Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Švédsko zaznamenalo další rekordní nárůst nově nakažených

1200 nakažených žáků, 190 zaměstnanců. Testování ve školách dopadlo podobně jako v pondělí

Testování na covid-19 ve školách minulý čtvrtek skončilo s podobnými výsledky jako minulé pondělí. Metoda PCR potvrdila nákazu u 1187 žáků a 190 zaměstnanců škol. V pondělí to bylo 1236 žáků a 177 pracovníků škol. V tiskové zprávě to dnes uvedlo ministerstvo zdravotnictví.

Ve východním Středomoří zrychlilo šíření koronaviru o 89 procent

Ve 22 zemích, které Světová zdravotnická organizace (WHO) řadí do regionu východního Středomoří, se v prvním lednovém týdnu zvýšil počet nových případů nákazy koronavirem o 89 procent. Zástupce WHO pro tuto oblast Ománec Ahmad Manzarí to označil za šokující a upozornil, že v několika státech z této skupiny je naočkováno velmi málo občanů.

Polští vědci našli gen, který zdvojnásobuje riziko těžkého průběhu covidu

Polským vědcům se podařilo identifikovat gen, který u jeho nositelů zdvojnásobuje riziko těžkého průběhu covidu-19. Podle nich to může pomoci lékařům, kteří budou moci snáze odhadnout, u kterého z pacientů nakažených koronavirem hrozí vážné komplikace. O objevu dnes na tiskové konferenci informoval polský ministr zdravotnictví Adam Niedzielski.

V Anglii se karanténa pro nakažené koronavirem zkrátí na pět dní

V Anglii se karanténa pro nakažené koronavirem od pondělí zkrátí ze sedmi na pět dní. Po dvou po sobě následujících negativních testech bude možné karanténu šestý den od jejího začátku opustit, oznámil dnes britský ministr zdravotnictví Sajid Javid v Dolní sněmovně.

Ve středu přibylo dalších 11.452 nakažených koronavirem

Laboratoře v Česku ve středu potvrdily 11.452 případů koronaviru, o víc než polovinu víc než před týdnem. Na 100.000 obyvatel za posledních sedm dní připadá 478 nově nakažených, vyšší byla týdenní incidence naposledy před Vánocemi. Dál se snížil počet lidí s covidem-19 v nemocnicích, je nejnižší od konce října. Vyplývá to z informací na webu ministerstva zdravotnictví.

S omikronem se potká každý, míní virolog. Na podzim se může vrátit

Variantě omikron se nikdo nevyhne a každý ji potká. Je možné, že omikron se na podzim vrátí, protože imunita, kterou lidé nyní získají, vydrží méně než rok. V rozhovoru to řekl Evžen Bouřa, strukturní virolog z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR (AV ČR). Rozhovor ČTK poskytla AV ČR.

Austrálie dnes eviduje dosud rekordní počet nově nakažených

Austrálie dnes hlásí dosud rekordních více než 147.000 nových případů koronavirové nákazy. Prudké šíření varianty omikron rovněž zvyšuje počty hospitalizovaných, informovala agentura Reuters. Australské úřady jsou přitom nuceny uvolňovat karanténní opatření pro stále více skupin pracovníků, protože pandemie narušuje dodavatelské řetězce.

WHO má omikron za nebezpečný navzdory méně závažnému průběhu covidu-19

Varianta omikron způsobuje méně závažný průběh nemoci covid-19, ale přesto je nebezpečná, a to zejména pro neočkované, uvedl dnes v Ženevě šéf Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus. Jen za týden do 9. ledna se koronavirem podle WHO infikovalo na 15 milionů lidí na celém světě, nejvíce za takové období od začátku pandemie.

Riziko hospitalizace je podle Norů u omikronu o 69 procent nižší než u delty

Riziko hospitalizace v souvislosti s onemocněním covid-19 je po nákaze variantou omikron o 69 procent nižší než u varianty delta. Oznámil to dnes norský zdravotnický úřad FHI. K podobným závěrům dospěly i studie z USA, Jihoafrické republiky či Británie.

Fauci: Omikron si v USA nakonec najde v podstatě každého

Varianta koronaviru omikron si vzhledem ke své vysoké nakažlivosti "nakonec najde v podstatě každého", řekl v úterý poradce amerického prezidenta Joea Bidena a epidemiolog Anthony Fauci. USA se podle něj nyní nacházejí na prahu období, kdy budou moci "žít s virem" a díky imunizaci obyvatelstva a dostupnosti léků bude léčba covidu-19 jednoduchá.

Monitoring koronaviru v odpadních vodách škol by mohl nahradit antigenní testy

Rozsáhlý monitoring koronaviru v odpadních vodách škol by při ústupu epidemie v Česku mohl nahradit testování žáků a studentů antigenními testy. Zástupci Vysoké školy chemicko-technologické v Praze (VŠCHT), Prahy 9 a Pražských vodovodů a kanalizací (PVK) to dnes uvedli v tiskové zprávě.

Německo hlásí výrazný nárůst nových případů covidu

Německo za poslední den eviduje 80.430 nových případů nemoci covid-19, což je dosud nejvyšší hodnota, a dalších 384 úmrtí v souvislosti s koronavirem. Vyplývá to z dnešních údajů Institutu Roberta Kocha (RKI). Přesně před týdnem bylo nově nakažených 58.912. V zemi zároveň opět vzrostla sedmidenní incidence, v průměru se za poslední týden nakazilo 407,5 lidí na 100.000 obyvatel.

V Izraeli přibyl za den rekordní počet nakažených covidem

V Izraeli v minulých 24 hodinách zjistili 43.815 dalších nákaz koronavirem, což je nejvyšší číslo od začátku epidemie. Školy Izrael zavírat nechce, ale otevřelo se první dětské nemocniční oddělení pro pacienty s covidem-19. Tunisko ve snaze zpomalit šíření viru zavádí na čtrnáct dní noční zákaz vycházení. Dosud nejvyšší denní nárůst nákazy ohlásila také Saúdská Arábie, kde přibylo více než 5300 případů.

Indie za poslední den hlásí 194.720 nových případů nákazy koronavirem

Indie za poslední den zaznamenala 194.720 nových případů nákazy koronavirem, což je nejvíc od konce května. Za poslední měsíc tak v zemi stoupl denní přírůstek případů více než dvacetkrát. Odborníci to připisují šíření vysoce nakažlivé varianty omikron.

Putin varoval před prudkým nárůstem nakažených kvůli svátkům

Ruský prezident Vladimir Putin varoval, že Rusko kvůli uplynulým svátkům čekají pravděpodobně další prudké nárůsty koronavirové infekce, informuje agentura Interfax. Vicepremiérka Taťjana Golikovová zároveň oznámila, že v zemi bylo zatím odhaleno 698 případů koronavirové varianty omikron.

Omikron dál zaplavuje Evropu. Bulharsko hlásí rekord, Polsko a Maďarsko nárůst

Bulharsko dnes oznámilo 7062 nových případů koronaviru za uplynulý den, to je dosud nejvíce. K nárůstu počtu infikovaných v balkánské zemi přispěla především varianta omikron, píše agentura Reuters. Maďarsko za 24 hodin zaznamenalo 7883 nově prokázaných nákaz, což je oproti předchozímu týdnu nárůst. Polsko hlásí 16.173 nových případů koronaviru, což je podle agentury PAP vyšší počet ve srovnání s předchozím dnem.

Rakousko hlásí rekordní počet nově nakažených koronavirem

Rakousko hlásí 17.006 nových případů koronavirové nákazy za 24 hodin, což je nejvíce za celou dobu pandemie. Informovala o tom dnes ministerstva vnitra a zdravotnictví země se zhruba devíti miliony obyvatel. Důvodem vývoje by podle deníku Kronen Zeitung mohlo být masivní šíření velmi nakažlivé koronavirové varianty omikron a také návrat žáků do škol.

Počet mrtvých s covidem překonal celosvětově 5,5 milionu lidí

Počet mrtvých v souvislosti s nemocí covid-19 na celém světě podle údajů americké Univerzity Johnse Hopkinse (JHU) překročil 5,5 milionu.

Počty nakažených v Česku skokově vyrostly. Přibylo přes 12 tisíc případů

Testy v Česku v úterý potvrdily 12.366 případů koronaviru, zhruba o pětinu víc než před týdnem. Jde o nejvyšší denní přírůstek od poloviny prosince. Na 100.000 obyvatel připadá za posledních sedm dní 440 nakažených, o 20 více než o den dřív. Pacientů s covidem-19 v nemocnicích dál ubylo na 2216. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví.