Očkování proti covidu-19: Rodí se plán, kdo by mohl dostat vakcínu jako první

S případnou možnou očkovací látkou proti koronaviru to vypadá velmi dobře. Česko by jí mohlo mít do konce roku. Jako první se k vakcíně dostanou rizikové skupiny, tedy senioři a chronicky nemocní, posléze zdravotníci, a teprve až pak sama vláda.

Očkování proti nemoci covid-19 momentálně řeší na ministerstvu zdravotnictví Národní imunizační komise v čele s hlavní hygieničkou Jarmilou Rážovou. V současné době se dolaďují pravidla, komu bude vakcína v první fázi přístupná. Informoval o tom web idnes.cz 

Sice to zpočátku může vypadat, že je řešení takové otázky předčasné, jelikož před samotným zahájením procesu očkování bude zapotřebí také souhlasu Evropské lékové agentury, přičemž o registraci zatím ještě nikdo nežádal. Tomu tak ale nemusí být napořád. 

"Předpokládá se, že společnost AstraZeneca (která vyvíjí tzv. Oxfordskou vakcínu, pozn. red.) o registraci v Evropě požádá někdy začátkem podzimu, v září či v říjnu,“ nastínil ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu Jakub Dvořáček. 

Naděje vložil také do vakcínu vyvíjenou firmami Pfizer a BioNTech a očkovací látku francouzské farmaceutické společnosti Sanofi. V případě schválení už by mohlo jít všechno hladce. Česko se totiž připojilo k výzvě Evropské komise, která dojednává zásilky vakcín u distributorů.

K první desítce milionů vakcín by se měla Evropa dostat ještě letos, a proto také Národní imunizační komise přistoupila k rozčlenění českých občanů do sedmi kategorií, přičemž v první fázi budou očkováni pouze první tři.

"Je to už vše víceméně jasné. Nejprve dostanou očkování rizikové skupiny,“ nastínil epidemiolog, někdejší náměstek ministra zdravotnictví a vládní zmocněnec pro vědu a výzkum ve zdravotnictví Roman Prymula. Konkrétnější ale nebyl.

Redaktorům idnes.cz se podařilo dostat k národnímu plánu Národní imunizační komise, který ale ještě není schválený, mohl by se tak měnit. V současné době se předpokládají tři fáze vakcinace a sedm indikačních skupin. Nejprve by byly očkovány první tři, které zahrnují ty nejvíce ohrožené.

Do první kategorie spadají lidé s ohroženou imunitou, u nichž je zvýšené riziko případného těžkého průběhu onemocnění covid-19. Jedná se především o osoby starší 65 let, ale i o chronicky nemocné a obézní lidi.

"Výčet lidí prakticky kopíruje skupinu lidí, kterým pojišťovna hradí očkování na chřipku. K nim se ale přidala ještě skupina pacientů s chronickou hypertenzí,“ informoval idnes.cz nejmenovaný zdroj, který se účastnil jednání.

V momentě dovozu se ke schválené vakcíně dostanou zájemci z řad pacientů trpících obstrukční plicní nemocí, již zmíněným nekontrolovaným vysokým tlakem, závažným přechodně zhoršeným onemocněním srdce, tedy srdečním selháním nebo kardiomyopatií, hemato-onkologickou chorobou, závažným onemocněním ledvin a jater nebo se závažnou formou diabetu, ale i osoby, které čeká imunusupresivní léčba, radioterapie nebo chemoterapie. Jedná se o nejvíce ohrožené skupiny. Například senioři starší 65 let činí více než 90 % všech českých obětí nákazy koronavirem. 

Společně s nimi ale budou v první vlně očkovány i další dvě skupiny lidí, a to ti, kteří jsou s rizikovými skupinami v kontaktu, tedy pracovníci a klienti sociálních služeb, zdravotníci a další lidé vykonávající "epidemiologicky závažnou profesi".

Jedná se například o zaměstnance antesteziologicko-resuscitačního oddělení, jednotek intenzivní péče nebo urgentního příjmu, jakož i záchranáře, pracovníky infekčních a plicních oddělení, hygieniky specializující se na trasování a laboratorní pracovníky přicházející do styku s odebranými vzorky na vyšetření na covid-19.

V momentě, kdy se k vakcíně dostanou první tři indikační kategorie, přijdou na řadu čtvrtá až šestá skupina zahrnující praktiky, stomatology či lékárníky a kritickou infrastrukturu, tedy zaměstnance záchranných složek, energetiky, ale i vládní činitele a členy krizových štábů. Ministři i premiér Babiš budou očkováni až ve vlně druhé a spolu s nimi i pracovníci orgánů veřejného zdraví a zaměstnanci resortu ministerstva zdravotnictví nebo hygien.

Třetí a poslední vlna zahrne zbytek, tedy zájemce. Zda se ale k očkováním pro osoby ze třetí vlny dostane Česko v lednu, nebo až v červnu, ale zatím není jasné.

"V prvním čtvrtletí příštího roku už podle mě bude na trhu vakcíny dostatek, aby se mohl nechat očkovat každý, kdo má zájem,“ nechal se slyšet Prymula.

Vakcínu u Evropské komise obstará stát za své vlastní prostředky. Jak k tomu bude se samotným očkováním, se momentálně neví. Počítá se se čtyřmi možnými alternativami zapojující vyjma státu i zdravotní pojišťovny, samoplátce nebo v případě zdravotníků zaměstnavatele nebo zřizovatele. 

Očkování bude založeno na dobrovolné bázi a povinné by mělo být pouze u praktiků. V minulosti se diskutovalo i o zřizování zvláštních očkovacích center, která jsou už ale mimo hru. Rovněž je potřeba také vzít v potaz, kolik lidí se bude chtít případně očkovat. Například průzkum společnosti Median ukázal, že by o vakcínu měla zájem jen necelá polovina respondentů. Třiačtyřicet by jí odmítlo a dalších 8 % není rozhodnuto.

Související

Vláda ČR

Poslední rozhodnutí Fialovy vlády. Týkají se očkování či sociálních služeb

Vláda Petra Fialy v demisi se ve středu sešla ke své poslední pravidelné schůzi. Projednala a schválila například novou národní očkovací strategii a novou strategii rozvoje sociálních služeb, rozhodla také o povolení používání přípravků s obsahem psychotropní látky psilocybinu v odůvodněných případech léčby psychických onemocnění a několik legislativních změn. Zabývala se také jedenácti kontrolními nálezy Nejvyššího kontrolního úřadu.
Vakcína proti nemoci covid-19, ilustrační foto

Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá

Nejvyšší americký úředník pro očkování, Vinay Prasad, přišel s dlouhým a argumentačním memorandem, které zaslal zaměstnancům. V něm slíbil, že přepracuje regulaci vakcín poté, co tvrdil, že nejméně deset dětí zemřelo v důsledku očkování proti nemoci Covid-19. Pro toto závažné tvrzení však neposkytl žádné důkazy a ani minimum podrobností o tom, jak bude nový přístup k regulaci vypadat.

Více souvisejících

očkování ministerstvo zdravotnictví Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 29 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Andrej Babiš

Bratrství je silné slovo, ale slabý kompas. Babiš si rozumí s Ficem a Orbánem, důležitější jsou Němci

Nynější premiéři Česka, Slovenska a Maďarska dlouhodobě vystupují v domácí politice výrazně kriticky vůči Evropské unii, zatímco na jednáních v Bruselu volí umírněnější a pragmatičtější přístup. Rozdíl mezi domácí rétorikou a evropskou praxí je patrný zejména v otázkách podpory Ukrajiny či Evropské zelené dohody. Nakonec je nutné položit si otázku, jestli jsou Slovensko a Maďarsko skutečně našimi nejbližšími státy, nebo bychom se konečně mohli začít chovat rozumně a následovat Německo a Polsko?

před 3 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025) Prohlédněte si galerii

Turek u Pavla nepochodil. Prezident je připraven ho nejmenovat

Výhrady prezidenta Petra Pavla k vládnímu angažmá poslance Filipa Turka (Motoristé) trvají. Uvedl to Pražský hrad po pondělním jednání obou politiků. Prezident doporučil premiérovi Andreji Babišovi (ANO), aby Turka na ministra nenavrhoval. Pavel dal najevo, že je jinak připraven poslance nejmenovat členem vlády. 

před 4 hodinami

Jaromír Zůna na zasedání nové vlády

Zůna má pokračovat jako ministr obrany. Zastal se ho i prezident

Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) bude i nadále členem vlády, potvrdilo hnutí, které jej do kabinetu premiéra Andreje Babiše (ANO) nominovalo. Zůnova pozice se zdála být ohrožena po jeho slovech o pokračování podpory Kyjeva a nákupu stíhaček F-35. Ministra se zastal i prezident Petr Pavel. 

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Co se stane, až Rusko zaútočí na Evropu? Hrozí extrémně krvavá válka

Nejnovější zprávy o masivním soustřeďování ruských sil u hranic Evropské unie byly rychle zpochybněny jako neověřené a přehnané. Zkušenost posledních let – a zejména ta ukrajinská – však ukazuje, že podobné varovné signály nelze jednoduše smést ze stolu. Otázkou je, zda Moskva zůstane u hybridního nátlaku na NATO, nebo přejde k otevřené agresi, jak odolná by byla Evropa bez americké opory a jak zásadně by plné zapojení USA změnilo rovnováhu sil. 

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Počasí, ilustrační foto

Počasí tento týden: Dorazí na Vánoce a o svátcích sníh?

Tento týden přinese do Česka postupný přechod od sychravého podzimu k pravé zimní atmosféře. Zatímco pondělí a úterý se ponesou v duchu šedé oblohy a mírných teplot, od středy začne do země proudit studený vzduch, který s sebou přinese sněžení i do nížin a mrazivé noci.

včera

Mark Rutte na summitu NATO 2025

Rutte: Putin je ochoten obětovat obrovské množství lidí. Na Ukrajině se zranilo nebo zemřelo milion Rusů

Generální tajemník NATO Mark Rutte pro deník Bild promluvil o nejvážnější bezpečnostní situaci v Evropě od konce druhé světové války. Šéf Aliance zdůraznil, že pro zajištění budoucího míru je nezbytné radikálně zvýšit výdaje na obranu a zajistit, aby Ukrajina zůstala v boji proti ruské agresi co nejsilnější. Rutte ocenil zejména roli Německa, které podle něj převzalo v Evropě vůdčí úlohu díky výraznému navýšení svého vojenského rozpočtu.

včera

letectví

Turecko se chce vrátit k projektu F-35. Zvažuje, že se zbaví ruských zbraní

Ankara se snaží o zásadní průlom ve vztazích s Washingtonem. Hlavním cílem turecké diplomacie je návrat do prestižního programu vývoje a nákupu stíhaček F-35, ze kterého bylo Turecko vyloučeno poté, co před šesti lety zakoupilo ruský systém protivzdušné obrany S-400. Podle zdrojů agentury Bloomberg Turecko nyní vážně zvažuje, že se ruské techniky zbaví, aby odstranilo hlavní překážku v komunikaci s USA.

včera

Tato fotografie byla původně součástí spisů ministerstva spravedlnosti. Nyní se ale na webových stránkách neobjevuje.

"Jeden z největších pokusů o utajování v historii." Z Epsteinových dokumentů zmizela fotografie s Trumpem

Kolem nově zpřístupněné „Epsteinovy knihovny“ Ministerstva spravedlnosti USA se rozpoutala bouře poté, co z webových stránek zmizela fotografie obsahující snímek Donalda Trumpa. Snímek zachycoval pracovní stůl s několika zarámovanými fotografiemi, přičemž na jedné z nich byl Trump společně s Ghislaine Maxwellovou. Pozorní uživatelé si všimli, že v číselné řadě souborů vznikla mezera, kdy po dokumentu s číslem 467 následuje až 469. Podle některých amerických politiků se může jednat o jeden z největších pokusů o utajování v historii.

včera

Lodní doprava, ilustrační foto

Americké jednotky u břehů Venezuely zadržely třetí tanker. Brazílie mluví o opakování války o Falklandy

Americké úřady potvrdily, že jejich námořnictvo u břehů Venezuely zachytilo již třetí plavidlo během několika málo dní. Přestože Washington zatím tají přesnou polohu operace i identitu lodi, je zřejmé, že jde o pokračování tvrdé linie prezidenta Donalda Trumpa. Ten před týdnem nařídil totální blokádu všech sankcionovaných tankerů, které se pokoušejí vyvážet venezuelskou ropu nebo do země vplouvat.

včera

včera

Pieta za oběti střelby na FF UK

Česko si připomíná druhé výročí tragické střelby na Filozofické fakultě

Česká republika si dnes připomíná druhé výročí tragické střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Na náměstí Jana Palacha v Praze se sešli přední politici i veřejnost, aby uctili památku obětí u tamního pietního místa. Předseda Senátu Miloš Vystrčil při této příležitosti zdůraznil, že na tyto události nesmíme nikdy zapomenout a odpovědnost za to, aby se nic podobného neopakovalo, nese každý z nás.

včera

Na USA není spoleh, obává se Francie. Chystá se na vůdčí roli v obraně Evropy před Ruskem

V souvislosti s měnícím se postojem Spojených států k evropské bezpečnosti se Francie pod vedením prezidenta Emmanuela Macrona připravuje na roli nezávislého lídra v obraně kontinentu. Paříž se již dříve netajila obavami z nespolehlivosti Washingtonu, které se po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu v lednu 2025 potvrdily. Francie nyní zintenzivňuje své úsilí o vybudování „evropské suverenity“ a připravuje se na možnost, že se Evropa bude muset v horizontu tří až čtyř let bránit ruské hrozbě bez výraznější americké pomoci.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy