Ve čtvrtek přibylo v Česku 6641 potvrzených případů covidu-19, zhruba o 900 více než před týdnem. Je to čtvrtý mezitýdenní nárůst v řadě. Dál roste také incidence. Aktuálně připadá v posledních sedmi dnech na 100.000 obyvatel 388 nakažených.
Klesá naopak počet hospitalizovaných. Na začátku týdne jich bylo více než 3000, ve čtvrtek 2632, z toho 473 v těžkém stavu. Vyplývá to z údajů ministerstva zdravotnictví.
Od pondělí do čtvrtka odhalily laboratoře 33.538 případů koronaviru. Za první čtyři dny minulého týdne jich bylo méně než 28.000. Odborníci ale růst po svátcích předpokládali. Podle Státního zdravotního ústavu (SZÚ) připadalo ve středu 35 procent nových případů na nakažlivější variantu omikron. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) řekl, že tato varianta v Česku převládne ve druhé polovině příštího týdne. Nakažených by tak mělo dále přibývat.
Incidenční číslo od čtvrtka vzrostlo v devíti krajích, v pěti se snížilo. Nejvíce epidemie v tomto týdnu zrychluje v Praze. Na 100.000 obyvatel tam za posledních sedm dní připadá 620 nakažených. Na začátku týdne byla v hlavním městě incidence o třetinu nižší. Pouze ve dvou dalších krajích - Libereckém a Středočeském - je nyní incidenční číslo vyšší než 400. Naopak relativně nejlépe je na tom dlouhodobě Karlovarský kraj, kde na 100.000 obyvatel připadá v uplynulém týdnu 230 nakažených.
Laboratoře ve čtvrtek provedly asi 70.000 testů, zhruba o 14.000 více než před týdnem. V případě nejčastějších preventivních testů bylo pozitivních 5,28 procenta odevzdaných vzorků, minulý čtvrtek to bylo méně než pět procent. U epidemiologické indikace, kdy se testují lidé například kvůli kontaktu s nakaženým, pozitivita naopak klesla z 13,33 procenta na 10,95 procenta. Podíl pozitivních u tzv. diagnostické indikace, kdy jsou už testováni lidé vykazující příznaky, se snížil z 24,36 procenta na 19,57 procenta.
První případy koronaviru se v Česku objevily na začátku března 2020. Od té doby laboratoře odhalily celkem 2,517.475 nakažených. Zhruba 2,4 milionu lidí se již vyléčilo. S covidem naopak zemřelo dosud 36.507 lidí. Tento týden je obětí zatím 185, údaje z posledních dní ale většinou při dalších aktualizacích rostou. Podobné je to i s počty hospitalizací. Nemocnice totiž mnoho pacientů dohlašují až zpětně.
Související
Kvůli hantaviru není důvod panikařit, tvrdí vědci. Proč tím veřejnost příliš neuklidňují?
Záhadná cesta nové mutace covidu: Cikáda dva roky mutovala v těle pacienta, pak se začala šířit
Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Bývalému princi Andrewovi pomáhá nedůvěra svědkyň v britskou policii
před 3 hodinami
Senátoři navrhují na státní vyznamenání i slavné herce
před 4 hodinami
Policie stále vyšetřuje požár v Pardubicích. Zadržela dalšího cizince
před 5 hodinami
ČT poprvé reagovala na Babišova slova. Televize trvá na poplatcích
před 7 hodinami
Opustil nás doktor inženýr. Prezident Pavel reagoval na Hrabětovo úmrtí
před 7 hodinami
Rulík zhodnotil své poslední MS u národního týmu. Je rád za čtvrtfinále
před 8 hodinami
Trumpovo jméno má být odstraněno z názvu Kennedyho centra, rozhodl soud
před 9 hodinami
Babiš oznámil, že nový zákon o ČT a Českém rozhlase nevznikne
před 10 hodinami
Lebka svaté Zdislavy je zpět v Jablonném. Převzal ji arcibiskup Přibyl
před 11 hodinami
Potvrzeno výstrahou. Meteorologové očekávají bouřky, budou silné
před 11 hodinami
Trump přibral, měl by držet dietu. Lékař popsal zdravotní stav prezidenta
před 12 hodinami
Válka na Ukrajině se blíží ke konci, tvrdí ruský vůdce Putin
před 13 hodinami
Počasí bude místy bouřlivé. Zesílí vítr, hrozí i krupobití
před 14 hodinami
Kellnerovi se na Aljašce soudí kvůli smrti miliardáře
před 15 hodinami
Trump řešil s poradci Írán a nic neoznámil. Dohoda tak stále není potvrzena
před 16 hodinami
Počasí o víkendu: Tropické teploty podle předpovědi nedorazí
včera
OSN oficiálně zařadila Izrael a Rusko na černou listinu
včera
Putin odmítá zemřít. Boj proti stárnutí se stal hlavní prioritou Kremlu, píše WSJ
včera
Trump se v Bílém domě zavřel do krizové místnosti. Rozhoduje o Íránu
včera
Norsko odmítá plán Kallasové, aby EU byla mediátorem mezi Ruskem a Ukrajinou
Norsko zastává názor, že by Evropa měla mít své místo u jednacího stolu při jakýchkoli rozhovorech o ukončení rusko-ukrajinské války, neměla by však vystupovat v roli prostředníka. Podle norského ministra zahraničí Espena Bartha Eideho potřebují Evropané vyjednavače, který by hájil body dohody přímo se dotýkající zájmů Evropské unie. Norský diplomat to uvedl v době, kdy unijní ministři zahraničí zamířili na Kypr, aby projednali plány na případné jmenování zvláštního zmocněnce pro tuto válku.
Zdroj: Libor Novák