Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Hongkong kvůli koronavirové nákaze utratí 2000 křečků

Francie hlásí rekordních zhruba 465.000 nově nakažených

Francie eviduje za poslední den 464.769 nových případů koronavirové nákazy, což je nejvíce za celé téměř dva roky pandemie covidu-19. Počet pacientů na jednotkách intenzivní péče přitom klesl o 32 na 3881.

V Británii zemřelo dalších 438 lidí s covidem, nejvíce od loňského 24. února

Británie dnes eviduje 438 nově zemřelých v souvislosti s covidem-19, což je podle agentury Reuters nejvíce od loňského 24. února. Británie dnes hlásí také 94.432 nově nakažených. V pondělí úřady oznámily 84.429 případů a 85 zemřelých.

Zaměstnavatelé nahlásili za pondělí 4509 pozitivních samotestů

Za pondělí zaměstnavatelé nahlásili 4509 pozitivních samotestů na covid-19 svých pracovníků. Na dotaz ČTK to dnes řekl mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob. Celkový počet lidí, kteří se v pondělí testovali, ale není znám, protože se hlásí jen pozitivní případy.

Po Spartě i Litvínov. Další hokejové kluby končí v karanténě

Hokejisté Sparty a Litvínova jsou dalšími týmy, které se potýkají s nákazou koronavirem a musejí do karantény. Za poslední týden se počet takových klubů rozrostl na pět. Pražané proto byli nuceni odložit dnešní domácí utkání s Karlovými Vary a také páteční duel ve Zlíně.

Ke koronaviru bychom měli přistupovat jako k chřipkové epidemii, tvrdí viroložka

Vláda by měla zrušit plošné testování ve školách i na pracovištích a přistupovat ke koronaviru podobně jako k chřipkové epidemii. Myslí si to viroložka Hana Zelená, která vede Oddělení virologie Zdravotního ústavu v Ostravě. Podle ní je nyní v Česku odlišná situace než v minulosti.

Omikron naplno zasáhl Česko. Přibylo přes 20 tisíc nakažených

Denní počet nových případů koronaviru v pondělí skokově vzrostl, testy odhalily 20.270 nakažených, zhruba o 13.000 víc než před týdnem. Víc případů přibylo naposledy loni na začátku prosince. Výrazně stoupla i incidence, na 100.000 obyvatel připadá v posledních sedmi dnech 799 nově nakažených, o 121 víc než o den dříve.

Počet případů covidu ve světě překonal 330 milionů

Počet lidí nakažených koronavirem ve světě podle údajů americké Univerzity Johnse Hopkinse (JHU) v pondělí překonal hranici 330 milionů.

V Německu za pondělí přibylo 74.405 nakažených

V Německu za pondělí přibylo 74.405 nových případů koronavirové infekce. Sedmidenní incidence, která udává počet nově nakažených v týdenním úhrnu v přepočtu na 100.000 obyvatel, vzrostla na 553,2, což je nejvyšší hodnota od začátku pandemie.

Austrálie hlásí nejvyšší denní nárůst počtu úmrtí pacientů s koronavirem

V Austrálii za poslední den zemřelo 74 lidí nakažených koronavirem, nejvíce od začátku pandemie, informuje dnes agentura Reuters. V zemi se rozšířila vysoce nakažlivá varianta koronaviru omikron, kvůli které potřebuje nemocniční péči nebývale velký počet lidí.

Evropě hrozí dvojí epidemie, na kontinent se vrátila chřipka

Poté, co v loňském roce téměř vymizela, se letos chřipka vrátila do Evropy rychleji, než se očekávalo. U odborníků to vyvolává obavy z dvojí epidemie chřipky a covidu-19, kdy se prudce zvýší počet nakažených oběma nemocemi současně, uvedla dnes agentura Reuters. Zároveň není jasné, nakolik budou vakcíny proti chřipce účinné vůči virovému kmenu, který letos koluje.

Hygienici končí s plošným trasováním. Přednost dostanou mladiství a senioři

Hygienici budou přednostně trasovat nakažené koronavirem do 18 let a nad 65 let a pracující v lůžkových zařízeních sociálních služeb, jako jsou domovy pro seniory. Ostatním přijde SMS, aby vyplnili sebetrasovací formulář. ČTK to řekl mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob.

Jen čtvrtina Čechů věří, že se situace kolem šíření covidu zlepší

Jen zhruba čtvrtina Čechů věří, že se situace kolem šíření nemoci covid-19 v Česku v příštích měsících zlepší. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění Akademie věd ČR (CVVM) z loňského listopadu a prosince. Češi jsou výrazně pesimističtější, než byli ještě třeba v červnu 2021.

Pracovní karanténu u kritické infrastruktury chtějí kraje řešit s vládou

Někteří hejtmani by rádi rozšířili seznam profesí, pro které se může v případě výrazného zesílení epidemie koronaviru zavést takzvaná pracovní karanténa. Plán ministerstva zdravotnictví předpokládá, že po pozitivním antigenním samotestu by do práce mohli chodit zdravotníci a pracovníci v sociálních službách, hejtmani by do seznamu přidali například energetiky, vodohospodáře, řidiče autobusů nebo pracovníky svozu odpadu. Pracovní karanténu by hejtmani oslovení ČTK zaváděli jen v kritické situaci a doufají, že taková nenastane.

Omikron v Česku dominuje. Tvoří 80 procent nových případů

Varianta koronaviru omikron tvoří podle Státního zdravotního ústavu (SZÚ) v Česku 80 procent nových případů, zbytek je varianta delta a její subvarianty. SZÚ to dnes uvedl v tiskové zprávě. Vychází z více než 40.000 testů za týden od 9. do 16. ledna.

V Česku podle Rakušana zatím nehrozí zásadní zahlcení zdravotnických zařízení

V Česku i přes zhoršující se epidemickou situaci zatím nehrozí kvůli covidu-19 zásadní zahlcení zdravotnických zařízení. Ve vyjádření, které ČTK poskytlo ministerstvo vnitra, to po dnešním jednání Ústředního krizového štábu (ÚKŠ) uvedl jeho předseda a vicepremiér Vít Rakušan (STAN). Vláda zhodnotí situaci ve středu, kdy také oznámí případné další kroky v boji s pandemií.

Nizozemsko eviduje rekordních více než 42.000 nakažených

Nizozemsko zaznamenalo více než 42.000 nových případů koronavirové nákazy za 24 hodin, nejvíce od začátku pandemie. Vyplývá to podle agentury Reuters z dat, která dnes zveřejnily tamní zdravotnické úřady. Země, která má přibližně 17,4 milionu obyvatel, přitom rozvolňuje protiepidemická opatření.

Záchyty nakažených u zaměstnanců v obchodech jsou mezi 0,1 až 0,3 procenta

Záchyty nakažených koronavirem v obchodech podle jejich svazu činí 0,1 až 0,3 procenta zaměstnanců. Většina obchodů s novým režimem testování začala už před týdnem, vše si tedy vyzkoušela a na žádné větší potíže zatím nenarazila. Důležité nyní je, aby vláda rychle dokončila možnost on-line hlášení nakažených příslušným hygienickým stanicím. ČTK to dnes řekl prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza.

Testování na koronavirus ve školách ukázalo další šíření epidemie

Testování na koronavirus v základních a středních školách minulý týden ve čtvrtek ukázalo další významný nárůst virové zátěže u žáků i pedagogů. Metodou PCR se ve školách potvrdilo 3357 případů koronaviru, z toho 3016 mezi žáky a 341 nákaz u pedagogů a zaměstnanců škol.

Omikron se podle symptomů od delty nepozná, uvedli lékaři

Jen podle příznaků se podle lékařů varianta koronaviru omikron od delty rozeznat nedá, méně častá je ale ztráta chuti nebo čichu. Kvůli nasazení správné léčby je potřeba ji určit PCR testem, u nové varianty totiž nefungují monoklonální protilátky. Lékaři mohou ale podle předsedy Společnosti infekčního lékařství České společnosti Jana Evangelisty Purkyně použít jako prevenci remdesivir nebo nová antivirotika.