Koronavirus nelze srovnávat se španělskou chřipkou, imunita se vytvořit nemusí, přiznává expert

"Je důležitá, protože víme, že je to možné. A potvrzuje, že se nám nepodaří viru úplně zbavit,“ vyjádřil se k nové informaci o infekci šéf výzkumného týmu Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR Konvalinka v interview pro Plus.

„Z tisíců pacientů máme tři, což je velmi málo. A ve všech případech byl průběh choroby po druhé infekci mnohem mírnější. Máme tedy odpověď, že imunita po prodělané nemoci není neomezená, není sterilizující a není úplně protektivní. Na druhou stranu se zdá, že je ochranná. Tito tři lidé byli do jisté míry chráněni, choroba u nich neproběhla nijak dramaticky a zdá se, že pro většinu lidí, kteří ji prodělají, platí, že nějaký typ imunity získají,“ podotkl biochemik.

"Zhoršuje to trochu predikci. Myslím, že to je konsensus ve vědecké obci, že se nám nepodaří virus eradikovat, úplně se ho zbavit. Takže občas budeme koronavirové epidemie zažívat. Dobrá zpráva ale je, že drtivá většina lidí nemoc nedostane podruhé a tu malou část lidí, která onemocní, už neohrozí," dodal.

Konvalinka zároveň také konstatoval, že jsme díky novým poznatkům zase o něco blíže vývoji případné očkovací látky. "Potvrdilo se, že koronavirová vakcína musí vybudit velmi silnou imunitní odpověď a musí být vymyšlená tak chytře, aby byla ještě silnějším stimulem pro imunitní systém, než je samotná lehká infekce virem. Přístupů je naštěstí celá řada a je velmi slušná šance, že některé z nich, nebo minimálně jeden z nich bude fungovat tak, aby vybudil silnou imunitní odpověď, která bude nejen protilátková ale i buněčná,“ řekl.

Zbavíme se pandemie do dvou let?

Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) bychom se pandemie covid-19 mohli zbavit za méně než dva roky. Dle biochemika je téměř jisté, že tomu tak bude, a že koronavirus v tomto časovém horizontu skutečně vezme takříkajíc za své. Očekává totiž, že se virus zachová jako ostatní respirační viry. Buďto se populace proočkuje, anebo se najde účinný lék. Krajním řešení a případnou nejhorší variantou by mohlo být promoření a získání určité přirozené imunity. 

"Jestli se virus bude periodicky vracet a bude způsobovat menší epidemie, je věc jiná. Nemyslím si, že by virus zmizel, ale pandemie ano,“ nechal se slyšet odborník. "I španělská chřipka za dva roky zmizela, i když jsme neměli ani lék, ani plukovníka Prymulu, ani epidemiologické studie,“ podotkl.

Nemůžeme čerpat ze zkušeností ze španělské chřipky

Konvalinka zároveň také informoval, že momentální situace rozhodně není srovnatelná se španělskou chřipkou, s níž lidstvo bojovalo po první světové válce. 

"Španělská chřipka přišla na konci první světové války do vyhladovělého a zbídačeného obyvatelstva se zjevně potlačenou imunitou. Ta situace je tedy obtížně srovnatelná s tím, co máme kdekoliv ve světě dnes. Navíc lékařská péče byla na nesrovnatelné úrovni a tvrdě zasažena válkou. A také ten virus má jiné vlastnosti. Můžeme se tedy naučit nějaké obecné zásady, jak s infekcí zacházet, což se epidemiologové velmi dobře naučili, ale přímé poučení tak úplně nemáme,“ konstatoval.

I tak je ale známo, že oba viry podobně, jako tomu bylo u všech velkých epidemií za posledních 200 let, mají zvířecí původ. Za zmínku také stojí, že se španělská chřipka taktéž začala šířit z Číny. 

"Našly se ostatky námořníků, kteří zamrzli někde na Špicberkách a vědci dokázal izolovat virus, kterým byli infikováni. Takže dnes máme genom španělské chřipky, který můžeme srovnat s některými jinými epidemiemi. Zdá se, že šlo opravdu o chřipku z ptáků, která vznikla v Číně. S čínskými dělníky se dostala na pacifické pobřeží Spojených států a odtud s dobrovolníky americké armády do Evropy a pak do zbytku světa. Je to nejpravděpodobnější hypotéza, ale není stoprocentně prokázaná,“ vysvětlil biochemik.

Existují repelenty proti koronaviru?

Současně se spekuluje, zda by před koronavirem nemohly chránit některé repelenty. Britská studie uvedla, že jedna z látek, která se používá k jejich výrobě, konkrétně citriodiol, dokáže zničit koronavirové kmeny. Podle Konvalinky se tato látka vyrábí z oleje z listů a větviček blahovičníku.

"Kdo ji četl, ví, že tam píše o blahovičnících rostoucích v Austrálii, které mají spoustu zajímavých efektů. Například že údajně zlepšují chování kriminálníků, ale také že mají repelentní a dezinfekční účinek. A o tom zprávy existují," poukázal odborník na knihu Děti kapitána Granta od Julesa Verna.

"Nepřekvapuje mě tedy, že některé složky éterických olejů z blahovičníku mohou zabíjet patogeny včetně virů. Nemůžu to prokázat, ale nepřekvapuje mě to a připadá mi to jako krásná historka,“ uzavřel.