Lidem, kteří budou mít kvůli covidu karanténu či izolaci nařízenou do úterý 11. ledna, se po změně pravidel na pět dní nezkrátí. Na dotaz ČTK to řekl mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob. Metodický pokyn hlavní hygieničky, který podmínky upravuje, zveřejnilo ministerstvo na webu.
Platí do 16. ledna, kdy se podmínky znovu změní pro očkované a lidi do půl roku po prodělání covidu-19, nově budou muset také oni nastupovat do karantény. Zkrácení karantén a izolací na pět dní bez jejich ukončení negativním testem někteří odborníci kritizují.
Například Mezioborová skupina pro epidemické situace, jejíž někteří členové radí i nově ustavenému Národnímu institutu pro zvládání pandemie, ve svém stanovisku varuje před ukončením karantény za pět dní bez testu.
"Na základě současných poznatků se jeví nejvhodnější izolace v délce pět dnů, ukončená negativním testem, a karanténa v délce pět dnů, ukončená negativním testem, nebo sedm dnů bez testu, při absenci symptomů. Po ukončení karantény je vhodné ještě několik dnů vyžadovat důsledné nošení ochrany dýchacích cest," napsali odborníci z MeSES.
Studie z Japonska ukazuje vysokou virovou naloz varianty Omikron 3-9 dni po objeveni symptomu. https://t.co/0jcLK7C1Nw
— Zdenek Hel (@HelZdenek) January 10, 2022
Její člen, imunolog Zdeněk Hel, na twitteru napsal, že pětidenní karanténa s testem je v pořádku. "Problém je s pětidenní izolací. Ta je v rozporu s daty a je odůvodnitelná jen z důvodů politických - tedy zamezit zhroucení kritických systémů," napsal. Hrozícím nedostatkem pracovníků v některých oborech, například v dopravě, se kterým se potýkají i další země, kde už omikron převládl, vláda také rozhodnutí odůvodňuje.
Podle Mariána Hajdúcha, který se zabývá molekulární medicínou, nedávná japonská studie ukázala, že maximum virové nálože u nakažených omikronem je tři až šest dní po pozitivním testu, tedy v době kdy se mají v ČR karantény a izolace lidem automaticky ukončovat. "Moc se to neliší od jiných variant viru," napsal na twitteru.
Primárně by se podle MeSES měli trasovat a umísťovat do karantény členové jedné domácnosti, po kontaktu s nakaženým v jiném prostředí, jako jsou pracoviště nebo veřejné prostory, doporučuje MeSES modifikaci karantény, která by umožnila přítomnost ve škole či v zaměstnání.
Data místo dojmů: Japonská studie z minulého týdne ukazuje, že maximum virové nálože osob infikovaných omikronem je 3-6 dní po diagnóze nemoci, tj. zrovna v době kdy má u nás skončit 5-denní karanténa u Ag+ jedinců. Moc se to neliší od jiných variant viru. https://t.co/OxxoSihkR2 pic.twitter.com/QsxVj6cE5a
— Marián Hajdúch (@marian_hajduch) January 9, 2022
S podobnou formou "pracovní karantény" počítá pro vybrané profese i ministerstvo zdravotnictví. Ministr Vlastimil Válek (TOP 09) předpokládá, že za zpřísněných podmínek by mohli pracovat i zdravotníci, učitelé nebo zaměstnanci v sociálních službách, kterým by při preventivním testování v zaměstnání vyšel pozitivní antigenní samotest. Ministerstvo vnitra má ještě stanovit okruh dalších profesí, kterých by se zmírnění karantény mohlo týkat, hovoří se kromě kritické infrastruktury také například o dopravě, prádelnách nebo pohřebnictví. Ostatní budou pět dní v karanténě doma, potom se znovu vrátí do práce a znovu se otestují antigenním testem.
Hajdúch ale upozornil na to, že u antigenních samotestů je častá falešná pozitivita. "Základním problémem ovšem je, že již na začátku se antigenně pozitivní jedinci nebudou ověřovat PCR, přestože k tomu existuje dostatečná stávající kapacita, a vlastně ani nebudeme pořádně vědět, zda jde o karanténu a izolaci," napsal.
Podle něj se kvůli tomu jednak v karanténě ocitne velké množství zdravých lidí, jednak ti opravdu nakažení nebudou mít záznam o prodělání nákazy koronavirem, protože ten vzniká jen pozitivním PCR testem, a nebudou ani dál trasovaní.
19. srpna 2026 20:45
Více lékařů a zdravotníků pro české zdravotnictví. Programy nesou první výsledky
Související
Kvůli hantaviru není důvod panikařit, tvrdí vědci. Proč tím veřejnost příliš neuklidňují?
Záhadná cesta nové mutace covidu: Cikáda dva roky mutovala v těle pacienta, pak se začala šířit
Aktuálně se děje
před 2 hodinami
Ruský soud vyhodil z voleb stranu bojující proti válce na Ukrajině
před 3 hodinami
Proč Islanďané odmítli vstup do EU? Na vině jsou ryby i mladí
před 4 hodinami
Hrdina povodní v Nepálu: Ředitel zachránil život 900 studentů
před 5 hodinami
U pobřeží Kypru se převrátila loď s 267 lidmi na palubě, počet mrtvých narůstá
před 6 hodinami
Babiš rovná vztahy s Hradem. Obnoví schůzky s Pavlem
před 8 hodinami
ČT představila novou nedělní debatu. Řešil se propad preferencí ANO i neefektivní zadlužování Česka
před 9 hodinami
Politico: Rusko plánuje novou pozemní ofenzívu na Kyjev
před 9 hodinami
Plzeň už má náhradu za Hyského. Viktoriány nově povede Radoslav Kováč
před 10 hodinami
Únik dokumentů z Trumpova úřadu měl dokázat americkou cenzuru. Odhalil něco úplně jiného
před 11 hodinami
Island v referendum odmítl návrh na obnovení přístupových rozhovorů s EU
před 12 hodinami
NASA posílá do vesmíru zbrusu nový teleskop. Je tisíckrát rychlejší než Hubbleův
před 13 hodinami
Nyní a navždy. Kanada umístila na břeh Ontarijského jezera velkou ceduli s nápisem
před 15 hodinami
Po katastrofě v Nepálu je už 750 mrtvých. Hrozí další sesuvy půdy
před 16 hodinami
Počasí: Déšť bude příští týden výjimkou, tropické teploty se ale neobjeví vůbec
včera
Posádka mise Artemis II převzala od Trumpa nejvyšší americké vesmírné vyznamenání
včera
Vlna vymazala z povrchu země celé vesnice. Zaplavená místa jsou nepřístupná, kolik lidí bahno pohřbilo nikdo neví
včera
USA potřebují venezuelskou ropu víc než kdy dřív. Z kontroverzní dohody mohou těžit všichni
Aktualizováno včera
Tragédie u Buči: Ruský noční úder si vyžádal nejméně 37 mrtvých a stovky evakuovaných
včera
Jednání o míru se nekoná. Rozhovory jsou mrtvé, přiznává Moskva
včera
Královské námořnictvo provedlo mimořádnou operaci. Sledovalo ruská plavidla v britských vodách
Britské královské námořnictvo absolvovalo intenzivní třídenní operaci, během níž detailně sledovalo pohyb čtyř ruských plavidel v britských vodách. Mimořádný zásah trval celkem 72 hodin a britské složky využívaly k neustálému monitorování trasy ze Severního moře do Lamanšského průlivu pokročilé radarové systémy.
Zdroj: Libor Novák