Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Merkelová přijela do Düsseldorfu, varovala Němce před rychlým šířením koronaviru

WHO vyzvala svět k masivnímu očkování proti chřipce

V rámci boje proti koronavirové pandemii musí svět zahájit masivní očkování proti chřipce a rovněž přestat s "nacionalismem" ohledně koronavirové vakcíny. Podle agentury Reuters to dnes uvedla Světová zdravotnická organizace (WHO).

Školy se připravují na začátek roku, už ale zaznívá kritika od učitelů

Přesně za dva týdny žáci normálně zasednou do lavic. S tím, v jakém režimu budou školy v době koronavirové fungovat, by se měla školská zařízení obeznámit v tomto týdnu. Z řad učitelů už ale zaznívá kritika.

Koronavirus: Ve Zlínském kraji budou povinné roušky v ambulancích a lékárnách

Krajská hygienická stanice Zlínského kraje vydala nové mimořádné opatření nařizující povinné nošení roušek nebo jiné ochrany dýchacích cest ve všech zdravotnických zařízeních ambulantní a jednodenní péče, v lékárnách a ve výdejnách zdravotnických prostředků. Opatření platí od středy do odvolání.

Jedna rodina spustila lavinu. V Austrálii s ní spojují 90 % nových případů nákazy

Victoria je jeden ze šesti spolkových států Austrálie, hlavním a také největším městem je Melbourne. V současné době jde o nejvíce zasaženou část Austrálie koronavirem. Mezi zavedená opatření patří i povinná karanténa pro všechny občany, kteří se vrátí z ciziny. Právě hotelovou karanténu spojilo tamní ministerstvo zdravotnictví s 99 % pozitivními případy covid-19.

Výuka v době epidemie: Školy se budou řídit i podle covidového semaforu

Školy zahájí svou činnost 1. září v běžném provozu se zvýšenými hygienickými opatřeními. Doporučení k ochraně proti koronaviru se v nich budou řídit mimo jiné podle systému čtyř stupňů rizika nákazy, který ministerstvo zdravotnictví používá pro označování epidemiologické situace v jednotlivých okresech. Novinářům to dnes řekl ministr školství Robert Plaga (ANO).

Lidé se kvůli koronaviru více zajímají o porody. Nemusí se obávat, uklidňují odborníci

V době koronavirové pandemie mají rodičky strach o bezpečnost dítěte i svojí u porodu a po něm. Několik se jich kvůli pandemii rozhodlo raději rodit doma nebo volily ambulantní porod. Nemocnice i porodní asistentky se jejich obavy snaží mírnit. Pokud chtějí, aby byla u porodu přítomná další osoba, musí dodržet několik pravidel.

Ruský ministr energetiky má koronavirus, bude úřadovat přes videokonference

Ruský ministr energetiky Alexandr Novak se nakazil koronavirem, informuje dnes agentura TASS. Ministr ale prý nemá symptomy onemocnění covid-19, cítí se dobře a dál hodlá vykonávat své povinnosti prostřednictvím internetových konferencí.

Program COVID Kultura spuštěn. Stát začal přijímat žádosti o dotace za zrušené akce

Zájemci mohou ode dneška do 18. září podávat žádosti o státní dotaci za zrušené akce z programu COVID Kultura. Je v něm vyčleněno 900 milionů Kč, připomněla dnes v tiskové zprávě ministerstva průmyslu a obchodu a kultury. Příjemci dotace mají být podnikatelé v kulturním a kreativním průmyslu.

Rakousko náhle zařadilo Chorvatsko mezi rizikové země. Velvyslanec protestuje

Chorvatský velvyslanec ve Vídni kritizoval rakouskou vládu za náhlé rozhodnutí, kterým zemi na Jadranu od pondělí zařadila jako celek do skupiny rizikových zemí z hlediska nákazy koronavirem. Podle něj se omezení mělo týkat jen lokálních ohnisek nákazy, což ale dnes rakouská diplomacie odmítla.

Nemocnice v Brně má dalšího pacienta s covidem-19 ve vážném stavu

Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně přijala dalšího pacienta s nemocí covid-19 v těžkém stavu. V tiskové zprávě to dnes uvedla mluvčí nemocnice Dana Lipovská. Nyní má nemocnice čtyři pacienty s koronavirem v těžkém stavu, tři jsou na umělé plicní ventilaci, u čtvrtého nastalo mírné zlepšení, a proto mohl být odpojený od plicní ventilace.

Roušky se neměly rušit, míní Svoboda z ODS. Vojtěchovi vysvětlil proč

Poslanec, zdravotní expert opoziční ODS a bývalý pražský primátor Bohuslav Svoboda avizoval, že se povinné nošení roušek nemělo vůbec rušit a že jeho opětovné zavedení od září považuje za opožděné. Dle jeho názoru jde o jediné efektivní preventivní opatření, po němž lze sáhnout, a které lidem dává na vědomí existenci případného nebezpečí infekce.

Průlom v testování covidu-19: Nový test je ze slin, stojí 10 dolarů

Na trhu se v brzké době objeví nový test na přítomnost koronaviru. Na rozdíl od v současnosti nejpoužívanějšího testu ale probíhá vyšetření mnohem příjemněji, není ani tak nákladné, jako současné výtěry.

Školy dostaly manuál. Jak bude vypadat výuka v době koronaviru?

V noci na dnešek dostali první ředitelé škol v Česku manuál k provozu za epidemie koronaviru. Do začátku školního roku zbývají dva týdny. ČTK potvrdili přijetí manuálu od ministerstva školství někteří ředitelé i prezident Asociace ředitelů základních škol Michal Černý.

Denní počet nakažených se v Německu opět přiblížil 1400

V Německu se nákaza koronavirem v pondělí potvrdila u 1390 lidí. Vyplývá to z dat, které dnes zveřejnil Institut Roberta Kocha (RKI). Kolem 1400 se počet nových případů pohyboval už v závěru minulého týdne. Údaje za sobotu a neděli byly nižší, což je ale o víkendech běžné.

Počet lidí s prokázaným covidem-19 v pondělí stoupl o 191

V Česku v pondělí přibylo 191 potvrzených případů nemoci covid-19 na celkových 20.202 případů od začátku epidemie. Aktuálně nemocných je 5181. V nemocnicích je 96 pacientů s novým koronavirem, nejméně za poslední tři týdny. Počet úmrtí lidí s koronavirem od začátku epidemie se blíží čtyřem stovkám.

V Brazílii se koronavirem nakazilo dalších více než 19 tisíc lidí

V Brazílii za posledních 24 hodin přibylo 19.373 potvrzených případů nákazy koronavirem. S odvoláním na místní ministerstvo zdravotnictví o tom informovala agentura Reuters. S covidem-19 zemřelo za uplynulý den v této jihoamerické zemi dalších 684 lidí.

Od 1. září se vrací povinné nošení roušek

Od úterý 1. září bude v Česku ve vnitřních prostorách, jako jsou obchody, obchodní centra a pošty, ve veřejné dopravě či ve školách mimo třídy povinné nošení roušek. Novinářům to dnes po zasedání rady vlády pro zdravotní rizika řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).

Nových případů koronaviru je ve Francii méně, hospitalizovaných přibývá

Zatímco počet nově ohlášených případů koronavirové infekce ve Francii za posledních 24 hodin prudce klesl, počet hospitalizovaných stoupl o 65 na 4925. Francouzské ministerstvo zdravotnictví dnes oznámilo 493 nových případů infekčního onemocnění covid-19, zatímco v předchozích dvou dnech jich bylo vždy více než 3000.

Roušky mají zabránit i šíření infekcí se stejnými příznaky, vysvětlil Maďar

Nošení roušek uvnitř má bránit i podzimnímu šíření jiných respiračních infekcí s příznaky jako covid-19. ČTK to řekl epidemiolog Rastislav Maďar, který vede ministerskou pracovní skupinu pro uvolňování karantény. Připomněl, že řada zemí, včetně turisty z ČR nejnavštěvovanějších, nošení roušek ve vnitřních prostorách zachovala i přes léto.