Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Evropské země uvolňují kvůli variantě omikron karanténní pravidla

Austrálie třetí den v řadě zaznamenala rekordní přírůstek nakažených

Austrálie dnes třetí den v řadě eviduje rekordní denní přírůstek koronavirových nákaz. Špatná epidemická situace představuje zátěž pro nemocnice i testovací centra, zatímco veřejnost je čím dál více rozhořčená z přístupu úřadů k rychle se šířící variantě omikron. Informuje o tom agentura Reuters.

USA registrují přes 500.000 nakažených denně

Spojené státy v úterý zaznamenaly další extrémně vysoký přírůstek a v posledním týdnu v zemi na každý den připadalo více než 500.000 odhalených infekcí koronavirem, ukazují databáze listu The New York Times (NYT) a Univerzity Johnse Hopkinse (JHU). Počet lidí hospitalizovaných s koronavirem stoupl podle televize CNN nad 110.000 a blíží se rekordu z loňského ledna. Nemocnice však oproti předchozím vlnám epidemie hlásí menší podíl vážných případů covidu-19.

Posledních 100.000 nakažených přibylo v ČR za 17 dní

V ČR se od začátku koronavirové epidemie v březnu 2020 laboratorně prokázalo přes 2,5 milionu případů covidu-19. Od září 2020 tempo růstu nákazy rychle stoupalo, výrazně rostlo na podzim 2020, na přelomu roku 2020 a 2021 a loni v březnu, kdy počty prokázaných případů stoupaly o více než 10.000 za den a byly i dny s více než 15.000 případy.

Covid dál sílí. Roste počet nakažených, je nejvyšší za dva týdny

Laboratoře v Česku v úterý odhalily 10.169 případů koronaviru. Poprvé za dva týdny tak přibylo více než deset tisíc nakažených. Minulé úterý byl nárůst zhruba o tisíc případů nižší.

V Maďarsku se přírůstek nových případů skoro zdvojnásobil, přibylo 5270 nakažených

V Maďarsku za uplynulý den přibylo 5270 nově potvrzených případů nákazy koronavirem. Představuje to prudký nárůst oproti 3005 případům před týdnem, uvedla dnes agentura Reuters s odvoláním na vládní údaje.

Kuba od středy pustí do země jen očkované s negativním testem

Kuba od středy nepustí do země cizince neočkované proti covidu-19 s výjimkou dětí mladších 12 let a těch, kteří ze zdravotních důvodů očkováni být nemohou.

Covid trhá evropské rekordy. Státy hlásí stovky tisíc nakažených za jediný den

Ve Francii po několika dnech poklesu skokově narostl počet nově nakažených: laboratoře za posledních 24 hodin zaznamenaly 271.686 pozitivních testů, nejvíce od začátku pandemie kdekoli v Evropě. Rekordy hlásí i další státy.

V Číně se kvůli několika málo případům covidu-19 uzavřelo další město

V Číně se kvůli několika málo případům covidu-19 ocitlo v uzávěře další město. Lidé v asi milionovém Jü-čou v provincii Che-nan v centrální Číně mohou opustit domovy jen ve výjimečných případech. Ve městě byla také omezena doprava a plánuje se otestování všech obyvatel, uvedly podle agentury DPA tamní úřady.

Djokovič dostal výjimku z očkování a zúčastní se Australian Open

Světová tenisová jednička ze Srbska Novak Djokovič se navzdory tomu, že není očkovaný, nakonec představí na nadcházejícím grandslamu Australian Open. Tenista, jenž je znám svým odporem vůči očkování, totiž dostal na rozdíl od všech dalších účastníků od pořadatelů výjimku. Díky tomu tak může obhajovat v Melbourne titul.

Po pozitivním samotestu by zaměstnanci mohli jít do karantény jen na pět dní

Zaměstnanci, kteří budou mít pozitivní samotest, by podle návrhu ministerstva zdravotnictví nešli na potvrzující PCR test, ale na pět dní do karantény. První den po konci karantény by na pracovišti opět podstoupili antigenní test prostřednictvím samotestovací sady, v případě pozitivity by následovala karanténa. Vyplývá to z materiálů, které by měla ve středu projednat vláda.

Švédsko má dosud nejvyšší denní počet nově infikovaných, nakazil se i král

Švédsko mělo 30. prosince dosud nejvyšší denní počet nově infikovaných koronavirem. Podle oficiálních revidovaných údajů, které dnes zveřejnil zdravotní úřad, jich bylo 11.507, čímž byl překonán zhruba rok starý předchozí rekord, tedy 11.376 případů. Ve skandinávské zemi tak sílí čtvrtá vlna pandemie a zdravotnictví je opět pod tlakem. Mezi nově nakaženými je i švédský královský pár.

Slovensko od pondělí zruší zákaz nočního vycházení, další restrikce zůstanou

Slovensko po zlepšení epidemické situace od příštího týdne zruší zákaz nočního vycházení. Některá omezení v souvislosti s koronavirovou nákazou zůstanou v platnosti, mezi nimi i zákaz shromažďování více než šesti osob mimo členů jedné domácnosti. ČTK o tom dnes informovalo ministerstvo zdravotnictví.

Kvůli omikronu odborníci navrhují zkrátit karanténu či testy zdarma i pro neočkované

Odborníci kvůli šíření varianty omikron doporučují zkrátit izolaci a karanténu, zvýšit kapacity testování a testy zdarma i pro neočkované. Navrhují také trasovat nejdříve nejčerstvější případy, případně prioritně zdravotníky.

Německo za poslední den zaznamenalo 30.561 nově nakažených

Zdravotníci v Německu za poslední den zaznamenali 30.561 nových případů nákazy koronavirem, celková bilance je 7,24 milionu infikovaných. Od třetího listopadového týdne, kdy v zemi přibývalo přes 70.000 nakažených denně, průměrné denní počty pozitivních testů neustále klesají. Výrazně naopak roste podíl nákaz variantou omikron, vyplývá z údajů Institutu Roberta Kocha (RKI).

Vláda projedná zkrácení covidových izolací a karantén na pět dní

Vláda by měla na svém středečním zasedání projednat zkrácení izolací a karantén na pět dní. Uvedla to dnes Česká televize (ČT). V současnosti trvají dva týdny, přičemž karanténu lze ukončit po týdnu negativním testem.

Stát s nákupem testů obcím a krajům do 17. ledna nepomůže, není nouzový stav

Správa státních hmotných rezerv s nákupem testů pro města, obce a kraje a jejich příspěvkové organizace do 17. ledna pomoci nemůže, k tak rychlému nákupu by potřebovala nouzový stav, řekl dnes ČTK liberecký hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj). Na vypsání zakázky na nákup by podle něj správa aktuálně potřebovala dva měsíce a to je pozdě. Obce a kraje tak budou muset nakupovat samy a výrazně dráž.

Austrálie zaznamenala rekordní počet nakažených covidem i zátěž nemocnic

V Austrálii za poslední den přibylo 47.799 nákaz koronavirem, což je nejvíce od začátku pandemie covidu-19. Rekordní je i vytížení australských nemocnic. Země s 25 miliony obyvatel po sečtení posledních statistik překročila milník půl milionu nakažených od začátku pandemie, píše agentura Reuters.

Izrael hlásí téměř rekordní nárůst nově nakažených

V Izraeli se v pondělí potvrdilo dalších 10.644 případů nákazy koronavirem, což se blíží dosavadnímu maximu od začátku epidemie a oproti nedělní bilanci to představuje nárůst o více než 4000 infikovaných. Informuje o tom dnes zpravodajský web The Times of Israel. Ten zároveň připomíná, že Izrael začal nabízet čtvrtou dávku vakcíny proti covidu-19 seniorům a zdravotníkům s cílem minimalizovat riziko těžkého průběhu covidu-19.

Pacienti s covidem-19 nyní vykazují mírnější příznaky než dříve

V Británii se u lidí hospitalizovaných s nemocí covid-19 většinou projevují méně závažné příznaky než dříve. V této fázi pandemie proto není třeba přijímat další opatření proti šíření koronaviru. Stanici Sky News to dnes řekla ministerská náměstkyně pro očkování a veřejné zdraví.