Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Jak na jaře probíhala online výuka? U řady dětí byly zaznamenány nedostatky

V Česku přibylo za úterý 367 nakažených, je to třetí nejvyšší nárůst od začátku epidemie

V Česku přibylo v úterý 367 potvrzených případů koronaviru. Je to třetí nejvyšší přírůstek od začátku epidemie. Dosud se v zemi nakazilo 22.548 lidí. Vyléčených je 16.662, tedy zhruba tři čtvrtiny. S covidem-19 zemřelo 416 lidí. Aktuálně je v Česku 5470 nakažených.

V Brazílii zemřelo na covid dalších 1271 lidí, Mexiko hlásí téměř 5000 nově nakažených

V Brazílii se za poslední den nakazilo koronavirem 47.134 lidí a 1271 dalších osob s nemocí covid-19 zemřelo. Mexiko ohlásilo 4916 nově nakažených a 650 mrtvých.

Vláda Merkelové se dohodla. Německo prodlouží opatření proti koronakrizi v ekonomice

Německá vládní koalice se v úterý pozdě večer dohodla prodloužit opatření proti dopadům pandemie nemoci covid-19 na největší evropskou ekonomiku. Týká se to například kurzarbeitu a zmrazení pravidel insolvence. Informovala o tom dnes agentura Reuters.

Do Prahy se vrací turisté. Jedna skupina ale výrazně chybí

Epidemie koronaviru měla za následek útlum turismu v Praze, který se ale nyní díky uvolnění opět vrací k normálu. Zatímco pivo stálo po opětovném otevření hospod a restaurací za pár šupů, momentálně se jeho cena opět přizpůsobuje kupní síle zahraničních turistů. Nouze není ani o trdelníky a matrjošky.

Francie hlásí 3300 nových nákaz koronavirem za den

Francie dnes opět ohlásila více nových případů nákazy koronavirem než kdykoli během června a července, když oficiální bilance za poslední den narostla o 3304 případů na celkových 248.158. Minulý týden se denní statistiky dostaly i nad 4000, minulé úterý ovšem přibylo 2238 odhalených infekcí, průměrný přírůstek z posledního týdne tedy i dnes poroste. Francouzské nemocnice zároveň ale nehlásí žádný dramatický nárůst vytíženosti.

Španělská vláda zapojuje do boje s koronavirem armádu

Do boje s koronavirem SARS-CoV-2 se ve španělských regionech zapojí vojáci. Podle tiskových agentur dnes předseda vlády Pedro Sánchez oznámil, že dal zelenou k využití armády pro účinnější boj proti šíření koronavirové nákazy a větší schopnost oblastních úřadů vysledovat infikované osoby.

Lidé s rouškou podle vědců nedodržují doporučený odstup

Behaviorální vědy se věnují analýze chování lidí a zahrnuje to oblast psychologie, antropologie, psychobiologie a kognitivní vědu. Jinými slovy můžeme říct, že tato věda se zabývá obecným chováním společnosti. Nový experiment naznačuje, že lidé, kteří se domnívají, že roušky jsou účinná prevence proti šíření covid-19 už tolik nezachovávají minimální dvoumetrové odstupy.

Nárůst počtu nakažených v Praze je nejvyšší za poslední týden

V Praze přibylo od pondělního podvečera 78 prokázaných případů covidu-19, nejvíc za poslední týden. Od začátku epidemie se v hlavním městě infikovalo 4616 lidí. Přibližně sedm z deseti nakažených už se z nemoci uzdravilo. Počet zemřelých s koronavirem stoupl v metropoli od pondělního podvečera o dva na celkových 109. Vyplývá to z údajů na webu pražské hygienické stanice.

UEFA zkontumovala jejich předkolo. Slovan Bratislava se proti tomu odvolá k CAS

Klubu Slovanu Bratilsava nebylo kvůli pozitivním testu na covid-19 jak v jeho A-týmu, tak i v jeho rezervě umožněno odehrát první předkolo Ligy mistů na Faerských ostrovech s tamním Klaksvíkem. Evropská fotbalová unie UEFA ztotiž tento duel zkontumovala a do druhého předkola tak poslala tým z Faerských ostrovů. Proti tomuto rozhodnutí se ale chce nově vedení slovenského klubu odvolat k Mezinárodní sportovní arbitráži CAS v Lausanne.

Lidi, kteří nenosí roušky v obchodech, dostanou v Sasku pokutu

Pokuta ve výši 60 eur (1570 korun) bude od 1. září hrozit v Sasku tomu, kdo si v obchodě nebo ve veřejné dopravě nenasadí na obličej roušku. Podle portálu mdr.de to dnes schválila vláda této spolkové země, kam se lidé z Česka často vydávají za nákupy nebo na výlety. Opatření zatím platí do 2. listopadu.

V Česku se vyrobí miliarda složek pro vakcínu proti covidu

Výroba klíčové složky vakcíny proti nemoci covid-19 je pro obyvatele Bohumili u Kostelce nad Černými lesy nedaleko Prahy, kde se nachází výrobní závod Praha Vaccines, bezpečná, nepracuje se totiž s živým virem. V říjnu by se měla začít vakcína vyrábět v testovacím provozu.

Zpěváci mohou zpět na pódia? Když budou zpívat potichu, riziko nákazy sníží, tvrdí studie.

Po celém světě se kvůli celosvětové pandemii covid-19 rušily kulturní akce jako koncerty, festivaly nebo i divadla. Hudebníci i herci pocítili tvrdý dopad pandemie a kvůli obavám potenciálně vysokého rizika přenosu viru byl zábavní průmysl pozastaven. S novou studií však svitla naděje, že se hudební tvůrci budou moci vrátit zpět na jeviště, ale pouze v komornějším stylu.

Covid-19 v Česku: Řada okresů má jen sporadický výskyt, situace je podle ÚZIS relativně klidná

Největší výskyt covidu-19 je nyní v Praze. Řada okresů má jednotky případů, jde o sporadický výskyt. Situace je tak navzdory poměrně vysokému počtu nově pozitivně diagnostikovaných relativně klidná, řekl dnes novinářům ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek.

Vysokoškoláci jsou jako "utržení ze řetězu." Hygiena chystá nová pravidla

Slovy hlavní hygieničky Jarmily Rážové je u vysokoškolských kolejí zvýšené riziko případné infekce novým typem koronaviru. I tak ale sází na zodpovědnost studentů, od nichž vzhledem k jejich inteligenci očekává větší smysl pro zodpovědnost.

Rouškovné je předvolební tah a uplácení voličů, varuje šéf Hospodářské komory

Je navýsost jasné, že by bylo žádoucí podpořit růst životní úrovně důchodců, ale ne na úkor fiskální disciplíny. Takového názoru je prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý. V návrhu vlády poskytnout penzistům "rouškovné" ve výši šesti tisíc korun spatřuje jasně viditelný předvolební tah vzhledem k podzimním volbám do zastupitelstev krajů a Senátu.

Šlechtová má koronavirus. Několik poslanců muselo do karantény

V poslaneckém klubu hnutí ANO se vyskytla nákaza koronavirem. Jde o bývalou ministryni obrany a pro místní rozvoj Karlu Šlechtovou. Pražští hygienici na webu uvedli, že do karantény bylo posláno 11 dalších lidí. Poslanci se naposled sešli minulý týden ve středu na mimořádné schůzi, kdy schválili speciální zákon, který umožní lidem v karanténě kvůli koronaviru hlasovat v říjnových senátních a krajských volbách, a zavedení distanční výuky do školského zákona.

Evropské země zaznamenaly více než 70% nárůst nakažených

Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí upozornilo, že některé evropské země včetně Chorvatska či Řecka zaznamenaly dramatický týdenní nárůst pozitivních případů covid-19 o více než 70 %.

Taxikář si myslel, že covid neexistuje. Nedělejte stejnou chybu, řekl, když mu nemoc zabila ženu

Koronavirus rozhodně není radno podceňovat! Své zkušenosti s ním má taxíkář z amerického státu Florida, který si původně myslel, že jde pouze o "fake". Nemoc jej ale pak následně připravila o milovanou ženu.

Dopady koronakrize? Obavy Slováků ohledně životní úrovně jsou menší, odhalil průzkum

Negativní očekávání Slováků ohledně jejich finanční situace či vývoje nezaměstnanosti se v létě zmírnila. Vyplývá to z výsledků červencového průzkumu slovenského statistického úřadu. Ekonomická nálada obyvatel země se výrazně zhoršila letos na jaře po potvrzení prvního případu nákazy koronavirem na Slovensku.