Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Rakousko hlásí rekordní počet nově nakažených koronavirem

Počet mrtvých s covidem překonal celosvětově 5,5 milionu lidí

Počet mrtvých v souvislosti s nemocí covid-19 na celém světě podle údajů americké Univerzity Johnse Hopkinse (JHU) překročil 5,5 milionu.

Počty nakažených v Česku skokově vyrostly. Přibylo přes 12 tisíc případů

Testy v Česku v úterý potvrdily 12.366 případů koronaviru, zhruba o pětinu víc než před týdnem. Jde o nejvyšší denní přírůstek od poloviny prosince. Na 100.000 obyvatel připadá za posledních sedm dní 440 nakažených, o 20 více než o den dřív. Pacientů s covidem-19 v nemocnicích dál ubylo na 2216. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví.

Titanic narazil do ledovce. Covidem se nakazíme všichni, už to nejde zastavit, míní Šerý

Variantou omikron se podle ředitele brněnské laboratoře Elisabeth Pharmacon Omara Šerého promoří celá populace, nelze to podle něj už zastavit. Šerý to řekl v rozhovoru s ČTK. Za chybu považuje zkrácení izolace na pět dní. To platí ode dneška, pokud lidé nemají příznaky nemoci. Dosud izolace trvala 14 dní.

Francie oznámila rekordní denní bilanci nakažených, je jich 370 tisíc

Francie dnes oznámila rekordní denní bilanci nakažených koronavirem, bylo jich 368.149. Předchozí nejvyšší denní číslo pochází z 5. ledna, kdy úřady informovaly o 332.252 nově infikovaných lidech. Za poslední týden překročily kvůli šíření varianty omikron denní počty nakažených hranici 300.000 hned třikrát, napsala agentura Reuters.

Olympiáda bez hokejového turnaje? Kvůli sílícímu se koronaviru ja tato možnost na stole

Nejprve museli hokejoví fanoušci a veřejnost zkousnout zprávu, že olympijský hokejový turnaj v Pekingu se nezúčastní hokejisté z kanadsko-americké NHL. Nyní nemusí zůstat jen u této zprávy, tolik bolestivé pro fanoušky. Může se totiž klidně stát, že v únoru pod pěti kruhy nebude hrát žádný hokejista, jelikož by se nemusel uskutečnit žádný hokejový turnaj. Stejně jako v prvním případě, i tentokát za takovéto spekulace může aktuálně šířící se koronavirus, zvláště pak jeho nakažlivější varianta omikron. „Situace se může každým dnem měnit, v tom spočívá nebezpečí," nechal se k tomuto tématu slyšet například šéf německého svazu Franz Reindl v rozhovoru pro web krone.at.

V Anglii kvůli obrovským počtům nakažených bude stačit k potvrzení covidu antigenní test

V Anglii kvůli obrovským počtům lidí nakažených koronavirem není ode dneška potřeba potvrdit pozitivní výsledek antigenního testování dalším PCR testem. Rozhodla o tom britská agentura pro zdravotní bezpečnost (UKHSA), která tak podle stanice BBC reaguje na rychle se šířící variantu omikron a naplnění kapacit laboratoří, které PCR testy provádějí.

Do dvou měsíců se dle WHO může nakazit omikronem víc než polovina Evropy

Světová zdravotnická organizace (WHO) očekává, že do dvou měsíců se koronavirovou variantou omikron nakazí více než polovina evropské populace. Na dnešní tiskové konferenci to podle agentury Reuters prohlásil šéf evropské sekce WHO Hans Kluge.

V Austrálii za den přibylo přes 90.000 nakažených

Austrálie za posledních 24 hodin zaznamenala více než 90.000 nových případů nákazy koronavirem. Informovala o tom dnes australská stanice ABC. Země, která má zhruba 2,5krát víc obyvatel než Česká republika, v současné době bojuje se šířením vysoce nakažlivé koronavirové varianty omikron. Stoupající počty infekcí vyvíjejí tlak na zdravotnický systém, případy úmrtí zůstávají stabilní a pohybují se mezi 20 a 30 za den.

Covidem se nakazilo přes 310 milionů lidí

Počet lidí nakažených koronavirem ve světě podle nejnovějších údajů americké Univerzity Johnse Hopkinse (JHU) překonal hranici 310 milionů.

Izolace i karanténa se ode dneška zkracuje na pět dní

Izolace lidí, kteří se nakazili koronavirem, stejně jako karanténa jejich blízkých kontaktů se podle nového metodického pokynu ode dneška zkracuje na pět kalendářních dní, pokud lidé nemají příznaky nemoci. Dosud trvala izolace 14 dní a karanténu mohli lidé bez příznaků ukončit po sedmi dnech negativním PCR testem.

Polsko překonalo hranici 100.000 mrtvých s covidem-19

Polsko překonalo hranici 100.000 mrtvých v souvislosti s covidem-19, řekl dnes ministr zdravotnictví Adam Niedzielski ve vysílání televizní stanice TVN 24. Šéf resortu zároveň informoval o 11.400 nově potvrzených případech koronaviru za den a 493 zemřelých za 24 hodin. V zemi žije přibližně 38 milionů obyvatel.

V pondělí bylo potvrzeno 7336 nakažených

Denní přírůstek případů covidu-19 v Česku v mezitýdenním srovnání po sedmi dnech klesl. V pondělí testy prokázaly 7336 nakažených, to je zhruba o 2000 méně než před týdnem. Ubylo zároveň testů.

Pracovníci ve zdravotnictví a sociálních službách budou chodit do práce i s pozitivním testem

Pracovní karanténa by se mohla týkat profesí ve zdravotnictví, dopravě, energetice, vodním hospodářství či pohřebnictví. Po dnešním jednání Ústředního krizového štábu (ÚKŠ) to řekl jeho šéf a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Definitivní znění opatření k pracovní karanténě ale podle něj bude oznámeno až po středečním zasedání vlády.

Británie eviduje pokles v počtech nákaz, hospitalizací ale přibývá dál

Nejnovější vlna epidemie covidu-19 v Británii zřejmě dosahuje svého vrcholu. Po rekordních hodnotách z přelomu roku země v posledních dnech eviduje nižší počty nakažených než o týden dříve. Bilance hospitalizací s koronavirem zatím stále roste, nárůst ale zpomalil, ukazují vládní statistiky.

Španělsko zvažuje, že omezí testování a začne covid kontrolovat jako chřipku

Španělsko zvažuje, že začne covid-19 kontrolovat podobně jako chřipku a endemické choroby. Uvedl to dnes v rozhovoru, který odvysílala stanice Cadena SER, premiér Pedro Sánchez. Jako jeden z důvodů zmínil výrazný pokles smrtnosti nemoci. Podle deníku El País odborníci ve zdravotnictví již pracují na novém systému sběru dat, v rámci kterého by se nezaznamenával každý jednotlivý případ nákazy koronavirem.

Itálie zavedla částečný lockdown pro neočkované

V Itálii začalo platit další zpřísnění opatření proti covidu-19, jimž podle agentury ANSA vláda svým způsobem zavedla téměř lockdown pro neočkované. Ode dneška se totiž rozšířila povinnost mít takzvaný superzelený pas i na další aktivity, včetně veřejné dopravy, vstupů do sportovních center, muzeí či na lyžařské vleky.

Německé regiony uvažují o čtvrté dávce očkování

Ministři zdravotnictví německých spolkových zemí dnes debatovali o možné čtvrté dávce očkování proti nemoci covid-19, vědecké doporučení zatím spolkové ministerstvo zdravotnictví a Institut Roberta Kocha (RKI) nevydaly.

USA nyní evidují v průměru přes 700.000 nově nakažených denně

Průměrný denní počet zjištěných nových případů koronaviru za posledních sedm dní v USA o víkendu poprvé od začátku pandemie překonal hranici 700.000, ukazují data Univerzity Johnse Hopkinse (JHU).

Od úterý platí pětidenní karanténa. Pouze pro ty, kteří v ní ještě nejsou

Lidem, kteří budou mít kvůli covidu karanténu či izolaci nařízenou do úterý 11. ledna, se po změně pravidel na pět dní nezkrátí. Na dotaz ČTK to řekl mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob. Metodický pokyn hlavní hygieničky, který podmínky upravuje, zveřejnilo ministerstvo na webu.