Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

V Německu přibylo 1507 nakažených koronavirem, mají být pokuty za nenošení roušek

V Rusku přibylo 4711 nakažených, 121 lidí s covidem zemřelo

Rusko dnes oznámilo dalších 4711 případů nákazy koronavirem a 121 úmrtí v souvislosti s covidem-19. Celkem se v nejrozlehlejší zemi světa se zhruba 146 miliony obyvatel od počátku epidemie nakazilo 975.576 lidí.

Úřad radí, jak jednat s agresivními odmítači roušek. Obchodníci se s nimi nemají hádat

Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (Centre for Disease Control and Prevention - CDC) doporučuje servisním pracovníkům a maloobchodníkům nehádat se zbytečně se zákazníky, kteří si odmítají nasadit masku.

Česko mělo s covidem velké štěstí, říká uznávaný lékař. Proč se v zámoří situace vymkla kontrole?

Český emigrant a profesor Karel Raška, který po svém odchodu z vlasti momentálně žije v USA, kde jej několikrát jmenovali jedním z nejlepších lékařů, a který celý svůj život zasvětil studiu virů, se podělil se svým názorem, jak dobře ustát současnou pandemii. Za svou práci byl dokonce odměněn někdejším českým prezidentem Václavem Havlem medailí Za zásluhy. I v pokročilém věku 81 let působí v univerzitní nemocnici Svatého Petra v New Jersey.

Norsko nařídilo karanténu lidem přijíždějícím z Německa

Cestující z Německa budou muset po vstupu do Norska nově na deset dní do karantény. Podle agentury DPA to dnes oznámilo ministerstvo zahraničí skandinávské země, které tím reaguje na nárůst počtu nakažených koronavirem v Německu v posledních dnech.

Ukrajina kvůli koronaviru dočasně uzavírá hranice, v Rusku se dosud nakazilo přes 970 tisíc lidí

Počet osob, které se v Rusku od počátku pandemie nakazily koronavirem SARS-CoV-2, překročil už hranici 970.000. Informoval o tom dnes operativní štáb. Z hlediska množství dosud potvrzených případů koronavirové nákazy je Rusko nadále čtvrtou nejpostiženější zemí na světě po USA, Brazílii a Indii.

Itálie má za den nejvíce nakažených od května, Řecko hlásí rekord

Ve Španělsku se za posledních 24 hodin potvrdilo 3594 nakažených koronavirem, je to druhý nejvyšší počet za den v zemi od konce dubna. Nejvyšší denní nárůst od počátku května hlásí za poslední den Itálie, kde přibylo 1367 nakažených, o den dříve to bylo 878 případů. Agentura ANSA také uvedla, že za poslední den bylo v Itálii provedeno 93.529 testů, což je o téměř 20.000 více než za předchozí den. Také Španělsko v posledních týdnech masově testuje. Nejvyšší denní přírůstek od počátku pandemie (293) oznámilo dnes Řecko.

Zeman kvůli koronaviru nepojede v září do Itálie

Pražský hrad odložil zářijovou návštěvu prezidenta Miloše Zemana v Itálii. Hlavním důvodem je situace kolem pandemie koronaviru a s ní spojená opatření. ČTK to dnes řekl ředitel hradní diplomacie Rudolf Jindrák. S italskými partnery nyní hledá jiný vhodný termín.

Audience papeže budou opět s věřícími. Virus vzešel z nemocného hospodářství, řekl František

Od příští středy se budou papežské audience opět konat za účasti věřících. Po poradě se zdravotnickými úřady o tom dnes rozhodl papež František, informovala agentura DPA. Bez veřejnosti se audience konaly kvůli šíření koronaviru od března.

Rakousko zavede "covidový semafor", region u českých hranic zmírní pravidla nošení roušek

Spolková země Horní Rakousy od pátku ruší nařízení nosit roušky ve všech veřejně přístupných vnitřních prostorech. Region tak chce umožnit vytvoření jednotné výchozí pozice před přijetím takzvaného semaforového systému, který má být zaveden příští týden, informovala dnes regionální vláda v čele s hejtmanem Thomasem Stelzerem.

V karanténě je kvůli koronaviru 13 poslanců, návštěvníci Sněmovny musí mít roušku

V karanténě kvůli nákaze koronavirem poslankyně a bývalé ministryně obrany a pro místní rozvoj Karly Šlechtové (za ANO) je 13 poslanců. Informaci potvrdil ČTK ředitel tiskového odboru Sněmovny Roman Žamboch. Pražští hygienici v úterý informovali o 11 lidech.

Covid v těle způsobí to, co chřipka nedokáže. Lidé umírají na koronavirus, ne s ním, tvrdí vědci

Je covid-19 skutečně smrtelnou nemocí, anebo lidé umírají pouze s ním? Už osm měsíců se potýkáme s globální pandemií. Otázkou ale zůstává, zda máme skutečně tu čest s novodobým morem, či nikoliv.

Pásmo Gazy ohlásilo prvního mrtvého s covidem-19, v Izraeli přibylo 2000 nakažených

V palestinském Pásmu Gazy zemřel první pacient s covidem-19. Oznámilo to dnes tamní ministerstvo zdravotnictví. Úřady v pásmu v pondělí nařídily 48hodinovou uzávěru kvůli čtyřem případům nákazy v jednom uprchlickém táboře.

Očkování proti covidu-19: Rodí se plán, kdo by mohl dostat vakcínu jako první

S případnou možnou očkovací látkou proti koronaviru to vypadá velmi dobře. Česko by jí mohlo mít do konce roku. Jako první se k vakcíně dostanou rizikové skupiny, tedy senioři a chronicky nemocní, posléze zdravotníci, a teprve až pak sama vláda.

Covid ve Francii: Podle premiéra není důvod k panice, veřejnost vyzval k zodpovědnosti

Premiér Jean Castex dnes vyzval Francouze, aby se chovali zodpovědně a zakrývali si kvůli šíření koronaviru na veřejných místech ústa a nos. Žáci, kteří se příští týden vrátí do školních lavic, ale roušky zdarma nedostanou, řekl předseda vlády rádiu France Inter. Ve Francii se virem SARS-CoV-2 od počátku epidemie nakazilo již téměř čtvrt milionu lidí.

Epidemie v Německu sílí. Za den se nakazilo 1576 lidí, vzrostl počet obětí

V Německu za posledních 24 hodin přibylo 1576 případů koronavirové nákazy, vyplývá z dnes zveřejněných údajů Institutu Roberta Kocha (RKI).

Koronavirus v Africe: Již 1,2 milionu nakažených, nejvíc v JAR a Egyptě

V Africe se dosud koronavirem nakazilo na 1,2 milionu lidí, nejvíc v Jihoafrické republice, kde bylo oficiálně zachyceno 611.450 případů. Následují oblíbené turistické destinace - druhý Egypt s 97.478 případy a Maroko, které dosud eviduje 53.252 podchycených koronavirových případů.

Jak změnit názor lidí k nošení roušek? Odbornice poskytla návod na správnou komunikaci

Velký rozruch vyvolalo nařízení ministerstva zdravotnictví, když oznámilo, že od 1. září budou roušky povinné v zařízeních zdravotních a sociálních služeb, ve veřejné dopravě, na úřadech či ve volebních místnostech a na vnitřní akcích nad 100 osob. Pravděpodobně všichni znají někoho ať už v rodině nebo v práci, kdo odmítá nošení roušky na veřejnosti. Ale jak lze tyto lidi přesvědčit, že nošení roušky je správné? Odborníci tvrdí, že to jde správným přístupem.

Manuál pro školy: MŠMT upravilo informace o nošení roušek

Ministerstvo školství zaslalo v úterý večer školám aktualizovaný manuál, podle kterého mají od 1. září fungovat. Upravilo v něm informace o rouškách, které se po změnách v informacích od ministerstva zdravotnictví z minulého týdne nebudou muset ve školách nosit plošně.

Jak na jaře probíhala online výuka? U řady dětí byly zaznamenány nedostatky

Podle průzkumu firmy Avast "Škola během koronakrize" mělo během epidemie koronaviru pouze 29 % rodičů dohled nad virtuálním životem svých dětí. Ty vyjma vzdálené výuky trávily na počítači až čtyři hodiny denně. Potvrdila to bezpečnostní expertka Julia Szymańska.