I účinnost posilujících dávek vakcíny proti covidu-19 bude pravděpodobně v následujících měsících klesat a lidé možná budou ke konci roku potřebovat další přeočkování. Na konferenci organizované bankovní společností Goldman Sachs to ve čtvrtek uvedl šéf americké farmaceutické společnosti Moderna Stéphane Bancel, informovala agentura Reuters.
Prohlášení přichází několik dní poté, co Izrael schválil podávání druhého "boosteru" a celkově čtvrté dávky vakcíny od společností Pfizer a BioNTech lidem s oslabenou imunitou. Stejný krok ve čtvrtek oznámila vláda Chile, která chce od 7. února zpřístupnit čtvrtou dávku všem obyvatelům od 55 let. Předběžná studie z Izraele zjistila, že čtvrtá dávka vakcíny vedla za týden od podání k pětinásobnému navýšení hladiny protilátek.
"Stále se domnívám, že na podzim 2022 a dál do budoucna budeme potřebovat boostery," uvedl výkonný ředitel Moderny Bancel. Jeho společnost také údajně pracuje na vakcíně přizpůsobené koronavirové variantě omikron, ta nicméně s největší pravděpodobností nebude v nejbližších dvou měsících dostupná. Reuters připomíná, že opakované očkování je pro Modernu výhodné a že firma nedávno pro tento rok avizovala potenciální tržby z posilujících dávek v USA ve výši dvou miliard dolarů (přes 43 miliard Kč).
Někteří experti v souvislosti s podáváním druhých posilujících dávek nabádají k opatrnému přístupu. "Nemůžeme všechny očkovat každých čtyři až šest měsíců. Není to udržitelné a nemůžeme si to dovolit," řekl listu The Daily Telegraph šéf výzkumu vakcín na Oxfordské univerzitě Andrew Pollard. Ředitel medicíny ve firmě Pfizer Paul Burton zase minulý měsíc uvedl, že je třeba ještě několik měsíců čekat se závěry ohledně toho kdy a zda vůbec budou čtvrté dávky potřebné.
Jejich podávání nicméně má už nyní podporu i v částech severní Ameriky. Guvernér amerického státu Západní Virginie Jim Justice oznámil, že je chce začít nabízet lidem starším 50 let či například zdravotníkům. S očkováním čtvrtými dávkami už nyní začíná kanadská provincie Ontario, a to v domovech důchodců a léčebnách dlouhodobě nemocných.
Související

Chřipková epidemie v Česku začíná, potvrzují odborníci

Dětskou obrnu jsme za 36 let nevymýtili. Teď hrozí její návrat
očkování , Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) , Moderna (farmaceutická firma)
Aktuálně se děje
před 15 minutami

Pekarová Adamová se rozloučí se Sněmovnou. Ve volbách už kandidovat nebude
před 34 minutami

Putin je ochoten jednat o válce na Ukrajině se Zelenským
před 58 minutami

Evropa je na prahu finanční krize. Definitivně nastane, tvrdí Merz
před 1 hodinou

Co očekávat od jednání v Rijádu? Průlom nenastane, může ale dojednat zásadní setkání
před 2 hodinami

Ukrajině dochází čas. Bez podpory USA nepřežije déle než půl roku
před 2 hodinami

USA a Rusko jednají v Saúdské Arábii o válce na Ukrajině
před 2 hodinami

Oči světa se upírají k Saúdské Arábii. Proč si ji USA a Rusko zvolily jako místo k jednání o Ukrajině?
před 3 hodinami

Výsledek pařížského jednání je nulový. Lídři řešili, co bude po konci války, a ani na tom se neshodli
před 4 hodinami

Počasí zůstane mrazivé do konce týdne, pak přijde výrazné oteplení
včera

V Kanadě havarovalo dopravní letadlo. Převrátilo se na střechu
včera

Setkání lídrů v Paříži skončilo. Co přineslo?
včera

Rusko ohrožuje celou Evropu, tvrdí lídři po jednání v Paříži. Na vyslání vojáků na Ukrajinu už shoda nepanuje
včera

Evropská armáda na Ukrajině? Je potřeba 100 000 vojáků, experti neví, kdo je zaplatí
včera

Scholz se vymezil proti nasazené vojáků na Ukrajině. Kyjevu nelze nic diktovat, podotkl
včera

Italský prezident dopálil Rusko. Po slovech o Třetí říši přišla tvrdá reakce
včera

Otázka nasazení vojáků na Ukrajině tříští Evropu. Proti jsou další státy
včera

Zelenskyj rázně: Nepozvali jste nás na jednání, takže žádnou dohodu neuznáme
včera

Evropští lídři se sešli v Paříži na jednání o Ukrajině. Macron zavolal Trumpovi
včera

Fico se bouří proti jednání EU o Ukrajině v Paříži
včera
K Ukrajině mlčí, teď ale Bruselu vyrazila dech. Kam se poděla von der Leyenová?
Ursula von der Leyenová zahájila své druhé funkční období v čele Evropské komise bleskovou a rozsáhlou deregulací, o níž téměř nikdo v Bruselu nevěděl, dokud se už nezačala uskutečňovat. Pod tlakem pravicových vlád postavila svou druhou prezidentskou éru na snižování administrativní zátěže s cílem učinit Evropu atraktivnějším místem pro podnikání.
Zdroj: Libor Novák