Od úterý platí pětidenní karanténa. Pouze pro ty, kteří v ní ještě nejsou

Lidem, kteří budou mít kvůli covidu karanténu či izolaci nařízenou do úterý 11. ledna, se po změně pravidel na pět dní nezkrátí. Na dotaz ČTK to řekl mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob. Metodický pokyn hlavní hygieničky, který podmínky upravuje, zveřejnilo ministerstvo na webu.

Platí do 16. ledna, kdy se podmínky znovu změní pro očkované a lidi do půl roku po prodělání covidu-19, nově budou muset také oni nastupovat do karantény. Zkrácení karantén a izolací na pět dní bez jejich ukončení negativním testem někteří odborníci kritizují.

Například Mezioborová skupina pro epidemické situace, jejíž někteří členové radí i nově ustavenému Národnímu institutu pro zvládání pandemie, ve svém stanovisku varuje před ukončením karantény za pět dní bez testu.

"Na základě současných poznatků se jeví nejvhodnější izolace v délce pět dnů, ukončená negativním testem, a karanténa v délce pět dnů, ukončená negativním testem, nebo sedm dnů bez testu, při absenci symptomů. Po ukončení karantény je vhodné ještě několik dnů vyžadovat důsledné nošení ochrany dýchacích cest," napsali odborníci z MeSES.

Studie z Japonska ukazuje vysokou virovou naloz varianty Omikron 3-9 dni po objeveni symptomu. https://t.co/0jcLK7C1Nw

— Zdenek Hel (@HelZdenek) January 10, 2022

Její člen, imunolog Zdeněk Hel, na twitteru napsal, že pětidenní karanténa s testem je v pořádku. "Problém je s pětidenní izolací. Ta je v rozporu s daty a je odůvodnitelná jen z důvodů politických - tedy zamezit zhroucení kritických systémů," napsal. Hrozícím nedostatkem pracovníků v některých oborech, například v dopravě, se kterým se potýkají i další země, kde už omikron převládl, vláda také rozhodnutí odůvodňuje.

Podle Mariána Hajdúcha, který se zabývá molekulární medicínou, nedávná japonská studie ukázala, že maximum virové nálože u nakažených omikronem je tři až šest dní po pozitivním testu, tedy v době kdy se mají v ČR karantény a izolace lidem automaticky ukončovat. "Moc se to neliší od jiných variant viru," napsal na twitteru.

Primárně by se podle MeSES měli trasovat a umísťovat do karantény členové jedné domácnosti, po kontaktu s nakaženým v jiném prostředí, jako jsou pracoviště nebo veřejné prostory, doporučuje MeSES modifikaci karantény, která by umožnila přítomnost ve škole či v zaměstnání.

Data místo dojmů: Japonská studie z minulého týdne ukazuje, že maximum virové nálože osob infikovaných omikronem je 3-6 dní po diagnóze nemoci, tj. zrovna v době kdy má u nás skončit 5-denní karanténa u Ag+ jedinců. Moc se to neliší od jiných variant viru. https://t.co/OxxoSihkR2 pic.twitter.com/QsxVj6cE5a

— Marián Hajdúch (@marian_hajduch) January 9, 2022

S podobnou formou "pracovní karantény" počítá pro vybrané profese i ministerstvo zdravotnictví. Ministr Vlastimil Válek (TOP 09) předpokládá, že za zpřísněných podmínek by mohli pracovat i zdravotníci, učitelé nebo zaměstnanci v sociálních službách, kterým by při preventivním testování v zaměstnání vyšel pozitivní antigenní samotest. Ministerstvo vnitra má ještě stanovit okruh dalších profesí, kterých by se zmírnění karantény mohlo týkat, hovoří se kromě kritické infrastruktury také například o dopravě, prádelnách nebo pohřebnictví. Ostatní budou pět dní v karanténě doma, potom se znovu vrátí do práce a znovu se otestují antigenním testem.

Hajdúch ale upozornil na to, že u antigenních samotestů je častá falešná pozitivita. "Základním problémem ovšem je, že již na začátku se antigenně pozitivní jedinci nebudou ověřovat PCR, přestože k tomu existuje dostatečná stávající kapacita, a vlastně ani nebudeme pořádně vědět, zda jde o karanténu a izolaci," napsal.

Podle něj se kvůli tomu jednak v karanténě ocitne velké množství zdravých lidí, jednak ti opravdu nakažení nebudou mít záznam o prodělání nákazy koronavirem, protože ten vzniká jen pozitivním PCR testem, a nebudou ani dál trasovaní.

Související

Ilustrační foto

Českem se šíří respirační nemoci. Experti radí lidem, jak se zachovat

V Česku se nadále šíří akutní respirační infekce. Nemocnost v minulém týdnu činila 1361 infikovaných na sto tisíc obyvatel. Jde o mírný vzestup o necelá tři procenta, informoval Státní zdravotní ústav (SZÚ). U chřipce podobných onemocnění se za stejné období aktuální nemocnost zvýšila o 10 %. 

Více souvisejících

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 9 minutami

před 1 hodinou

Syrští rebelové v Aleppu

Sýrie padla do rukou rebelů za pouhý týden. Proč se tamní armáda nebránila?

V roce 2017, po šesti letech občanské války, se zdálo, že Sýrie pod vedením Bašára al-Asada dospěla k určitému novému normálu. Nešlo o poklidnou situaci, kterou Asadova rodina zažívala před Arabským jarem po potlačení islamistického povstání v 80. letech, ale režim dosáhl určité stability. S pomocí Ruska, Íránu, Hizballáhu a dokonce i Spojených států, které bojovaly proti ISIS, se Asadovým silám podařilo zatlačit rebely. Postupem času získal jeho režim kontrolu nad zhruba dvěma třetinami Sýrie.

před 1 hodinou

Petr Pavel přivítal na Pražském hradě nejvyšší ústavní činitele. (12.12.2024)

Politici mají hotovo. Důchodovou reformu posvětil i prezident

Vládní důchodová reforma, která například postupně zvýší věk odchodu do důchodu až na 67 let, může začít platit. V pátek ji totiž podepsal prezident Petr Pavel. Informoval o tom Pražský hrad. Novelu zákona už předtím schválily obě komory parlamentu. 

před 1 hodinou

Bundeswehr, ilustrační fotografie

Evropa směřuje k jednotné obranné průmyslové základně. Klíčoví hráči? Německo a překvapivě Itálie

Německo-italská spolupráce v oblasti obrany se stává klíčovým krokem k vybudování sjednocené evropské obranné průmyslové základny, která je strategickou odpovědí na rostoucí globální napětí a požadavky na posílení kolektivní bezpečnosti. Ruská invaze na Ukrajinu znovu upozornila na zranitelnosti evropské obranné politiky a zdůraznila nutnost přehodnotit evropský přístup k obraně, včetně výrobních a akvizičních kapacit.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

François Bayrou

Francie má nového premiéra. Barniera nahradil Macronův spojenec Bayrou

Francouzská politická scéna zažila další významný zvrat. François Bayrou byl jmenován novým premiérem Francie poté, co Michel Barnier podal demisi. Třiasedmdesátiletý centrista je dlouholetým politickým hráčem a klíčovým partnerem prezidenta Emmanuela Macrona, jehož centristická aliance nyní usiluje o stabilizaci politické situace, uvedl server SkyNews.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Tomáš Řepa

Zapojení Kyjeva do převratu v Sýrii je pro Rusko další ze špatných signálů. Podobné akce už běží v Súdánu a Mali, říká Řepa

Ukrajinci pomohli svrhnout syrský režim Bašára Asada minimálně nasazením svých zkušených operátorů dronů nebo předáním informací. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz to řekl bezpečnostní expert Tomáš Řepa z brněnské Univerzity obrany. „Ovlivňovat dění za hranicemi dnes už lze i bez statutu velmoci a myslím, že kdyby nebylo války na Ukrajině, tak žádné takové ambice zapojovat se i do konfliktů mimo region by Ukrajinci určitě neměli,“ říká.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Bašár Asad se sešel s Vladimirem Putinem (21.11.2017).

O transportu Asada do Ruska nevěděla ani jeho rodina. Moskva ho nechá upadnout v zapomnění

Bývalý syrský prezident Bašár al-Asad byl potichu evakuován do Moskvy poté, co povstalecké síly obsadily Damašek. Úniková operace, organizovaná ruskými tajnými službami, byla provázena přísným utajením – dokonce i Asadův bratr údajně nebyl informován. Zatímco Moskva dříve Asadovu režimu poskytovala vojenskou podporu, nyní mu zajistila útočiště, které se však pravděpodobně stane místem jeho politického zapomnění. Uvedl to server The Guardian.

před 5 hodinami

Ilustrační fotografie.

Eutanazie zažívá nevídaný boom. V Kanadě takto zemře každý dvacátý

Kanada zaznamenala v roce 2023 rekordní počet úmrtí pomocí lékařsky asistované smrti (eutanazie), přičemž většina případů se týkala pacientů s terminálním onemocněním. Podle nových federálních statistik dosáhl počet eutanazií více než 15 000, což představuje 4,7 % všech úmrtí v zemi – oproti 4,1 % v předchozím roce. Přestože počet případů stále roste, tempo růstu se zpomalilo. 

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Chování černých děr.

Čeští vědci zabodovali v NASA. Pomohli s odhalením tajemství černých děr

Tým českých astrofyziků z Akademie věd dosáhl významného vědeckého pokroku v oblasti studia černých děr. V rámci mezinárodní spolupráce zveřejnili dvě studie, které přinášejí nové informace o chování rentgenových dvojhvězdných systémů s černou dírou. Tyto černé díry, o hmotnosti odpovídající hvězdám, přitahují hmotu z blízké hvězdy, čímž vzniká akreční disk. Zároveň mohou na pólech vypouštět vysokoenergetické výtrysky. Tento výzkum, využívající družici IXPE, se zaměřil na rentgenový binární systém Swift J1727.8–1613 a přinesl nové, zásadní objevy.

před 6 hodinami

Dmitrij Medveděv

Čína stranou nestojí. Legitimizuje požadavek Ruska, aby se Ukrajina vzdala značné části území

Dmitrij Medveděv, bývalý prezident Ruska a místopředseda Rady bezpečnosti Ruské federace, se 12. prosince setkal s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem v Pekingu. Setkání bylo zarámováno jako součást mírové iniciativy, avšak zároveň poskytlo Rusku prostor pro opakování ultimativních požadavků vůči Ukrajině. Tyto požadavky v podstatě vyzývají Ukrajinu k tomu, aby se podvolila současné situaci a uznala ruskou kontrolu nad okupovanými územími.

před 6 hodinami

Olaf Scholz

Scholzova politická kariéra se blíží ke svému konci. V pondělí se rozhodne

Německý kancléř Olaf Scholz čelí klíčovému hlasování o důvěře, které se uskuteční v pondělí. Pravděpodobné odmítnutí jeho vlády v parlamentu povede k předčasným volbám, naplánovaným na 23. února. Tento proces, který začal již na počátku listopadu, ztělesňuje německý model pečlivě řízeného rozpadu vlády, jenž má zabránit chaosu podobnému tomu z dob Výmarské republiky, uvedl server Politico.

před 7 hodinami

Ilustrační foto

Počasí může ohrozit dostupnost potravin. V Británii už zvedají varovný prst

Klimatické změny a administrativní překážky by mohly zásadně ohrozit přístup Velké Británie k cenově dostupným potravinám. Situace, které čelí britští farmáři, je čím dál složitější, přičemž důvodem jsou nejen nepříznivé výnosy, špatné počasí či důsledky brexitu, ale i širší kontext, který zahrnuje změny ve vládních dotacích a obchodních podmínkách. 

před 7 hodinami

Donald Trump

Trumpa Sýrie nezajímá. Možná ale bude muset

Donald Trump, budoucí prezident Spojených států, zaujímá po pádu syrského režimu Bašára al-Asada postoj, který se opírá o jeho dlouhodobý odpor k americkému zapojení do blízkovýchodních konfliktů. Uvedl to server BBC.

před 8 hodinami

Suchoj Su-34 sloužící v ruské armádě, ilustrační fotografie

Rusko podniklo masivní letecký útok na Ukrajinu

Rusko v pátek podniklo masivní letecký útok na Ukrajinu, při kterém použilo desítky řízených střel a dronů. Útoky se zaměřily na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, jak uvedl ministr energetiky Herman Haluščenko na svém Facebooku. Uvedl to server The Guardian.

před 8 hodinami

Syrské márnice vypráví příběhy o drsném týrání a mučení

Uvnitř márnice nemocnice Mujtahid v Damašku je k vidění scéna, která mrazí do morku kostí. Pohmožděná a zmučená těla obětí představují nepopiratelný důkaz brutality režimu syrského diktátora Bašára al-Asada, který byl nedávno svržen. Zoufalé rodiny sem proudí v naději, že najdou odpověď na otázky, které je sužují dlouhá léta: Kde jsou jejich blízcí?

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy