Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Ve Slezsku přibylo 22 nakažených covidem. Kraj podpoří turistiku, atrakce budou zdarma

Situace samoživitelů po koronakrizi není lehká. Většina na příspěvek nedosáhla, je zadlužená

Rodiny, které musejí přežít pouze s jedním platem, na tom nebyly nikdy zrovna nejlépe. Samoživitelé by mohli vyprávět. Koronakrize se na nich značným způsobem podepsala. Mnozí nemají ani na nájem, natož na nákup školních pomůcek pro děti. Například v květnu jich bylo zadlužených zhruba třetina, přičemž v srpnu tento počet narostl na polovinu. Potvrdila to anketa Klubu svobodných matek s více než tisícovou účastí.

Národní divadlo zrušilo kvůli koronaviru 400 představení, vrátilo 50 milionů

Národní divadlo zrušilo kvůli koronaviru od března do 2. července 400 představení. Vrátilo se z 80.910 vstupenek zatím 73.630 kusů. V penězích by ND mělo vrátit 53,3 milionu korun, vrátilo zatím 51 milionů a zbývá vrátit ještě 2,3 milionů korun. Na setkání zaměstnanců divadla k zahájení 138. sezony to řekl ředitel ND Jan Burian.

Desetidenní karanténa není finální. Prodloužit se může až o dvojnásobek

Česko nadále debatuje o optimální délce karantény. Ta je nyní nastavena na 14 dní, časem se ale zkrátí na 10. Mnozí odborníci ale tvrdí, že i poté mohou asymptomatické osoby nemoc dál šířit.

Počet nakažených koronavirem v Rusku překročil 960 tisíc

Počet osob, které se v Rusku od počátku pandemie nakazily koronavirem SARS-CoV-2, v neděli překročil hranici 960.000. Informoval o tom dnes operativní štáb. Z hlediska množství dosud potvrzených případů koronavirové nákazy je Rusko nadále čtvrtou nejpostiženější zemí na světě po USA, Brazílii a Indii.

Vědci zkoumali, jak těžké je nakazit se v letadle. Pro minimalizaci stačí splnit jednu podmínku

Uzavírání hranic, ale i strach z možné nákazy covid-19 na palubě letadla mělo za následek rapidní snížení globálního leteckého provozu. Lidé rušili své lety ve velkém a nekontrolovatelné šíření nového koronaviru mělo za následek ochromení leteckého průmyslu. V současné době se letadla pozvolna vrací zpátky do vzduchu, ale strach stále přetrvává. Nová studie tvrdí, že obavy z možné nákazy na palubě letadla jsou neopodstatněné.

Epidemiolog Maďar skončil jako poradce ministerstva zdravotnictví

Epidemiolog Rastislav Maďar na vlastní žádost skončil jako člen pracovní skupiny ministra zdravotnictví pro uvolňování karanténních opatření zavedených kvůli koronaviru. Ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) o tom informoval v pátek, sdělil ČTK. Nemá zapotřebí čelit podpásovým útokům, napsal v textu, který ČTK poskytl.

Sedm důvodů, proč je dobré se nechat očkovat proti chřipce

Podle Hygienické stanice Hlavního města Prahy (HSHMP) by se měli lidé nechávat očkovat proti chřipce, jelikož vakcína snižuje až o 80 % riziko případné nákazy. To je ale třeba pravidelně obnovovat, jelikož jsou pacienti očkovaní pouze proti určitému kmeni tohoto onemocnění.

Koronavirus: Bilance nakažených v Německu stoupla o 711

Německá bilance nákaz koronavirem narostla za poslední den o 711 případů na celkových 233.575. Uvádí to Institut Roberta Kocha (RKI). Hlásí také tři nová úmrtí spojená s nemocí covid-19, která posouvají celkový počet na 9272.

V neděli přibylo v Česku 135 případů koronaviru, nejméně za týden

V neděli přibylo v Česku 135 potvrzených případů koronaviru, nejméně za týden. Zároveň je to ale nejvyšší nedělní přírůstek nakažených od konce června, kdy ovšem čísla zvyšovalo cílené testování v dolech OKD na Karvinsku.

V Brazílii přibylo 23 421 nakažených, počet obětí za den poprvé od května klesl pod 500

Oficiální bilance nákaz koronavirem v Brazílii v neděli narostla o 23.421 případů a dostala se tak přes 3,6 milionu. Nový přírůstek je výrazně nižší než ty z posledních pěti dní, ovšem podobný číslům z minulých neděl.

Při návratu ze Španělska musí mít Češi negativní test na covid, jsou však výjimky

Čeští turisté potřebují ode dneška při návratu ze Španělska negativní test na koronavirus, jinak musí jít do karantény. Výjimku mají pouze lidé přilétající z Kanárských ostrovů, lidé, kteří strávili v zemi méně než 12 hodin, a děti do pěti let. Je to v důsledku zařazení Španělska mezi rizikové země s ohledem na šíření nákazy koronavirem.

Lidé vyndavají roušky ze špinavých kapes, nepoužívají čisté, kritizuje Šmucler

Prezident České stomatologické komory Roman Šmucler, který je známý svým odporem nejen k rouškám, nýbrž i dříve zavedeným restriktivním opatřením spočívajících v celkovém útlumu země, na svém Instagramu kritizoval zamýšlené znovuzavedení povinnosti nosit roušky v obchodech a restauracích. Jako důvod uvedl skutečnost, že je lidé častokrát vyndavají ze špinavých kapes, a nepoužívají čisté.

Děti nejsou riziková skupina, absence školy jim ublíží víc než covid-19, míní britský profesor

Koronavirus se původně začal šířit z Wuchanu, z činské provincie Chu-pej, aby se pak následně rozprostřel do celého světa, který pak v reakci na něj učinil jistá opatření, která zahrnovala například také zavření škol. Od září by se ale měla výuka znovu obnovit.

Francie hlásí téměř 5000 nových případů koronaviru, velký přírůstek má také Itálie

Francouzské ministerstvo zdravotnictví dnes oznámilo 4897 nových případů nákazy koronavirem během uplynulých 24 hodin, což je podle Reuters nejvíce za den od konce května, kdy země ukončila karanténní opatření. O den dříve ministerstvo registrovalo 3602 nově potvrzených nakažených. Vysoký denní nárůst v řádu stovek hlásí rovněž Itálie.

V Praze odhaleno 67 nových případů koronaviru, stejně jako v sobotu

V Praze hygienici za posledních 24 hodin potvrdili 67 případů nemoci covid-19, stejně jako o den dřív. Dosud v hlavním městě registrují 4489 nakažených, vyléčilo se víc než 70 procent z nich. Úmrtí s koronavirem zůstává od úterý 107.

V sobotu přibylo 237 případů covidu, nejvíc o víkendovém dni od konce června

V sobotu v Česku přibylo 237 případů koronaviru. Denní přírůstek se ve volném dni dostal nad 200 poprvé od posledního červnového víkendu, kdy čísla zvyšovalo cílené testování v dolech OKD na Karvinsku. Během dneška do podvečera laboratoře odhalily dalších 78 nakažených, celkem dosud onemocnělo 21.867 lidí, vyléčily se zhruba tři čtvrtiny z nich a 412 jich zemřelo.

Rouška, která zahubí bakterie a viry? Dívka přišla se zajímavým nápadem

Komu by se nezamlouvala ochranná maska, která by se dokázala sama čistit? Právě s něčím takovým přišla dánská studentka, a to právě v době pandemie, kdy by se to nejvíc hodilo. Momentálně ale musí vyvinout model, který by se dal vyrábět ve velkém za nízké náklady.

Vytvoří si tělo po nákaze imunitu proti koronaviru? Nová studie přináší naději

Vědci možná už konečně vědí, zda si lze po prodělání nemoci covid-19 způsobované novým typem koronaviru vytvořit imunitu. Přestože dřívější studie došly k závěru, že nikoliv, jelikož onemocnění za sebou nezanechává relativní míru imunity v lidském organismu, nyní to vypadá, že by opak mohl být pravdou. Nové poznatky jsou totiž takové, že si tělo vytváří takzvané T-lymfocity potírající buňky infikované virem, díky čemuž by uzdravení mohli být dlouhodobě imunní.

Obří kolona na chorvatsko-slovinské hranici. Na odbavení se čekalo až 12 hodin

Na chorvatsko-slovinské hranici se dnes čekalo na odbavení až dvanáct hodin. Průtahy způsobil překotný odjezd zahraničních turistů z Chorvatska poté, co řada evropských zemí vydala varování před cestou do této destinace kvůli tamnímu prudkému nárůstu počtu případů koronavirové nákazy. Informovala o tom rakouská tisková agentura APA.