Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Při testování žáků na covid postupují školy na lyžařském kurzu nejednotně

Pětidenní izolace bude platit jen pro lidi bez příznaků

Zkrácení izolace na pět dní podle nového metodického pokynu hlavní hygieničky, který má ČTK k dispozici, neplatí u lidí, kteří mají příznaky covidu-19. Hygienici jim ji ukončí až dva dny poté, co jim příznaky odezní.

Od 17. ledna se bude ve školách testovat jednou týdně

Ve školách bude od 17. ledna testování na nemoc covid jednou týdně antigenním testem. Novinářům to dnes při návštěvě Fakultní nemocnice Brno řekl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). V případě pozitivity bude následovat PCR test. Karanténa a izolace bude pět dní. Nyní se děti ve školách testovaly dvakrát týdně.

Za 14 milionů antigenních testů do škol zaplatí stát přes 190 milionů

Celkem 14 milionů antigenních testů na covid-19 do škol dodá společnost Masanta za 13,89 koruny za kus. Stát tak za testy zaplatí téměř 194,5 milionu korun. První várka testů dorazí do skladů Správy státních hmotných rezerv (SSHR) 14. února, řekl dnes ČTK její předseda Pavel Švagr. Testy správa rezerv nyní pořídila levněji než při posledním výběrovém řízení, kdy jeden test stál 16,69 koruny.

V testech odebraných ve FN Brno výrazně převyšuje varianta omikron

Fakultní nemocnice Brno od pátku do neděle odhalila dalších 87 případů covidové varianty omikron, která mezi pozitivními testy převládá. Tvořila 68 procent ze všech pozitivních vzorků na covid-19.

PCR testy potvrdily covid ve školách u třetiny pozitivních antigenních testů

Metoda PCR s laboratorním rozborem potvrdila nákazu covidem-19 asi u třetiny antigenních testů, které vyšly při testování ve školách minulé pondělí pozitivní. Nákaza se přesnějším PCR testem potvrdila u 1236 žáků a 177 pedagogů a dalších zaměstnanců. Celkem se ve školách testovalo zhruba 1,45 milionu lidí. Pozitivních bylo 0,1 procenta.

Rakousko zpřísní kontroly covidových certifikátů v obchodech či restauracích

Rakousko od úterý zpřísní kontroly takzvaných 2G certifikátů, tedy potvrzení o očkování proti covidu-19 či o prodělání této nemoci. Policisté v uniformách i v civilu budou tato potvrzení kontrolovat v obchodech, restauracích i jinde, kde jsou povinná.

Muž vinil lékaře, že nepodáváním ivermektinu zabíjí pacienty. Hrozí mu osm let vězení

Okresní státní zastupitelství v Plzni podalo obžalobu za šíření poplašné zprávy na muže, který loni na jaře natáčel video na covidovém oddělení Fakultní nemocnice Plzeň, domáhal se tam, aby lékaři podali jeho nemocné matce prostředek ivermektin a obviňoval lékaře a zdravotníky, že nechávají covidové pacienty umírat, protože jim tento lék nechtějí podávat.

Odborníci v Izraeli doporučili při antigenním testování výtěr nejen z nosu, ale i krku

V Izraeli odborníci doporučili, aby lidé při použití antigenních testů zjišťujících covid-19 vytřeli nejen nos, ale také krk. Zvýší se tím šance zjistit nákazu variantou omikron, řekla v rozhlasovém rozhovoru šéfka veřejných zdravotních služeb na ministerstvu zdravotnictví Sharon Alroyová Preisová.

V neděli přibylo 2761 nakažených, znovu víc než před týdnem

Epidemie koronaviru v Česku dál zesiluje. Testy v neděli prokázaly 2761 případů covidu-19, to je o zhruba 800 víc než před týdnem. Denní přírůstky nakažených se v mezitýdenním srovnání zvyšují sedmým dnem za sebou.

V Německu přibylo 25.255 nových případů koronaviru

V Německu opět vzrostla sedmidenní incidence, v průměru se za poslední týden nakazilo 375,7 lidí na 100.000 obyvatel, uvedl dnes Institut Roberta Kocha (RKI). Koronavirus se za neděli prokázal u 25.255 lidí, před týdnem jich bylo o téměř 7000 méně, napsala agentura DPA.

Austrálie už registruje přes milion nakažených

Austrálie od počátku epidemie covidu-19 zaregistrovala přes milion případů nákazy koronavirem. Více než polovinu z nich laboratoře v zemi, kde se rychle šíří varianta omikron, potvrdily za poslední týden, napsala agentura Reuters.

Jak to bylo s Djokovičovým pozitivním testem? Tenista měl být po něm na ceremoniálu

V sobotu se nechali slyšet právníci srbského tenisty Novaka Djokoviče, že výjimku z očkování dostala světová jednička mezi muži na základě toho, že měla prodělat krátce před Vánocemi covid. Konkrétně tomu tak mělo být 16. prosince, kdyby měl být Djokovič pozitivně testován. Toto tvrzení se však ale začíná pohybovat na velice tenkém ledě. Na sociálních sítích se totiž začínají objevovat fotgrafie z předávání cen srbského tenisového svaz, které se konalo v Bělehradě 17. prosince a na nich je vidět, že hostem tam byl právě i Djokovič.

Za sobotu přibyly téměř 4 tisíce nakažených, hospitalizací je nejméně od listopadu

V sobotu přibylo v Česku 3955 potvrzených případů nákazy covidem-19. To je o 2900 více než před týdnem, kdy byl Nový rok. Počet testů se proti prvnímu dni roku ale téměř ztrojnásobil. Dál klesá počet lidí, kteří jsou v souvislosti s koronavirem v nemocnicích. Podle údajů na webu ministerstva zdravotnictví bylo v sobotu hospitalizovaných asi 2300, což je nejméně od počátku loňského listopadu.

V posledním týdnu evidovali ve světě denně na dva miliony nákaz koronavirem

Za prvních sedm dní letošního roku přibývalo ve světě v průměru dva miliony nákaz koronavirem SARS-CoV-2 denně, informovala o tom dnes agentura AFP s odkazem na své výpočty. Z nich rovněž vyplývá, že od prosince se za 10 dnů průměrný počet nákaz denně ve světě zdvojnásobil.

Tenistka Voráčová už odletěla z Melbourne a na Australian Open si tak nezahraje

Českou tenistku Renatu Voráčovou potkl tento týden stejný osud jako světovou jedničku mezi muži Novaka Djokoviče. Také jí, přesto, že na rozdíl od Srba prošla na letišti imigrační kontrolou, nakonec australské úřady sebraly vízum a musel se tak následně umístit do karanténního hotelu. Sama hráčka se účasti na Australian Open vzdala a v sobotu začala její deportace. Jak informuje agentura AFP s odvoláním na vládní zdroje, Voráčová už měla Austrálii opustit.

V pátek přibylo 6666 případů nákazy, o téměř 1700 více než před týdnem

Laboratoře v pátek potvrdily v Česku 6666 nových případů nákazy covidem-19, podobně jako ve čtvrtek a zhruba o 1700 více než před týdnem, kdy byl silvestr. V mezitýdenním srovnání nově pozitivních přibývá od počátku týdne a roste také incidence. Za posledních sedm dnů nyní připadá na 100.000 obyvatel 404 nakažených.

Na internetu v týdnu stouply prodeje antigenních testů

Zvláště v internetových obchodech tento týden vzrostly prodeje antigenních samotestovacích sad na koronavirus. Zásoby by měly mít dostatečné. Vyšší zájem sledují i některé řetězce. Naopak některé obchodní sítě už antigenní testy v nabídce nemají, doprodávají zbylé zásoby. Vyplývá to z ankety ČTK mezi prodejci.

Francie zaznamenala přes 328.000 infekcí, je těsně pod dosavadním rekordem

Francie zaznamenala za poslední den 328.214 nově nakažených koronavirem, jen o zhruba 4000 méně, než při dosud nejvyšším přírůstku ohlášeném ve středu. Průměrný denní počet nových nákaz za poslední týden v zemi ve čtvrtek překonal hranici 200.000.

Vláda chce vytvořit obdobu Kochova institutu a naučit se s covidem žít

Covid-19 je v programovém prohlášení vlády označený jako závažné onemocnění, se kterým se ale "musíme naučit žít". Vláda slibuje kvůli němu donekonečna neomezovat péči o ostatní pacienty a vytvořit všeobecně respektovanou a srozumitelnou odbornou autoritu po vzoru německého Kochova institutu, která bude vydávat odborná stanoviska.