Rekordní vlna covidu-19 v USA stále sílí, zvyšuje tlak na americké nemocnice

Průměrný počet nově odhalených nákaz koronavirem ve Spojených státech se dostal k hranici 600.000 na den a pokračující rekordní vlna epidemie dál zvyšuje tlak na americké nemocnice, kde po téměř roce opět leží více než 120.000 nakažených pacientů.

Denní počty úmrtí spojených s covidem-19 zůstávají relativně nízké, podle deníku The New York Times (NYT) nicméně v posledních dnech stoupají. Americká města mají za prudkého rozmachu nákazy problémy udržet v chodu služby, jako je hromadná doprava.

Rostoucí počty infekcí pozorují prakticky všechny státy USA, přičemž nejvyšší čísla v přepočtu na obyvatele evidují severovýchodní státy Rhode Island, New York a New Jersey. Celoamerické přírůstky se na konci loňského roku dostaly nad předchozí rekord z minulé zimní vlny a po čtvrtku podle agentury Reuters v USA na každý z posledních sedmi dní připadalo zhruba 595.000 zachycených infekcí, podle NYT to bylo asi 611.000.

Explozi nákazy pohání koronavirová varianta omikron, která je podle dosavadních studií nakažlivější než dříve převládající delta, ovšem nezpůsobuje tak často těžké onemocnění. Při extrémně vysokých počtech nakažených to aktuálně v USA znamená, že bilance hospitalizací rychle stoupá a blíží se k rekordu z loňské zimy. Podle údajů na webu listu The Washington Post (WP) bylo ve čtvrtek v amerických nemocnicích něco přes 126.000 pacientů s koronavirem. Součet nicméně zahrnuje i lidi hospitalizované z jiných důvodů, než je covid-19, u kterých se nákaza potvrdila později.

WP ve čtvrtečním článku popisuje, že nová vlna se ve zdravotnictví projevuje jinak než ty předchozí a že zprávy z různých regionů USA vytváří výrazně odlišné obrázky. V některých nemocnicích podle článku tvoří většinu hospitalizací s koronavirem právě zmiňované "vedlejší" případy nákazy, zároveň skoro čtvrtina poskytovatelů nemocniční péče tento týden hlásila naléhavé personální problémy. Situace "nutí nemocnice odmítat sanitky, rušit zákroky a varovat potenciální pacienty, aby nechodili, protože nemohou zaručit pohotovou péči," píše list.

USA zaznamenaly od začátku pandemie přes 830.000 úmrtí po nákaze virem SARS-CoV-2. Ve srovnání s minulou zimou zatím případy úmrtí aktuálně přibývají relativně pomalu, podle NYT nicméně od konce prosince průměrný počet nových úmrtí vzrostl asi o 200 na aktuálních 1400 denně. V zemi s více než 330 miliony obyvatel je přibližně 74 procent populace očkováno alespoň jednou dávkou vakcíny proti covidu-19, tu posilující dostalo 22 procent obyvatel.

Nepříznivý vývoj epidemie způsobuje problémy nejen v nemocnicích, ale i v řadě dalších sektorů, které se potýkají s vysokými absencemi v důsledku nemoci či povinné izolace pracovníků. Ve městě New York tento týden nemohla pracovat asi pětina strojvedoucích a operátorů místního metra, tedy kolem 1300 zaměstnanců, uvedl dopravní podnik. Výsledkem je přerušení provozu na třech z 22 linek a omezení na některých dalších.

Podobné komplikace neřeší jen New York, popisuje list NYT. V Dallasu byla ve čtvrtek v karanténě asi desetina místního hasičského a záchranářského sboru, uvedl mluvčí s tím, že to je nejvyšší podíl od začátku pandemie. Stovky hasičů a policistů vyřadil koronavirus z pracovního procesu i v Los Angeles, starosta Cincinnati nedávno vyhlásil dvouměsíční mimořádný stav v reakci na personální problémy u krizových složek.

Agentura AFP zase informuje, že podle údajů analytické skupiny Burbio tento týden 4500 amerických škol přešlo na distanční výuku nebo alespoň na jeden den zrušilo vyučování. V Chicagu dnes odpadne škola už třetí den po sobě pro více než 300.000 dětí kvůli pokračujícím neshodám ohledně formy výuky mezi vedením města a učiteli. Podle koordinátora protiepidemického týmu Bílého domu Jeffa Zientse nicméně tento týden zůstávalo otevřených 96 procent amerických škol.

Média zároveň upozorňují na vyjádření několika bývalých poradců amerického prezidenta Joea Bidena, podle nichž by Spojené státy měly přehodnotit svou strategii boje proti koronaviru ve snaze najít "nový normál" života v éře covidu-19. Ve trojici článků publikovaných odborným časopisem The Journal of the American Medical Association toto stanovisko vyjádřila šestice uznávaných odborníků, kteří byli součástí Bidenova týmu v přechodném období před jeho inaugurací. USA by podle autorů měly opustit "nekonečný stav nouze" a snahu covid-19 zcela vymýtit.

Související

Hantavirus

Kvůli hantaviru není důvod panikařit, tvrdí vědci. Proč tím veřejnost příliš neuklidňují?

Oficiální zprávy o nákaze hantavirem, která se rozšířila z výletní lodi MV Hondius, se v posledních dnech nesou v duchu uklidňování veřejnosti. Představitelé vlád i zdravotnických organizací opakovaně zdůrazňují, že situace je pod kontrolou a není důvod k panice. Někteří odborníci však podle CNN varují, že příliš sebevědomá rétorika, kterou označují za úmyslné šíření klidu, může mít opačný účinek a prohloubit úzkost ve společnosti, která má stále v živé paměti pandemii covidu-19.
Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Záhadná cesta nové mutace covidu: Cikáda dva roky mutovala v těle pacienta, pak se začala šířit

Vědci aktuálně sledují novou větev rodiny Omicron, která dostala přezdívku Cikáda, přičemž tato varianta odborně označená jako BA.3.2 vykazuje neobvyklý vzorec chování a zdá se, že se zaměřuje především na děti. Přestože virus neustále mutuje, odborníci uklidňují, že tato verze nezpůsobuje těžší průběh onemocnění u dětí ani u dospělých. Její přezdívka vychází z vlastností hmyzu, který se dokáže na dlouhou dobu stáhnout do ústraní a poté se nečekaně vynořit po letech strávených pod zemí.

Více souvisejících

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) USA (Spojené státy americké)

Aktuálně se děje

před 48 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Počet obětí masivního ruského útoku vystoupal na 21. Mezi mrtvými jsou děti

Masivní vlna ruských raketových a dronových útoků zasáhla ukrajinská města a vyžádala si nejméně 21 lidských životů. Mezi oběťmi jsou i dvě děti. Tento rozsáhlý vzdušný úder, který zasáhl civilní infrastrukturu i energetická zařízení po celé zemi, představuje jeden z největších útoků posledních měsíců a zanechal za sebou více než stovku zraněných.

před 5 hodinami

Aleksandr Vučič (srbský premiér)

Srbsko zůstane vazalem Moskvy. Odmítá zrušit bezvízový styk pro Rusy

Srbský prezident Aleksandar Vučić jednoznačně odmítl zprávy, podle kterých by Bělehrad mohl zrušit bezvízový styk pro občany Ruské federace. Srbský lídr tak znovu potvrdil blízké vztahy své země s Moskvou, které přetrvávají i přes pokračující válečný konflikt na Ukrajině. 

před 5 hodinami

Péter Magyar

Maďarsko přestane blokovat vstup Ukrajiny do EU

Maďarsko signalizovalo, že upustí od svého dlouhodobého odporu vůči snaze Ukrajiny o vstup do Evropské unie. Tento krok by mohl umožnit, aby Ukrajina společně s Moldavskem zahájily formální přístupová jednání již v nadcházejících dnech. 

před 6 hodinami

Londýn

Londýnské metro stojí. Doprava kvůli stávce v metropoli kolabuje

Londýnská podzemní doprava čelí masivnímu ochromení poté, co o půlnoci z pondělí na úterý vstoupila v platnost čtyřiadvacetihodinová stávka organizovaná odborovým svazem RMT. Velká část sítě metra je kvůli protestnímu levicovému hnutí zcela uzavřena nebo se potýká s obrovským zpožděním, což způsobuje chaos v ranní dopravní špičce. Cestující v hlavním městě musí od časného rána hledat alternativní trasy a potýkají se s rozsáhlými komplikacemi při cestách do práce i do škol. Dopravní podnik Transport for London (TfL) na svých oficiálních internetových stránkách varoval veřejnost, že stávkové hnutí zasáhne celý systém podzemní dráhy.

před 7 hodinami

Mette Frederiksenová

Politická nejistotu v Dánsku končí. Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády

Dánská premiérka Mette Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády, čímž po dvou měsících skončilo období politické nejistoty, které zemi zasáhlo po březnových parlamentních volbách. Frederiksenová si tak vyjednala již třetí po sobě jdoucí mandát v čele dánského kabinetu. Tentokrát však povede levicově orientovanou menšinovou koalici složenou ze svých Sociálních demokratů, Sociálních liberálů, Zelené levice a středové strany Moderátoři. Oznámení o dosažení dohody přišlo po nejsložitějších rozhovorech v novodobé historii země, v nichž o místa v parlamentu úspěšně bojovalo hned dvanáct politických subjektů.

před 8 hodinami

Hormuzský průliv

Tři měsíce od uzavření Hormuzského průlivu: Drastické dopady na globální trhy se prohlubují

Světová námořní doprava čelí bezprecedentní paralýze, neboť strategicky klíčový Hormuzský průliv zůstává i po 94 dnech od svého uzavření fakticky zablokován. Na výroční mezinárodní výstavě lodní dopravy v Aténách se tato krizová situace stala hlavním tématem diskusí mezi nejvlivnějšími představiteli oboru. Ačkoli americký prezident Donald Trump opakovaně prohlašuje, že znovuotevření této vodní cesty je na spadnutí, a vládní úředníci poukazují na jednotlivá plavidla, kterým se daří prolomit blokádu, realita na místě zůstává kritická. Většina lodních společností totiž odmítá poslat svá plavidla do riskantního kanálu dříve, než Spojené státy a Írán dosáhnou trvalé mírové dohody.

před 8 hodinami

Ilustrační foto

Svět se musí připravit na návrat klimatického jevu El Niño, varuje WMO

Svět se musí bezodkladně připravit na blížící se návrat klimatického jevu El Niño, který s sebou přináší extrémní projevy počasí. Světová meteorologická organizace (WMO) oznámila, že existuje osmdesátiprocentní pravděpodobnost, že se tento silný přírodní vzorec zformuje ještě před zářím letošního roku. Pravděpodobnost, že tento fenomén, který výrazně zvyšuje globální teploty a ovlivňuje intenzitu srážek, přetrvá až do listopadu, pak vědci odhadují na devadesát procent.

před 9 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump sprostě řval na Netanjahua

Americký prezident Donald Trump ostře vystoupil proti izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi kvůli eskalaci konfliktu v Libanonu. Podle informací od dvou amerických představitelů a dalšího zdroje webu Axios obeznámeného se situací byl pondělní telefonát plný vulgárních výrazů a emocí. Trump v něm Netanjahua označil za šíleného, obvinil ho z nevděku a rázně zablokoval izraelský plán na bombardování libanonské metropole Bejrútu.

před 10 hodinami

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Izrael a Libanon souhlasily s omezením bojů, tvrdí Trump. Obě strany přitom dál válčí

Americký prezident Donald Trump oznámil, že se Hizballáh a Izrael dohodly na vzájemné deeskalaci a omezení bojových akcí. Tento krok podle všeho odvrátil hrozící izraelský úder na libanonskou metropoli Bejrút a také potenciální kolaps rozhovorů o příměří mezi Spojenými státy a Íránem. Šéf Bílého domu ve svém příspěvku na sociálních sítích upřesnil, že osobně hovořil s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem i se zástupci Hizballáhu, přičemž obě strany konfliktu vyjádřily souhlas s úplným zastavením střelby.

před 11 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko podniklo masivní útok na Kyjev. Nejméně deset mrtvých

Ruská armáda v brzkých ranních hodinách podnikla rozsáhlý a smrtonosný útok na ukrajinské hlavní město. Podle místních úřadů byly při tomto masivním úderu, který byl součástí širší ofenzívy proti cílům po celé Ukrajině, vážně poškozeny obytné domy. Noční agrese si vyžádala nejméně deset lidských životů, přičemž čtyři oběti jsou hlášeny z Kyjeva a dalších šest z centrálně položeného města Dnipro. Vedle toho ukrajinští představitelé evidují více než stovku zraněných obyvatel.

před 12 hodinami

včera

Kaja Kallasová, premiérka Estonska

Kallasová chce, aby EU dohlédla na dohodu mezi USA a Íránem

Evropská unie má hrát klíčovou roli při zajišťování trvalého příměří mezi Íránem a Spojenými státy, které by se mělo zabývat také obavami ohledně jaderných ambicí Teheránu. Uvedla to šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová během své cesty do Islámábádu, kde se setkala s pákistánským vedením. Podle jejího vyjádření může unie nabídnout konkrétní přínos pro dlouhodobou udržitelnost jakékoli budoucí dohody, a to od vlastních námořních operací až po těžce nabyté odborné znalosti v jaderné oblasti.

včera

V Česku se objevila dvě tornáda

Česko v neděli zasáhla dvě tornáda

Český hydrometeorologický ústav zveřejnil oficiální vyhodnocení uplynulého dne, během kterého se na území České republiky vyskytla dvě potvrzená slabší tornáda. Ke vzniku těchto jevů včera přispěla zejména vyšší vlhkost v přízemní vrstvě atmosféry a především výraznější střih větru v hladině do jednoho kilometru, což vyjadřuje rozdíl v proudění vzduchu mezi zemí a touto výškou. Svou roli při vývoji situace sehrála pravděpodobně také vzájemná interakce s okolními bouřkami.

včera

Donald Trump

Je dobře, že Írán bude mlčet, raduje se Trump po přerušení rozhovorů

Americký prezident Donald Trump v pondělním telefonickém rozhovoru pro stanici NBC News prohlásil, že Spojené státy zatím nebyly ze strany Íránu oficiálně informovány o přerušení diplomatických rozhovorů. Zároveň však naznačil, že nemá žádný problém na Teherán si počkat, dokud nepřistoupí na pro USA přijatelnou dohodu. Podle svých slov se domnívá, že se doposud mluvilo až příliš, a pokud nyní nastane období ticha, bude to pro celou situaci velmi dobré.

včera

sport

Paris Saint Germain po roce opět slaví titul v Lize mistrů. Ve finále porazil Arsenal až na penalty

Stejně jako loni, tak i letos nese trofej pro vítěze nejprestižnější evropské klubové fotbalové soutěže Ligy mistrů jméno klubu Paris Saint Germain. Tento francouzský hegemon opět potvrdil, že patří k nejlepším mužstvům starého kontinentu. Zatímco v minulé sezóně si ve finále poradil s Interem Milán, tentokrát byl jeho finálovým soupeřem londýnský Arsenal. Ten se do finále Ligy mistrů podíval poprvé po 20 letech a doufal tak, že tentokrát se mu tuto trofej, která mu chybí do sbírky. Jakkoli dobře začali, stejně jako před dvaceti lety svůj náskok postupem času ztratili, tentokrát tedy až na penalty s Paris Saint Germain prohráli a nenavázali tak na svůj nedávný triumf v anglické Premier League.

včera

Hon na vakcínu odstartoval. Očkování proti ebole vyvíjí vědci z celého světa

Vědecké týmy a farmaceutické společnosti po celém světě aktuálně vyvíjejí tři nové očkovací látky, které mají pomoci zastavit šíření vzácného druhu eboly. Tento nebezpečný virus si již vyžádal téměř 250 lidských životů a vyvolává vážné obavy z globální zdravotní krize. Mezinárodní iniciativa pro vakcínu proti AIDS (IAVI), která pracuje na jedné z nadějných látek, otevřeně varovala, že současná epidemie hrozí přerůst v nejhorší vlnu nákazy v historii.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy