Česko mělo s covidem velké štěstí, říká uznávaný lékař. Proč se v zámoří situace vymkla kontrole?

"Těch důvodů je mnoho. Zaprvé jednak je to různorodost společnosti, která je v Americe veliká. Druhá věc jsou názory na určitou prevenci, třeba na nošení roušek. Roušky nechrání před nákazou vás, ale zabraňují, abyste nakazil někoho druhého. Od začátku k tomu byl velký odpor, dokonce i oficiální místa vystupovala proti nošení roušek," snažil se profesor v rozhovoru pro server irozhlas.cz nastínit důvody, proč se situace v USA vymkla kontrole.

Momentálně se na zakrývání úst a nosu klade za oceánem důraz a americký prezident Donald Trump dokonce avizoval, že je nošení roušky vlasteneckou povinností. Raška ve svém interview také poukázal na skutečnost, že u různých etnických skupin jsou odlišná složení receptoru, na nějž se virus váže. Jistou roli může sehrát i fakt, že je jeho koncentrace v různých tkáních odlišná. 

Virolog dal také Trumpovi za pravdu v tom, že s větším množstvím provedených testů jde ruku v ruce i více nakažených. Ostatně v Česku lze vypozorovat menší nárůst infikovaných o víkendu, kdy se provádí zhruba 2000 testů ve srovnání se všedním dnem, kdy jich je šest až sedm tisíc. Dalo by se tedy říct, že díky testování lze manipulovat s počtem nakažených, a tím pádem se prezentovat jako země, která epidemii zvládá, což ale není dobré. 

Raška se také nechal slyšet, že se u covid-19 očekávala sezónnost, tedy že podobně jako běžná chřipka přijde, a pak odejde. Opak je ale pravdou, neboť je zaznamenán růst nových případů v teplém počasí zejména na jihu Spojených států, a to ve větší míře, než tomu bylo na jaře. Varoval také před možným souběhem chřipky a koronaviru, který bude mít za následek přetížení laboratoří a lékařů.

Lékař z tohoto důvodu apeloval na lidi, aby se nechali včas očkovat proti chřipce. Vakcína je v poslední době, vyjma období před čtyřmi až pěti lety, skutečně kvalitní a dotyčnou osobu velmi chrání před infekcí virem chřipky. V Česku je ale bohužel nízká proočkovanost.

"U každého podobného onemocnění se může druhá vlna vyskytnout, často bývá horší než vlna první, jako tomu bylo v případě španělské chřipky na konci a po první světové válce, kdy druhá vlna byla podstatně horší. Záleží na hodnocení všech dat výskytu, jestli předchozí vlna pokračuje nebo již skončila a začíná druhá vlna. Myslím, že je předčasné o tom dnes hovořit," vyjádřil se virolog k hojně probíranému tématu možné druhé vlny koronaviru.

"Data v současné době jsou předběžná, aby se k tomuto závěru dalo dojít. Víme dobře, že denní výskyt v České republice, čísla, se kterými jednáme, jsou podobná tomu, co jsme viděli na jaře v podstatě na vrcholu pandemie. Ale myslím si, že prohlásit to za druhou vlnu by nebylo zcela zodpovědné," podotkl.

Zároveň také řekl, že jsme měli velké štěstí, pokud jde o počet případů a nízkou mortalitu, ale že by jej nepřipisoval zavedeným opatřením české vlády proti koronaviru. Taktéž se mu nezamlouvá, když musí na základě toho, co se odehrálo, slýchat z různých kruhů kritiku na místní opatření v ohniscích nákazy apod. Dále mu taktéž nepřijde zrovna nejzodpovědnější, když samotní lékaři přirovnávají covid-19 k "chřipečce" a rýmě vzhledem k tomu, co dokázal způsobit, jelikož nebyly výjimečné případy nedostatku míst pro pacienty na ventilátorech.

Pokud jde o proces testování, tak to Raškovými slovy hraje významnou roli v tom, že se trasují kontakty, a že se mohou přijímat dobrá epidemiologická opatření. Alespoň tak tomu je v případě inteligentní karantény, která je testování doslova závislá.

"Věc mluví sama za sebe. Nechtěl bych a nebudu něco kritizovat, ale věc mluví sama za sebe," vyjádřil se ke slovům biochemika Jana Konvalinky, podle něhož v Česku projekt chytré karantény nefunguje.

Profesor zároveň také konstatoval, že mladí, zdraví a silní lidé častokrát nemají ani žádné příznaky, popřípadě u nich covid-19 proběhne bez větších komplikací, což ostatně potvrdily i případy šíření nákazy v dolech OKD na Karvinsku. I tak ale zároveň není jasné, co konkrétně ovlivňuje, zda bude mít nemoc lehký či těžký průběh. 

Virolog dále upozornil, že toho o koronaviru zatím příliš moc nevíme, a že ani neznáme původ jeho vzniku. S podobným onemocněním se Čína musela vypořádat už o pět let dříve v dolech. Tehdy šlo také o virus přenášený netopýry. I tak ale stále nejsme navzdory velkému množství informací nejmoudřejší. 

Co se týče sekvence viru, tak ta hraje významnou roli, jelikož umožňuje nejrůznější modulaci, včetně přípravy očkovací látky moderními metodami. "To znamená, že relevantní sekvence můžeme vmontovat do vektoru a používat potom jako vakcínu. Můžeme používat části RNA jako vakcínu. Pokrok v molekulární biologii umožňuje testování a všechno ostatní. To v minulosti nebylo možné," nastínil Raška.

"Z toho, co se objevuje i v odborném tisku, se mi nejvíce líbí vakcína oxfordská a od firmy Moderna ze Spojených států. O vakcíně, která byla oznámena v Ruské federaci, nic nevím," vyjádřil se k možnému vývoji vakcíny.

Co se týče očkování, tak je určitě užitečné vědět, zda nemá nežádoucí vedlejší účinky. Jako odstrašující případ uvedl profesor Spojené státy, kde byla v minulém století kvůli epidemii prasečí chřipky proočkovaná celá populace, ale u určitého počtu lidí se vyvinul Guillain-Barré syndrom, s nímž je spjata řada komplikací. Při výrobě vakcíny je zapotřebí obezřetnost a v případě její možné masové distribuce jí vyzkoušet na dobrovolnících, aby se případné vedlejší účinky skutečně ukázaly jako minimální. 

"Může to přispět k vyvíjení nových strategií, jak zabraňovat infekci a k vývoji vhodného přístupu k blokování infekce," vyjádřil se virolog k výzkumu českých vědců z Ústavu organické chemie a biochemie, kteří hledali proteiny, které by dokázaly skrýt koronavirus před imunitním systémem.

Raška v závěru svého rozhovoru také upozornil, že bude i nadále docházet k výskytu nových virů, které lidstvo provázejí odnepaměti, ale že v důsledku globalizace budou snáze šířit. Dříve, když se poutníci na hedvábné stezce z Číny infikovali, častokrát zemřeli během cesty, aniž by nákazu přivezli do své domoviny.  

S různými nemocemi bojovali dříve lidé rozličným způsobem. Během epidemie malomocenství například museli nakažení nosit zvonečky, díky nimž okolí vědělo, že se k nim nemá přibližovat. To samé bylo i v období moru, kdy námořníci nesměli opustit loď po dobu 40 dnů (od tohoto slova vlastně pochází i samotný pojem "karantény", tedy quaranta - čtyřicet v italském jazyce).

"Tím, že je důsledně aplikovaná ‚surveillance‘, tedy hlídání výskytu jakýchkoli nových onemocnění, a jsou přijata opatření, aby se zabránilo jejich šíření. Byl jsem optimistický letos na konci zimy, když byl do Spojených států zakázán vstup cestovatelům z Číny. Ale ukázalo se, že na východní pobřeží nakonec přišel virus z Evropy, kde cestování ještě omezeno nebylo. Je to tak, že čím víc víme, tím více zjišťujeme, že jsme nevěděli dost," vyjádřil se profesor k možné budoucí ochraně před "tryskáčovými mory", když se debata stočila k dřívějšímu zavlečení epidemie černých neštovic ze strany Vikingů. 

"Proč ne, samozřejmě. Na druhou stranu epidemiologická bdělost ve světě funguje dost dobře. Vzpomeňme si na všechna opatření, která jsme měli ve spojení s ebolou, když se objevila. I když ta je poměrně stará, desetiletí. Správnou aplikací tomu lze zabránit," podotkl v reakci na dotaz ohledně možného nebezpečí takzvané dvojí pandemie. V závěru Raška také varoval, že by příliš nesázel na roboty.