Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

I lidé s pozitivním testem by mohli do práce, plánuje vláda

Nizozemsko hlásí nový rekord v počtu nakažených za den

Nizozemsko eviduje za posledních 24 hodin 34.954 pozitivních testů na koronavirus, což je dosud nejvíce. Vyplývá to z údajů zdravotnického ústavu RIVM. Podle agentury DPA se však dnešní extrémně vysoké číslo částečně vysvětluje i technickou poruchou z předchozího dne. Británie má 178.250 nových případů, což znamená mírný pokles oproti čtvrtku, kdy jich úřady hlásily 179.756.

Němci se třemi dávkami nebudou muset do karantény

Německo kvůli koronavirové variantě omikron sjednotí karanténu na deset dní s možností uvolnění po sedmi dnech s negativním PCR testem; očkovaných s posilující dávkou se karanténa týkat vůbec nebude. Dnes se na tom dohodl kancléř Olaf Scholz s premiéry spolkových zemí. Dosud se kvůli omikronu od všech vyžadovala dvoutýdenní karanténa, podle expertů by ale očekávané rychlé šíření této varianty mohlo ohrozit chod země.

CDC: Současná vlna epidemie v USA není na vrcholu

Nová vlna epidemie covidu-19, která v posledních dnech způsobuje problémy v nemocnicích a veřejných službách ve Spojených státech, ještě nedosáhla svého vrcholu. Myslí si to ředitelka amerického Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) Rochelle Walenská. Počty odhalených nákaz v USA prudce rostou od poloviny prosince a jsou vysoko nad předchozími maximy.

Stejně jako Djokovič. Českou tenistku Voráčkovou v Melbourne taktéž deportovali

Nyní se může cítit jako světová jednička Novak Djokovič, ovšem vzhledem k okolnostem by se chtěla česká hráčka Renata Voráčová v současnosti cítit jako někdo jiný. Jak známo, hvězdný Srb je v těchto dnech v karanténním hotelu u letiště v Melbourne poté, co po přistání neprošel imigrační kontrolou kvůli neplatnému vízu. Čelí tak deportaci, proti které hodlá bojovat u soudu. Ten verdikt k tomuto případu vydá v pondělí. Právě v tom samém karanténním hotelu se nyní ocitla i zmiňovaná česká tenistka. Jak informovala televize ABC, také jí bylo australskými hotely zrušeno vízum.

Šéf Moderny: Na podzim bude možná potřeba další posilující dávka vakcíny

I účinnost posilujících dávek vakcíny proti covidu-19 bude pravděpodobně v následujících měsících klesat a lidé možná budou ke konci roku potřebovat další přeočkování. Na konferenci organizované bankovní společností Goldman Sachs to ve čtvrtek uvedl šéf americké farmaceutické společnosti Moderna Stéphane Bancel, informovala agentura Reuters.

Rekordní vlna covidu-19 v USA stále sílí, zvyšuje tlak na americké nemocnice

Průměrný počet nově odhalených nákaz koronavirem ve Spojených státech se dostal k hranici 600.000 na den a pokračující rekordní vlna epidemie dál zvyšuje tlak na americké nemocnice, kde po téměř roce opět leží více než 120.000 nakažených pacientů.

Izrael za poslední den zaznamenal skoro 17.000 nových nákaz koronavirem

Izrael za poslední den zaznamenal skoro 17.000 nových nákaz koronavirem, což je nejvíce od začátku pandemie. V zemi dnes zároveň s ohledem na prudké šíření varianty omikron začínají platit nová pravidla testování.

Německo zaznamenalo 56.335 nakažených koronavirem

V Německu za poslední den přibylo 56.335 lidí nakažených koronavirem, zatímco před týdnem země zaznamenala 41.240 nových případů.

Podle počtu nakažených koronavirem za sedm dní je v EU nejhorší situace na Kypru

Podle počtu nakažených koronavirem za sedm dní je v EU nejhorší situace na Kypru, kde mají 3390 případů na 100.000 obyvatel za sedm dní, druhé je Irsko (2814 případů na 100.000 obyvatel za sedm dní) a třetí Řecko, kde na 100.000 obyvatel připadá za posledních sedm dní 2427 nakažených.

Nejhorší covidová situace s incidencí 3140 je ve Francii v okolí Paříže

Ve francouzském regionu Île-de-France, který obklopuje Paříž, jsou koronavirem aktuálně nakažená tři procenta obyvatel, což je nejvíce v zemi. Sedmidenní incidence, která udává počet infikovaných na 100.000 obyvatel za poslední týden, je tu 3140, téměř dvakrát více než před týdnem. Zdravotníky podle stanice BFM TV znepokojuje vytížení nemocnic v regionu s 12 miliony obyvatel, na jednotkách intenzivní péče je 767 lidí.

Ve čtvrtek přibylo v Česku 6641 nakažených, více než před týdnem

Ve čtvrtek přibylo v Česku 6641 potvrzených případů covidu-19, zhruba o 900 více než před týdnem. Je to čtvrtý mezitýdenní nárůst v řadě. Dál roste také incidence. Aktuálně připadá v posledních sedmi dnech na 100.000 obyvatel 388 nakažených.

Počet případů covidu ve světě překonal 300 milionů

Počet lidí nakažených koronavirem ve světě podle nejnovějších údajů americké Univerzity Johnse Hopkinse (JHU) překonal hranici 300 milionů.

O tom, jak často se bude ve školách testovat po 17. lednu, se rozhodne v pátek

O tom, zda se bude i po 17. lednu pokračovat ve školách v plošném testování žáků a učitelů dvakrát týdně, nebo jen jednou, se podle ministra školství Petra Gazdíka (STAN) rozhodne tento pátek. Ministerstva školství a zdravotnictví chtějí vyhodnotit, s jakými výsledky dopadlo první a druhé kolo testování, která se uskutečnila v pondělí a dnes. Ministr to uvedl v pořadu Pressklub rozhlasové stanice Frekvence 1. Televizi Nova poté Gazdík řekl, že výsledky dnešního kola testování jsou zhruba stejné jako v pondělí.

První karanténa v tomto ročníku extraligy. Spadl do ní mistrovský Třinec

Celkem sedm pozitivních testů odhalilo testování na koronavirus v hokejovém Třinci a tak celý tým tak musí být v karanténě. Stane se tak tedy poprvé v tomto ročníku Tipsport extraligy, kdy budou muset být odloženy zápasy kvůli koronaviru. Těch bude teď celkem tři, přičemž se jedná o páteční duel s Libercem, nedělní s Karlovými Vary a pak se také odloží duel s Brnem.

V Itálii budou lidé smět bez covidového pasu jen do obchodů s potravinami a léky

V Itálii budou lidé smět od února chodit bez covidového certifikátu jen do lékáren a obchodů s potravinami a zbožím základní potřeby. Informoval o tom dnes deník Corriere della Sera s odkazem na opatření, která vláda schválila ve středu večer v reakci na výrazný nárůst nákaz koronavirem SARS-CoV-2. Dnes ministerstvo zdravotnictví oznámilo třetí den v řadě nejvíc nákaz od počátku pandemie, nově 219.441. Úmrtí spojených s covidem-19 přibylo 198, od den dříve to bylo 231.

Nakažlivější omikron zřejmě způsobuje méně závažné onemocnění, ale ne mírné

Nakažlivější koronavirová varianta omikron zřejmě způsobuje méně závažné onemocnění, než dosud globálně převažující delta, ale neměla by být klasifikována jako mírná. Upozornili na to dnes podle agentury Reuters představitelé Světové zdravotnické organizace (WHO).

Omikron může vytlačí ostatní varianty, tvrdí vědec

Jeden ze scénářů dalšího vývoje pandemie covidu-19 počítá s tím, že varianta omikron vytlačí všechny ostatní varianty a z pandemie se stane "něco jako chřipka". Důvodem, proč je omikron asi třikrát nakažlivější než dosud převládající varianta delta, je mimo jiné to, že má nakažený více viru v horních cestách dýchacích a snadněji nakazí někoho dalšího.

Irák eviduje první případy vysoce nakažlivé koronavirové varianty omikron

V Iráku se potvrdily první případy vysoce nakažlivé koronavirové varianty omikron. S odvoláním na dnešní sdělení iráckého ministerstva zdravotnictví o tom informuje agentura AFP. Ta zároveň píše, že v Iráku postupuje očkování proti covidu-19 pomalu a velká část populace nerespektuje opatření, která mají šíření infekce bránit. První případy omikronu tak vyvolávají velké obavy z nové vlny šíření infekce.

Chorvatsko hlásí druhý den po sobě rekordní přírůstek počtu nakažených koronavirem

V Chorvatsku za posledních 24 hodin přibylo 9058 nově nakažených koronavirem. Podle agentury Hina je to druhý den v řadě, kdy země se čtyřmi miliony obyvatel zaznamenala nejvyšší počet infikovaných od počátku pandemie nemoci covid-19.