. Starostové nevěděli, kolik mají nakažených

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO) se na sociálních sítích chlubil, že se domluvil s komunálními politiky na předávání dat o nakažených novým typem koronaviru. Ačkoliv to sice zní hezky, opomenul přiznat, že přesně toto čtvrt roku odmítal s odvoláním se na údajnou ochranu dat, aby jej k tomu pak následně musely "dokopat" soudy.

Amsterdam a Rotterdam končí experiment s nošením roušek

Amsterodam a Rotterdam přestanou vyžadovat nošení roušek na rušných místech. Platnost opatření, které tato nizozemská města zavedla na počátku srpna, skončí v pondělí. Informoval o tom dnes zpravodajský server NOS.

Koronavirus nelze srovnávat se španělskou chřipkou, imunita se vytvořit nemusí, přiznává expert

Prodělání nemoci covid-19 nemusí ihned automaticky znamenat vytvoření si doživotní imunity proti novému typu koronaviru, který jí způsobuje. Na světě už byly zaznamenány tři případy opětovné nákazy. I tak tomu ale biochemik Jan Konvalinka nepřikládá příliš velký význam.

Biden vyrazí na "turné" po USA. V rámci kampaně se bude osobně setkávat s voliči

Kandidát demokratů na prezidenta Joe Biden začne v září jezdit po Spojených státech a setkávat se osobně s voliči. Akce ale hodlá pořádat v souladu s pravidly boje proti šíření koronaviru, informovala agentura AP. S covidem-19 v USA zemřelo již více než 180.000 lidí.

Merkelová varuje: Situace kolem koronaviru je vážná a na podzim se ještě zhorší

Epidemická situace v Německu se v nadcházejících měsících zhorší. Dnes to na tiskové konferenci prohlásila německá kancléřka Angela Merkelová, která varovala, že situace je vážná a vážná prozatím zůstane.

Rouškovné 6000 korun? Maláčové vadí, že se řeší, kde na to vezme

Šéfka resortu práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) by uvítala, kdyby senioři obdrželi jednorázový příspěvek ve výši šesti tisíc korun tzv. "rouškovné". Naráží však na odpor, že si tím vláda pouze uplácí potenciální voliče před nadcházejícími volbami, a že se bude jednat o zbytečnou zátěž pro státní rozpočet. Rovněž také zůstává otázkou, zda byli senioři opravdu skupinou, kterou nejvíc zasáhla epidemie koronaviru.

V Česku se bude pro vědecké účely vyrábět remdesivir působící proti covidu-19

Účinná látka pro lék remdesivir vyvinutý americkou společností Gilead Sciences pod vedením Čecha Tomáše Cihláře, který se v některých případech osvědčil v léčbě těžkých průběhů onemocnění covid-19 způsobovaným novým typem koronaviru, by se měla vyrábět i v Česku. S vlastní technologií její přípravy podle všeho přišla středočeská firma Santiago chemikálie, která jí hodlá nabízet pro vědecké účely.

Ve FN Brno se bude testovat na covid sedm dní v týdnu

Fakultní nemocnice Brno začne od září testovat na koronavirus sedm dní v týdnu. Vždy bude nutné se objednat přes rezervační systém, oznámil dnes ČTK mluvčí nemocnice Pavel Žára. Po většinu prázdnin fungovaly odběrové stany v pondělí, středu a pátek.

Viceprezidentka policie SR mluvila o pravidlech pro roušky, sama ji měla špatně nasazenou

Slovenská policejní viceprezidentka Jana Maškarová se dnes omluvila za to, že na tiskové konferenci o připravovaných kontrolách dodržování nařízení o nošení roušek sama neměla zakrytý nos. Rouška se jí sesunula hned v úvodu čtvrtečního vystoupení před novináři v budově úřadu vlády.

V Česku přibylo opět přes 350 nakažených, v týdnu téměř 1400

Denní přírůstek nakažených koronavirem v Česku ve čtvrtek potřetí v řadě přesáhl 350 případů. V tomto týdnu odhalily laboratoře téměř 1400 nakažených. Čtyři z pěti nejvyšších denních přírůstků od začátku epidemie navíc bylo v uplynulých sedmi dnech.

Počet nakažených koronavirem v Německu mírně stoupl, za nenošení roušky bude pokuta

V Německu za posledních 24 hodin přibylo 1571 lidí nakažených koronavirem, tři lidé s nemocí covid-19 zemřeli.

Koronavirus: V Latinské Americe už je přes sedm milionů nakažených

Brazílie hlásí 44.235 nových nakažených koronavirem. Celkem s nemocí covid-19 už zemřelo 118.649 lidí, uvedlo ve čtvrtek ministerstvo zdravotnictví této země se 210 miliony obyvatel.

Čína zpochybňuje názor většiny expertů: Koronavirus nemusí mít původ ve Wu-chanu

Šéf čínské diplomacie Wang I při dnešní návštěvě Norska řekl, že není jisté, zda koronavirus vzniknul v Číně. Informovala o tom agentura Reuters, podle níž Wang zpochybnil převládající názor zdravotnických expertů a cizích vlád.

USA mají 180 tisíc obětí epidemie covid-19. Za menšími přírůstky nakažených je několik faktorů

Počet úmrtí spojovaných s covidem-19 už ve Spojených státech podle agentury Reuters a Univerzity Johnse Hopkinse (JHU) přesáhl 180.000. Stalo se tak v době, kdy země hlásí nižší počty nákaz i úmrtí oproti předchozím týdnům, jakož i značný pokles vytíženosti nemocnic.

Lékař: K opuštění karantény už Řecko nevyžaduje dva negativní testy na covid

Řecko už pro propuštění z karantény nevyžaduje dva negativní testy na koronavirus. Stačí dva týdny strávené v izolaci a lidé mohou z vyhrazeného hotelu pro nakažené nebo nemocnice odejít. Nemusí čekat na potvrzení o propuštění, na letištích po nich žádný doklad není vyžadován.

Počet nakažených koronavirem ve světě překročil 24 milionů

Koronavirem se na celém světě nakazilo už více než 24 milionů lidí. Vyplývá to z údajů americké Univerzity Johnse Hopkinse (JHU), která vývoj pandemie dlouhodobě sleduje. Řada evropských zemí v reakci na růst počtu nakažených opět zpřísňuje protikoronavirová opatření a Británie se rozhodla zařadit Česko na svůj karanténní seznam.

Španělsko hlásí 3781 nakažených za den, nejvíce od konce dubna

Ve Španělsku se za posledních 24 hodin potvrdilo 3781 nakažených koronavirem SARS-CoV-2, což je nejvíce od konce dubna a o 187 případů více než o den dříve. Informoval o tom deník La Vanguardia s odvoláním na nejnovější údaje ministerstva zdravotnictví. Nejvíce nových případů zaznamenal opět madridský region.

Nošení roušek bude povinné v celé Paříži, restrikce opět zavádí i Marseille

Nošení roušek bude kvůli šíření koronaviru povinné v celé Paříži. Oznámil to dnes podle agentury AFP francouzský premiér Jean Castex. Nevyloučil přitom, že by se povinnost zakrývat si na veřejnosti nos a ústa mohla rozšířit i na další velká města. Rozhodný postup vlády je podle Castexe nyní nutný kvůli rostoucímu počtu nakažených koronavirem. Za poslední den evidovaly úřady více než 6000 infikovaných, což je nejvyšší denní bilance od března a současně druhá nejvyšší za celou dobu epidemie v zemi.

Hrozí druhá vlna epidemie? Slovensko nařídí karanténu pro navrátilce z dalších šesti zemí

Slovensko od začátku září zařadí kvůli pandemii nemoci covid-19 šest států včetně Chorvatska mezi rizikové země. Znamená to, že obyvatelé Slovenska budou muset po návratu do vlasti z Chorvatska, Španělska, Francie, Nizozemska, Belgie a Malty nastoupit do domácí karantény a následně až na výjimky podstoupit test na koronavirus. Například Chorvatsko patří mezi oblíbené destinace Slováků při letní dovolené. Česko nadále zůstává na slovenském seznamu takzvaných méně rizikových států. Bratislava také omezuje hromadné akce.