Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Omikron se podle symptomů od delty nepozná, uvedli lékaři

Přibylo 7235 nakažených, nejvíc za neděli od konce listopadu

V Česku v neděli testy potvrdily 7235 nových případů koronaviru, což je nejvyšší nedělní nárůst od konce listopadu. V mezitýdenním srovnání je denní počet nově potvrzených nákaz zhruba o 4500 vyšší.

Počty nově nakažených v USA přestaly narůstat

Ve Spojených státech se přibližně po měsíci zastavil prudký nárůst počtu zjištěných koronavirových infekcí, ukazují databáze listu The New York Times (NYT) a Univerzity Johnse Hopkinse (JHU).

Německo eviduje za den přes 34.000 nově nakažených

Více než 34.000 nakažených a 30 úmrtí v souvislosti s covidem-19 přibylo za posledních 24 hodin v Německu.

Do karantény spadl další extraligový tým. Po Budějovicích a Boleslavi je v ní i Zlín

Karanténní strašák obchází v těchto dnech extraligové účastníky a po Třinci, Českých Budějovicích a Mladé Boleslavi musí nyní nově do izolace kvůli nákaze covidem-19 i hokejisté Zlína. Kvůli tomu tak tento moravský klub nejenže neodehraje nedělní extraligový duel s Mladou Boleslaví, jenž byl odložen už dříve kvůli nákaze ve středočeském klubu, ale i úterní plánovaný zápas s Plzní.

V sobotu přibylo v Česku 9210 nově nakažených koronavirem

V sobotu přibylo v Česku 9210 potvrzených případů nemoci covid-19, což byl nejvyšší nárůst za víkendový den od 4. prosince loňského roku. Proti předchozí sobotě byl nárůst počtu nakažených vyšší o 133 procent. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví. Nadále ale pokračoval pokles počtu hospitalizovaných s covidem-19, kterých bylo k sobotě 1599, tedy nejméně od 30. října 2021.

V Německu přibylo přes 52.000 nově nakažených

Sedmidenní incidence nakažených koronavirem v Německu poprvé překonala hranici 500, napsala dnes s odvoláním na data Institutu Roberta Kocha (RKI) agentura DPA.

Pracovní karanténa budí vášně. Objevují se nesouhlasná stanoviska, očekává se diskuze

Páteční rozhodnutí vlády o tom, že se pracovní karanténa bude týkat jen zdravotníků a pracovníků v sociálních službách kritizují hejtmani z hnutí ANO. Podle ústeckého hejtmana Jana Schillera (ANO) hejtmani s vládou řešili zabezpečení svozu odpadu, dopravy, vodárenství a energetiky, což se v rozhodnutí vlády nijak neobjevilo. Řekl to v pátek večer v České televizi.

Počet případů covidu překonal ve světě 320 milionů, situace se nelepší

Počet lidí nakažených koronavirem ve světě podle údajů americké Univerzity Johnse Hopkinse (JHU) v pátek překonal hranici 320 milionů. Prvenství v absolutním počtu infikovaných drží od předloňského března Spojené státy, kde celkový počet nakažených od počátku šíření koronaviru nyní podle JHU činí téměř 65 milionů.

V pátek přibylo v Česku 13.151 nově potvrzených případů covidu

V pátek přibylo v Česku 13.151 nově potvrzených případů nemoci covid-19, což je největší denní nárůst za uplynulý měsíc. Je to zhruba dvakrát více nakažených než za předchozí pátek. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví.

V Německu za posledních 24 hodin přibylo 78.022 nově nakažených

V Německu za posledních 24 hodin přibylo 78.022 nově nakažených koronavirem. Informovala o tom dnes agentura DPA s odvoláním na statistiku Institutu Roberta Kocha (RKI). S covidem-19 zemřelo 235 lidí. Sedmidenní incidence, která udává počet nově infikovaných v týdenním úhrnu v přepočtu na 100.000 obyvatel, činí 497,1, což je od začátku pandemie nejvíce.

V mnoha státech USA jsou nemocniční lůžka obsazená z 80 a více procent

Prudký rozmach koronavirové varianty omikron dostává na hranice možností nemocnice ve skoro polovině států USA. Ve 24 státech je aktuálně obsazeno nejméně 80 procent nemocničních lůžek se zdravotnickým personálem, napsal dnes s odvoláním na vládní data deník The New York Times (NYT). Nadále rostou i celoamerické přírůstky infekcí, v některých dříve zasažených oblastech ale už začala čísla klesat.

Nejen Třinec a České Budějovice. Koronavirus se šíří nově i v Mlladé Boleslavi

Tuzemskou hokejovou extraligou se šíří další vlna koronaviru. Ještě donedávna byla soutěží, kterou odkládání zápasů kvůli koronaviru míjelo v této sezóně, jenže pak přišlo několik nakažených v mistrovském Třinci a od té doby už se to šíří jako lavina. Poté se koronavirus dostal do týmu Českých Budějovic a nejnovější zpráva zní, že koronavirem se nakazili i hokejisté Mladé Boleslavi. Středočeský celek to oznámil v pátek na svém webu. Do karantény nově musejí i mužstva první ligy, konkrétně mužstva Vsetína a Ústí nad Labem.

Omikron podle britské studie způsobuje více hospitalizací u nejmenších dětí

Koronavirová varianta omikron způsobuje u nejmenších dětí více hospitalizací ve srovnání s těmi odrostlejšími než předchozí varianty. Konstatovali to ve své studii britští vědci. Zdůraznili přitom, že jde o mírné případy. I obecně infikování variantou omikron snižuje riziko hospitalizace zhruba o třetinu ve srovnání s variantou delta, tvrdí jiná britská studie, na kterou se dnes odvolává britská vláda.

Rakousko zaznamenalo druhý nejvyšší nárůst nakažených koronavirem od začátku pandemie

Rakousko za čtvrtek zaznamenalo druhý nejvyšší nárůst nakažených koronavirem od začátku nynější pandemie, informovala dnes agentura APA. Přibylo 16.822 nových případů infekce, jen o něco méně než úterních rekordních 17.006 případů.

Firmy budou hlásit pozitivní testy přes web, mohou hned vystavit i neschopenku

Firmy budou od pondělí hlásit pozitivní samotesty zaměstnanců na covid-19 přes stránku Samotestování na webu Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS). Podle náměstka ministra zdravotnictví Josefa Pavlovice (Piráti) tam mohou rovnou požádat pro zaměstnance i o neschopenku. ČTK řekl, že autorizace k přihlášení na web bude přes datovou schránku.

Testování na covid-19 ve školách v pondělí prokázalo významný nárůst virové zátěže

Testování na covid-19 ve školách v pondělí prokázalo významný nárůst virové zátěže u žáků i pedagogů. V tiskové zprávě to dnes uvedlo ministerstvo zdravotnictví. Podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) ukazují další nárůst první výsledky ze čtvrtka.

Vlna epidemie omikronu bude vrcholit příští dva týdny

Vlna epidemie omikronu bude vrcholit příští a další týden, na konci ledna už bude zřetelný pokles. Do nemocnic pak může přibývat za pět až deset dní podle různých scénářů 500 až 900 covid pozitivních lidí denně. V rozhovoru s ČTK to dnes řekl ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek. Za čtvrtek přibylo do statistik 11.675 pozitivně testovaných denně, z nich přes 3000 bylo v Praze. Nárůst počtu případů v metropoli tak zřejmě už příští týden dosáhne maxima.

Dušek: Počet opakovaných nákaz covidem-19 roste a bude se zvyšovat

Počet lidí, kteří mají podruhé pozitivní test na covid-19, v posledních dnech roste a bude se ještě zvyšovat. ČTK a České televizi to dnes řekl ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek. Poslední tři dny, kdy je pozitivních testů nad 12.000, jich je kolem 1400.

Fakultní nemocnice Brno odhalila další stovku případů omikronu

Fakultní nemocnice Brno za středu a čtvrtek odhalila dalších více než 100 případů nákazy covidovou variantou omikron. Z více než 120 pozitivních případů tvoří 88 procent omikron, řekla dnes ČTK mluvčí nemocnice Veronika Plachá. První případ nemocnice odhalila počátkem prosince, od té doby jich zjistila kolem 550.