Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Koronavirem se nakazila ukrajinská expremiérka Tymošenková, její stav je vážný

Kolik pomůcek mají státní hmotné rezervy? Dodat je mohou jen tři ministerstva

Koncem července se vláda shodla, že ministerstva převedou své zásoby ochranných pomůcek nad dvouměsíční potřebu do státních hmotných rezerv. K tomu by mělo dojít koncem srpna. Momentálně jich ale mají dostatečné množství pouze resorty financí, zdravotnictví a vnitra.

Jižní Korea má největší denní přírůstek nakažených od března, zvažují se další restrikce

Jižní Korea zaznamenala za poslední den 397 nových nákaz koronavirem, což je v této 51milionové zemi největší denní přírůstek od začátku března.

RIA: Rusko chce vyrábět miliony dávek koronavakcíny měsíčně

Rusko předpokládá, že vakcíny proti onemocnění covid-19, které způsobuje koronavirus SARS-CoV-2, bude koncem roku vyrábět 1,5 až dva miliony dávek měsíčně. Postupně chce výrobu zvýšit až na šest milionů dávek za měsíc.

Němci mají několik možností, jak se nechat testovat na covid. V Bavorsku nastaly problémy

Možností otestovat se na koronavirus mají Němci několik a ve velké části případů za to platit nemusí, náklady nesou pojišťovny, zdravotní fondy spolkového rozpočtu nebo pokladny jednotlivých spolkových zemí. To, že jsou rozbory zdarma i pro cestovatele a především pro navrátilce z rizikových oblastí, ale mnozí odborníci kritizují a volají alespoň po finanční spoluúčasti.

V Moravskoslezském kraji přibylo 18 lidí s covidem-19, nejvíc na Ostravsku

V Moravskoslezském kraji přibylo v sobotu 18 lidí s prokázanou nákazou covidem-19. Kromě Bruntálska jsou nově nakažení ve všech okresech. Nárůst byl za celý týden nejnižší, oproti pátku bylo nově potvrzených případů o 44 méně. Od počátku pandemie bylo v kraji pozitivně testováno 5277 lidí.

V Rusku přibylo 4852 případů nákazy, za den zemřelo 73 pacientů s covidem

V Rusku zaznamenali v uplynulých 24 hodinách 4852 případů koronavirové nákazy, 73 lidí s covidem-19 zemřelo. O den dříve to bylo 4921 nových případů a 121 mrtvých. Již osmým dnem je tak denní nárůst pod půl procentem.

Zájem o volně prodejné léky klesl, navzdory obavám z covidu. Analytik vysvětluje proč

Tržby z prodeje registrovaných volně prodejných léků v Česku ve druhém čtvrtletí letošního roku meziročně klesly o 12 procent na 3,5 miliardy korun. Mezikvartálně pokles činil 36 procent. Vyplývá to z dat, které ČTK poskytla analytická společnost IQVIA. V prvním čtvrtletí podle ní přitom tržby stouply meziročně o 21 procent na 5,5 miliardy korun.

Počet nakažených koronavirem v Indii překonal hranici tří milionů, zasažen je hlavně venkov

Počet nakažených koronavirem v Indii dnes překročil hranici tří milionů. Za poslední den tu přibylo 10.339 infikovaných a 912 úmrtí s nemocí covid-19, uvedla agentura AP s odvoláním na zdravotnické úřady. Celkově již asijská země eviduje 3,044.940 infikovaných, z nichž 56.706 komplikacím doprovázejícím covid-19 podlehlo.

V Německu přibylo 782 nových případů koronavirové nákazy

V Německu za posledních 24 hodin přibylo 782 případů koronavirové nákazy, vyplývá z dnes zveřejněných údajů Institutu Roberta Kocha (RKI). Jedná se o pokles oproti bilanci ohlášené v sobotu, kdy země zaznamenala 2034 nových případů - nejvíce od konce dubna.

Brazílie hlásí přes 50 tisíc nově nakažených, Mexiko 60 tisíc úmrtí

V Brazílii se za poslední den nakazilo koronavirem 50.032 lidí a 892 dalších osob s nemocí covid-19 zemřelo. S odvoláním na ministerstvo zdravotnictví o tom informovala agentura Reuters. Počet obětí nákazy v Mexiku přesáhl 60.000.

Projekt Restart-19: Německo třemi koncerty otestovalo koronavirová opatření

V Německu dnes uspořádali tři koncerty, jimiž chtěli vědci z univerzity v Halle ověřit, jaká opatření jsou vhodná pro obnovu podobných akcí. V rámci projektu Restart-19 se dobrovolníci zúčastnili v Lipsku tří koncertů německého zpěváka Tima Bendzka, přičemž na každém z nich panovaly pro návštěvníky trochu jiné podmínky.

Koronavirus: Itálie hlásí nejvíce nových případů od poloviny května, vyšší nárůst má i Francie

V Itálii se za posledních 24 hodin potvrdilo dalších 1071 nakažených koronavirem, je to nejvíce za den od poloviny května. V pátek hlásily tamní úřady 947 případů. O nových číslech dnes informovala místní média. Za poslední den podle nich v Itálii také zemřeli tři lidé v souvislosti s nemocí covid-19, kterou virus SARS-CoV-2 odhalený poprvé koncem loňského roku v Číně způsobuje.

Průzkum: Vakcínou Sputnik V se nechce dát očkovat více než polovina Rusů

Více než polovina Rusů se nehodlá nechat očkovat novou ruskou vakcínou proti onemocnění covid-19, které způsobuje koronavirus SARS-CoV-2. Uvedl to dnes generální ředitel státní agentury pro zjišťování veřejného mínění VCIOM Valerij Fjodorov.

Češi chybují v dotazníku. Řekové je pak do země mnohdy nepouštějí

Vzhledem k tomu, že se nacházíme v době koronavirové, není cestování k moři takové jako dřív. Například při cestě do Řecka musejí turisté vyplnit dotazník, po němž před odletem obdrží takzvaný QR kód. Výjimečné ale nejsou případy, kdy chybují, před čímž je ale systém nevaruje. Do reality je pak uvede situace na letišti, kdy se nedostanou na palubu letadla.

V Moravskoslezském kraji přibylo 62 nakažených, hejtmana překvapují oscilace

V Moravskoslezském kraji přibylo v pátek 62 lidí s prokázanou nákazou covidem-19. Kromě Bruntálska jsou nově nakažení ve všech okresech. Nárůst byl nejvyšší od 5. srpna, oproti čtvrtku bylo potvrzených případů o 37 více. Od počátku pandemie v kraji bylo pozitivně testováno 5259 lidí.

Hygienici v Praze za poslední den odhalili 67 případů koronaviru +MAPA

Hygienici v Praze za posledních 24 hodin odhalili 67 případů nemoci covid-19, mírně více než o den dřív. V hlavním městě se dosud nakazilo 4422 lidí, 3210 se vyléčilo a 107 zemřelo.

Pandemie covid-19 si ve světě vyžádala již 800 tisíc obětí

S nemocí covid-19 už na celém světě zemřelo přes 800.000 lidí. Uvádí to americká Univerzita Johnse Hopkinse (JHU), jejíž pracovníci shromažďují oficiální údaje z celého světa, i vlastní výpočty agentury AFP. Počet potvrzených případů nákazy koronavirem SARS-CoV-2 už v globálním měřítku překročil 23 milionů.

Denní přírůstek případů koronaviru v Česku poprvé přesáhl 500

Denní přírůstek počtu případů nemoci covid-19 v Česku v pátek poprvé přesáhl 400 i 500. Dosavadní rekord z 27. března byl 377. V pátek laboratoře potvrdily 506 případů, dnes zatím 129. Dosud se v ČR koronavirem nakazilo 21.680 lidí, zhruba tři čtvrtiny se vyléčily a 411 nemocných zemřelo. Počet aktuálně nemocných přesahuje 5000.

V Česku skokově přibylo nakažených. Prymula a Rážová vysvětlují, co se stalo

Ohniska nemoci covid-19 v Česku nejsou velká, ale jsou rozšířená poměrně plošně. Šíření onemocnění zatím není dominantně komunitní, u většiny nakažených se daří dohledat jejich kontakty. V Českém rozhlasu Radiožurnálu (ČRo) to dnes řekl epidemiolog a vládní zmocněnec pro vědu a výzkum ve zdravotnictví Roman Prymula.