Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Počet případů covidu ve světě překonal 340 milionů

V Německu přibylo rekordních 140.160 nově nakažených

V Německu se za poslední den potvrdilo 140.160 nákaz koronavirem, je to nejvíce za 24 hodin v této pandemii. Rovněž sedmidenní incidence, která udává počet nově nakažených za týden v přepočtu na 100.000 obyvatel, je opět rekordní, poprvé překročila 700. Informovala o tom agentura DPA s odvoláním na nejnovější údaje Institutu Roberta Kocha (RKI).

Covidem se nakazilo už 2,7 milionu Čechů, posledních 100.000 za čtyři dny

V ČR se od začátku koronavirové epidemie v březnu 2020 laboratorně prokázalo přes 2,7 milionu případů covidu-19. Od září 2020 tempo růstu nákazy rychle stoupalo, výrazně rostlo na podzim 2020, na přelomu roku 2020 a 2021 a loni v březnu, kdy počty prokázaných případů stoupaly o více než 10.000 za den a byly i dny s více než 15.000 případy.

V Německu přibylo přes 130.000 nakažených

V Německu za uplynulý den přibylo 133.536 nových případů koronavirové infekce, což je dosavadní rekord. Sedmidenní incidence, která udává počet nově nakažených v týdenním úhrnu v přepočtu na 100.000 obyvatel, vzrostla na 638,8, což je nejvyšší hodnota od začátku pandemie. Vyplývá to z dat Institutu Roberta Kocha (RKI).

Omikronem se nakazí i očkovaní po dvou dávkách, třetí pomáhá výrazně více

Očkovaných lidí bez posilující dávky se v lednu nakazilo koronavirem skoro stejně jako neočkovaných. Čtyřikrát méně pravděpodobná je nákaza u lidí, kteří mají i posilující dávku vakcíny. Vyplývá to z dat o vlivu očkování na nákazy, která publikuje ministerstvo zdravotnictví.

Od začátku týdne zaměstnavatelé nahlásili 11.418 pozitivních na koronavirus

Od začátku týdne zaměstnavatelé nahlásili 11.418 pozitivních samotestů na koronavirus. ČTK to sdělil mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob. Celkový počet testovaných není znám, firmy musí hlásit ministerstvu jen výsledky pozitivních. Výsledky antigenních samotestů se nezapočítávají do denních statistik pozitivně testovaných, stejně jako opakované nákazy u stejné osoby.

Ve středu přibylo 25.989 nově nakažených

Ve středu v Česku přibylo 25.989 nově potvrzených případů koronaviru, zhruba o 2500 méně než v úterý, kdy byl nárůst rekordní za celou dobu epidemie. Oproti minulé středě bylo pozitivních asi o 14.500 víc. I přes vysoké nárůsty odhalených nákaz v posledních dnech počty hospitalizovaných s onemocněním covid-19 dál klesají.

Francie registruje přes 436.000 nově nakažených koronavirem

Francie registruje přes 436.000 případů covidu-19 za poslední den. Dosavadní denní maximum země zaznamenala o den dříve, kdy testy odhalily 464.769 nových infekcí. S odvoláním na ministerstvo zdravotnictví o tom dnes informovala agentura Reuters, podle níž vystoupal na rekordní hodnotu sedmidenní průměr počtu nakažených, který nyní činí více než 320.000.

Rakousko zaznamenalo rekordních zhruba 30.000 nově nakažených

Rakousko za uplynulý den zaznamenalo zhruba 30.000 nově nakažených koronavirem, uvedl dnes kancléř Karl Nehammer. Vpodvečer úřady odhad upřesnily - nových případů nákazy bylo přesně 27.677. I tak jde o nejvyšší počet případů za den od začátku pandemie, dosavadním maximem bylo 17.006 z minulého týdne, uvedla agentura APA.

Válek počítá s nynějším systémem testování do půlky nebo konce února

Systém testování na covid-19, který je nyní ve školách, firmách, zdravotnictví a sociálních zařízeních, bude platit do poloviny nebo do konce února. Další případná opatření schválí vláda v době, kdy začne epidemie covidu způsobená variantou omikron klesat. Platit by mohla zhruba od března. Po jednání vlády to řekl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09).

Očkování proti covidu nebude povinné, rozhodla vláda

Očkování proti covidu-19 nebude podle premiéra Petra Fialy (ODS) pro nikoho povinné. Řekl to po dnešním jednání vlády. Povinnost měla podle vyhlášky, kterou schválila končící vláda Andreje Babiše (ANO), platit pro lidi nad 60 let a některé profese od března letošního roku. Aby lidé očkování stihli, museli by zahájit očkování už nyní.

V Německu za den přibylo přes 100.000 nakažených, poprvé za dobu pandemie

V Německu poprvé od začátku pandemie nemoci covid-19 přibylo za den přes 100.000 nakažených.

Kapacita PCR testování je asi 160 tisíc testů, odhalit mohou 40 tisíc pozitivních

Denní kapacita odběrů pro PCR testy na covid-19 je aktuálně 160.000 denně. Může se dál zvyšovat, řekl dnes na dotaz ČTK mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob. V úterý se provedlo více než 101.000 PCR testů, dále 27.000 antigenních testů odebrali zdravotníci. Ukázaly nejvyšší počet pozitivně testovaných od začátku epidemie koronaviru.

V Izraeli se potvrdilo na 71.600 nákaz koronavirem, je to nový rekord

V Izraeli v úterý odhalili 71.593 nákaz koronavirem, je to nejvíce v zemi za den v této pandemii. Informoval o tom dnes podle místních médií koordinátor boje s koronavirem v Izraeli Nachman Aš. Podle něj ale může být reálný počet nakažených v zemi až třikrát vyšší.

Systém očkovaným dva dny neumožňoval pět PCR testů zdarma, ráno byla chyba odstraněna

Systém ministerstva zdravotnictví očkovaným lidem do dnešního dne nedovoloval více než dva PCR testy na koronavirus za kalendářní měsíc hrazené z veřejného zdravotního pojištění.

Nových infekcí v USA ubývá, v nemocnicích ale epidemická vlna vrcholí

Spojené státy registrují za poslední dny pokles průměrných počtů nových nákaz asi o 50.000 a jsou možná za vrcholem epidemické vlny způsobené koronavirovou variantou omikron.

Za dva dny testování ve firmách bylo 9098 pozitivních samotestů

Za pondělí a úterý tohoto týdne zaměstnavatelé nahlásili 9098 pozitivních samotestestů.

V úterý přibylo rekordních 28.469 případů covidu, o 16.000 víc než před týdnem

Epidemie koronaviru v Česku dál sílí, v úterý přibylo nejvíc potvrzených případů covidu za dobu epidemie, testy odhalily 28.469 nakažených. Dosavadní rekord držel loňský 25. listopad s 27.937 pozitivními testy. V mezitýdenním srovnání potvrdily laboratoře toto úterý zhruba o 16.000 nákaz víc.

Hongkong kvůli koronavirové nákaze utratí 2000 křečků

I přes značnou nevoli milovníků zvířat Hongkong v úterý nařídil utratit tisíce křečků. U 11 z těchto hlodavců v tamních zverimexech se totiž potvrdil koronavirus, napsala agentura Reuters. Hongkongské úřady zároveň majitele domácích mazlíčků vyzvaly, aby při zacházení se zvířaty dodržovali hygienické návyky a například se s nimi nelíbali.

Francie hlásí rekordních zhruba 465.000 nově nakažených

Francie eviduje za poslední den 464.769 nových případů koronavirové nákazy, což je nejvíce za celé téměř dva roky pandemie covidu-19. Počet pacientů na jednotkách intenzivní péče přitom klesl o 32 na 3881.