Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Covid je v Česku opět na vzestupu. Přibylo nejvíc nakažených za dva týdny

Omikron bude v ČR dominovat zřejmě do deseti dnů, očekává SZÚ

Nakažlivější varianta koronaviru omikron bude v ČR podle Státního zdravotního ústavu (SZÚ) dominovat zřejmě už za deset až 14 dní. Za poslední týden výsledky více než 18.000 testů ze 74 laboratoří ukázaly podezření na tuto variantu u 15 procent případů, delta a její subvarianty tvoří 85 procent. SZÚ o tom dnes informoval v tiskové zprávě.

Hned šest studií naznačuje, že varianta omikron méně napadá plíce

Výsledky šesti dosud publikovaných studií naznačují, že nová varianta koronaviru omikron méně napadá plíce, ale snáz infikuje horní dýchací cesty, tedy buňky v krku. Podle vědců by to mohlo vysvětlovat, proč omikron zřejmě způsobuje mírnější průběh onemocnění covid-19, je méně smrtící, ale zároveň je nakažlivější než předchozí varianty, napsal deník The Guardian.

Omikron je násobně nakažlivější i mezi očkovanými, ukazuje studie

Koronavirová varianta omikron dokáže obejít imunitu očkovaných 2,7krát až 3,7krát snadněji než předchozí převažující varianta delta. Ukazuje to dánská studie, o níž dnes informovala agentura Reuters. Podle ní zjištění částečně vysvětluje rychlejší šíření omikronu.

Očkovaných třetí dávkou bylo podle dat mezi nakaženými covidem méně než procento

Lidé očkovaní třetí dávkou vakcíny proti covidu-19 tvořili v listopadu a prosinci méně než jedno procento nakažených, v populaci je jich přitom zhruba pětina. Očkovaných se dvěma dávkami vakcíny byla třetina z pozitivních. Jejich podíl v čase však roste, v listopadu to bylo necelých 31 procent, v prosinci přes 35 procent.

V Libereckém kraji testy odhalily 53 případů omikronu

V Libereckém kraji už testy odhalily 53 případů koronavirové varianty omikron. U testů zpracovaných na silvestra v laboratoři Krajské nemocnice Liberec byl podíl omikronu 14 procent, řekla dnes po jednání Krizového štábu Libereckého kraje ČTK krajská epidemioložka Jana Prattingerová.

V neděli přibylo 1919 případů nákazy, o stovku méně než před týdnem

V neděli v Česku přibylo 1919 potvrzených případů koronaviru. Je to zhruba o 100 méně než před týdnem. Klesl ale také počet testů. Laboratoře jich provedly asi 23.500, o týden dříve téměř 31.000. V nemocnicích je s covidem 2640 pacientů, z toho 536 v těžkém stavu. V obou případech je to mírný pokles proti předchozímu dni. Incidenční číslo se nepatrně snížilo.

Až v Česku převládne varianta omikron, přestanou lékaři používat monoklonální protilátky

Až v Česku převládne varianta koronaviru omikron, lékaři přestanou pacientům podávat monoklonální protilátky. V současné době je aplikují asi 4000 lidem týdně, sdělil ČTK předseda Společnosti infekčního lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně Pavel Dlouhý.

Problém pro Paris Saint Germain. Mezi nakaženými covidem má i Lionela Messiho

Koronavirus si nevybírá a tak i fotbalové hvězdy největší kvality musejí počítat s tím, že se jím nakazí. Nejnověji je tak mezi nakaženými i Argentinec Lionel Messi. Klub Paris Saint Germain to oznámil s tím, že před pondělním zápasem Francouzského poháru má mezi nakaženými celkem čtyři fotbalisty a jednoho člena realizačního týmu.

Vláda podle Fialy počítá s úhradou testů na covid-19 ve firmách

Vláda počítá s úhradou testů na covid-19 ve firmách ze zdravotního pojištění. Rozhodnutí přijme v nejbližších dnech. V CNN Prima News to dnes řekl premiér Petr Fiala (ODS). I nadále odmítá povinné očkování pro věkové skupiny, debata o povinné vakcinaci pro určité profesní skupiny považuje za racionální. Lidem poděkoval za chování během Vánoc a silvestrovských oslav, společnost to podle něj zvládla.

Německo hlásí 12.515 nově nakažených koronavirem

V Německu za poslední den přibylo 12.515 lidí nakažených koronavirem, zatímco před týdnem to bylo pouze 10.100.

V sobotu přibylo více než tisíc nově nakažených koronavirem

Na Nový rok laboratoře v Česku odhalily 1088 případů koronaviru, úplně stejně jako před týdnem na Boží hod. Počet testů byl ale proti předchozí sobotě poloviční. Poprvé za téměř dva měsíce je v nemocnicích méně než 3000 lidí s covidem-19.

Itálie a Francie za pátek hlásí klesající přírůstky nově nakažených

Itálie a Francie za pátek hlásí o něco nižší přírůstky nově nakažených koronavirem než v předchozích dnech, kdy kvůli šíření varianty omikron dosahovaly nejvyšších hodnot od začátku pandemie. Ve Francii nicméně testy na silvestra počtvrté v řadě potvrdily infekci více než 200.000 lidí, konkrétně jich bylo 219.126, což je druhý nejvyšší počet.

V Británii přibylo za páteční den 162.572 případů koronaviru

V Británii v pátek přibylo 162.572 nových případů koronaviru, méně než v předchozích dnech. Ve čtvrtek testy infekci potvrdily u skoro 189.850 lidí, což bylo nejvíce od začátku pandemie.

Koronavirem se nakazil už každý čtvrtý Čech

Koronavirem se za dobu epidemie nakazil už téměř každý čtvrtý Čech, od března roku 2020 bylo 2,481 milionu testem potvrzených případů. Z toho za loňský rok přibylo 1,75 milionu.

Čína hlásí nejvíc nakažených od první vlny pandemie

Čína zakončila poslední týden roku 2021 nejvyšším počtem případů koronaviru za sedmidenní období od potlačení první vlny pandemie v zemi před téměř dvěma roky. Informovala o tom dnes agentura Reuters, podle níž nejlidnatější země světa zaznamenala nárůst počtu nákazy navzdory jedněm z nejpřísnějších karanténních opatření na světě.

Austrálie eviduje další rekord v koronavirových statistikách

Nový Jižní Wales, nejlidnatější australský stát, a Viktorie dnes informovaly o čerstvých rekordech v koronavirových statistikách: v Novém Jižním Walesu za posledních 24 hodin přibylo 22.577 případů a ve Viktorii 7442. Nový Jižní Wales zároveň oznámil čtyři nová úmrtí v souvislosti s covidem a Viktorie devět, čímž počet obětí pandemie v Austrálii překročil 2240.

V pátek přibylo téměř o 3000 víc nakažených než před týdnem

V pátek testy v ČR potvrdily 4992 případů koronaviru, téměř o 3000 víc než před týdnem. To byl ale Štědrý den a méně se testovalo. První mezitýdenní růst od 1. prosince je tak zkreslený tím, že se srovnává pracovní den se svátkem. Dál ubylo lidí s covidem-19 v nemocnicích, jejich počet se dostal těsně nad 3000. Nižší byl naposledy počátkem listopadu. Vyplývá to z informací na webu ministerstva zdravotnictví.

V Německu přibylo necelých 26.400 nakažených za poslední den

V Německu za poslední den přibylo 26.392 lidí nakažených koronavirem. Mírně stoupla sedmidenní incidence, která udává počet infikovaných na 100.000 za sedmidenní období.

Británie, Francie a Itálie hlásí rekordní nárůsty nakažených

Británie dnes oznámila 189.846 nově zachycených infekcí koronavirem a denní přírůstek tak v zemi počtvrté za sebou dosáhl nového maxima. Itálie dnes také oznámila rekord, 144.000 nových případů koronavirové nákazy za předchozí den. Francie zaznamenala 232.200 nových případů koronaviru, je to rovněž nový rekord.