Covid trhá evropské rekordy. Státy hlásí stovky tisíc nakažených za jediný den

Ve Francii po několika dnech poklesu skokově narostl počet nově nakažených: laboratoře za posledních 24 hodin zaznamenaly 271.686 pozitivních testů, nejvíce od začátku pandemie kdekoli v Evropě. Rekordy hlásí i další státy.

Sedmidenní incidence ve Francii vzrostla za týden o 130 procent a nyní má hodnotu 1832 nakažených na 100.000 obyvatel, oznámily dnes místní úřady. Počet lidí s těžkým covidem-19 ve francouzských nemocnících překonal hranici 20.000, stále se však jedná o výrazně nižší údaj než při vrcholech předchozích vln nákazy.

Denní počet nových případů za poslední týden je nyní 180.000. Dnešní údaje překonaly rekord z posledního dne minulého roku, kdy úřady ohlásily přes 232.000 pozitivních testů. Následující tři dny úřady evidovaly pokles, v neděli a v pondělí dokonce pod 70.000 nakažených za den.

Nižší statistiky však mohly souviset s obdobím kolem oslav Nového roku, kdy fungoval menší počet testovacích míst. Laboratoře nicméně za poslední týden zpracovaly rekordních více než osm milionů testů, z nichž vyšlo pozitivních kolem 15 procent, což je podobný údaj jako při vlně z podzimu roku 2020.

Ministr zdravotnictví Olivier Véran dnes při interpelacích v Národním shromáždění varoval, že se Francie blíží k překonání hranice 300.000 nakažených za den, což označil za závratný údaj. Dodal přitom, že stávající vakcíny proti covidu-19 již tolik nebrání nákaze variantou omikron, ale poskytují ochranu před těžkých průběhem covidu-19. Na každého naočkovaného přijatého na jednotky intenzivní péče podle něj nyní připadá 20 lidí, kteří vakcínu nedostali.

Počet lidí v nemocnicích se oproti týden starým údajům zvýšil o 16 procent na 20.186, stále je však nižší než při vrcholech předchozích vln, kdy přesahoval hranici 30.000. Po nákaze zemřelo za poslední den dalších 297 lidí, čímž se celkový počet obětí vyšplhal na 97.424. Počty zemřelých v zemi stoupají v zásadě neměnným tempem již od poloviny listopadu.

Ve Francii s více než 64 miliony obyvatel je plně naočkovaných přes 90 procent dospělých a více než 25,5 milionu lidí tam dostalo i posilovací dávku.

V Británii přibylo 218.724 nových případů koronaviru, nejvíce za jediný den

V Británii přibylo 218.724 nových případů nákazy koronavirem, což je nejvyšší nárůst za jediný den od začátku pandemie. Premiér Boris Johnson ale dnes na tiskové konferenci řekl, že vládě doporučí, aby ponechala v platnosti současná poměrně mírná protiepidemická opatření. Některé nemocnice v Anglii kvůli velkému náporu pacientů přitom vyhlašují stav krize. To znamená, že mají obavy, že nebudou schopny poskytovat péči třeba lidem s onemocněním srdce nebo s rakovinou.

Agentura Reuters uvádí, že v poslední koronavirová statistika je zkreslená, protože jsou v ní zahrnuti i ti, kdo se nakazili v Severním Irsku a Walesu o svátcích. Tyto části Spojeného království data několik dnů nezveřejňovaly.

"Máme velkou šance přestát omikron bez zavádění dalších restrikcí a určitě bez lockdownu," řekl na tiskové konferenci Johnson. V Anglii, kde o opatřeních rozhoduje ústřední vláda v Londýně, platí povinnost nosit ochranu nosu a úst ve většině vnitřních prostor, lidé mají pokud možno pracovat z domova a na větších akcích a v nočních podnicích se lidé musejí prokazovat covidovým pasem. Ostatní části Spojeného království si protiepidemická opatření nastavují samostatně. Skotsko, Wales a Severní Irsko je zpřísnily na konci prosince.

Agentura AP uvádí, že opoziční politici a někteří zdravotní experti tlačí na britskou vládu, aby zpřísnila restrikce v podnikatelském sektoru a pro kontakty mezi lidmi. Během vánočních prázdnin Británie kvůli šíření vysoce nakažlivého omikronu zaznamenala několikrát rekordní přírůstky počtu infikovaných.

Počet lidí hospitalizovaných kvůli covidu-19 se v Anglii za uplynulé dva týdny více než zdvojnásobil. V pondělí jich bylo 14.210, nejvíce od loňského 20. února. Plicní ventilaci potřebuje 777 pacientů, což je počet, který je v posledních šesti týdnech stabilní. Přes 60 procent z nich není očkovaných.

Kvůli strmě rostoucím počtům lidí v karanténě a izolaci se s nedostatkem personálu potýká zdravotnictví, školy i další služby. "Neubráníme se tomu, že fungování některých služeb naruší nedostatek zaměstnanců," připustil premiér.

Krizový stav dnes vyhlásil Blackpoolský svaz nemocnic, pod který spadá několik zdravotnických zařízení. Podle BBC jde o osmé sdružení nemocnic, jež jsou součástí veřejného zdravotnického systému NHS. Někde zrušili část odkladných zákroků a operací. Některé nemocnice podle BBC uvádějí, že oproti Štědrému dnu se nyní starají o 81 procent nemocných více, jiné zase hlásí, že počet zaměstnanců na nemocenské ve srovnání s Vánoci vzrostl o 135 procent. Podle Johnsona bude vláda zjišťovat, ve kterých nemocnicích by mohla pomáhat armáda.

Premiér Johnson upozornil, že zdravotnictví bude pod výrazným tlakem i v nadcházejících týdnech a že by bylo "pošetilé" domnívat se, že pandemie skoro skončila. Řekl, že od 10. ledna se 100.000 zaměstnanců klíčových pro chod země bude každý den testovat.

V Itálii přibylo 170.844 nákaz koronavirem, nejvíce za den od počátku pandemie

V Itálii se za poslední den potvrdilo přes 170.800 nákaz koronavirem SARS-CoV-2, což je nejvíce v této zemi za den od počátku pandemie covidu-19. Úmrtí s touto nemocí přibylo za posledních 24 hodin 259, což je podle místních médií nejvíce za den v zemi od loňského 30. dubna, kdy to bylo 263 takových úmrtí.

Zatím nejvíce nákaz koronavirem za den v této pandemii Itálie oznámila na Silvestra (144.243), úmrtí s covidem-19 týž den přibylo 155. Dnešní údaje ukazují 170.844 nových nákaz, zatímco o den dříve to bylo 68.052. Za posledních 24 hodin bylo ale v Itálii provedeno 1,2 milionu testů, z nichž bylo pozitivních 13,9 procenta. O den dříve bylo provedeno 445.321 testů na koronavirus.

Úmrtí spojených s covidem-19 oznámilo v pondělí ministerstvo zdravotnictví 140, dnes 259.

V šedesátimilionové Itálii se od prvního odhaleného případu SARS-CoV-2 téměř před dvěma lety potvrdilo dosud 6,57 milionu nákaz a 138.045 pacientů tam v souvislosti s covidem-19 zemřelo.

Řecku eviduje za den na 50.000 nákaz koronavirem, nejvíc od počátku pandemie

V Řecku se za posledních 24 hodin potvrdil koronavirus SARS-CoV-2 u 50.126 lidí, což je nejvíce za den v této zemi od počátku pandemie covidu-19 a zhruba pětinásobek případů zaznamenaných před týdnem. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odvoláním na místní úřady.

Zatím nejvíce výskytů nákazy koronavirem za den (40.560) oznámilo řecké ministerstvo zdravotnictví na Silvestra. Přitom ještě 27. prosince v zemi zaznamenali za den na 9300 případů. Výrazný nárůst přičítají úřady mimo jiné variantě omikron, která podle nich tvoří asi 70 procent případů.

V pondělí Řecko oznámilo za den 36.246 koronavirových nákaz a 78 úmrtí spojených s covidem-19; dnes to je 50.126 nákaz a 61 takových úmrtí. Dosud se v zemi s téměř 11 miliony obyvatel potvrdilo 1,34 milionu nákaz a 21.053 úmrtí, uvedl deník Kathimerini. Na jednotkách intenzivní péče je nyní v Řecku 619 pacientů s covidem.

Kvůli rychlému šíření nákazy řecká vláda zvažuje další zpřísnění protikoronavirových opatření, vylučuje ale zavádění lockdownu. Ve hře je podle místních médií omezení návštěvní kapacity divadel, kin a dalších veřejných uzavřených prostor, kam nyní smí jen očkovaní. Negativní test na koronavirus by nově už nemusel stačit ani na zahrádky restaurací. Vláda zvažuje také zvýšení frekvence testování pro neočkované zaměstnance, nyní je to dvakrát týdně, či rozšíření povinného očkování na lidi už od věku 50, či dokonce 40 let. Pro starší 60 let začne v Řecku platit povinné očkování od 16. ledna. Dále by mohla vláda také zkrátit otevírací dobu restaurací večer o dvě hodiny, nyní je do půlnoci, uvedla místní média.

Švédsko mělo dosud nejvyšší denní počet nově infikovaných koronavirem

Švédsko mělo 30. prosince dosud nejvyšší denní počet nově infikovaných koronavirem. Podle oficiálních revidovaných údajů, které dnes zveřejnil zdravotní úřad, jich bylo 11.507, čímž byl překonán zhruba rok starý předchozí rekord, tedy 11.376 případů. Ve skandinávské zemi tak sílí čtvrtá vlna pandemie a zdravotnictví je opět pod tlakem. Mezi nově nakaženými je i švédský královský pár.

Denní přírůstky nakažených jsou často zpětně upravovány směrem nahoru s tím, jak přicházejí opožděná dodatečná data. Nová vlna případů covidu-19, částečně poháněná nakažlivější variantou omikron, zasáhla Švédsko později než jeho severské sousedy, ale v posledních týdnech vyústila ve strmý nárůst počtu případů i hospitalizací. Za čtyřdenní období od pátku do pondělí statistiky uvádějí 42.969 nových případů koronavirové nákazy a 20 souvisejících úmrtí.

Zdravotní úřad očekává, že rychlé šíření varianty omikron povede k novému vrcholu v počtu případů za den někdy kolem poloviny ledna.

Švédsko si získalo mezinárodní pozornost tím, že odmítalo kvůli pandemii zavádět tvrdá omezení a uzávěry. Minulý měsíc však zpřísnilo pravidla pro veřejná shromáždění a vyzvalo k práci z domova všude tam, kde je to možné. Bary a restaurace mají obsluhovat jen hosty u stolu a také na větších akcích smí být pouze místa k sezení.

Omikron se ve Švédsku rychle šíří hlavně v městských oblastech. Vědci odhadují, že nyní tvoří 50 procent a více případů infekce v oblastech, jako je hlavní město Stockholm. Agentura Reuters připomíná, že počet úmrtí na covid-19 v přepočtu na obyvatele je v desetimilionovém Švédsku mnohem vyšší než v ostatních severských zemích, které v raných fázích pandemie přijaly přísnější omezení, ale je nižší, než v mnoha evropských zemích, které měly plošné uzávěry.

Mezi nově nakaženými Švédy jsou i král Carl XVI. Gustaf a královna Silvia. Podle královského paláce mají tři dávky očkování a mírné příznaky. "Královna a král, kteří jsou plně očkovaní třemi injekcemi, mají mírné příznaky a cítí se vzhledem k okolnostem dobře," uvedl palác v prohlášení. Pětasedmdesátiletý panovník a 78letá královna se izolují. Nyní probíhá trasování lidí, kteří s nimi přišli do styku.

Související

Vakcína proti nemoci covid-19, ilustrační foto

Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá

Nejvyšší americký úředník pro očkování, Vinay Prasad, přišel s dlouhým a argumentačním memorandem, které zaslal zaměstnancům. V něm slíbil, že přepracuje regulaci vakcín poté, co tvrdil, že nejméně deset dětí zemřelo v důsledku očkování proti nemoci Covid-19. Pro toto závažné tvrzení však neposkytl žádné důkazy a ani minimum podrobností o tom, jak bude nový přístup k regulaci vypadat.

Více souvisejících

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) Velká Británie Francie Itálie Řecko

Aktuálně se děje

před 19 minutami

Donald Trump

Trumpův plán na zastavení financování ruské válečné mašinérie se útokem na Írán zhroutil

Strategie amerického prezidenta Donalda Trumpa, která měla odstřihnout Rusko od příjmů z prodeje ropy do Indie, se v důsledku eskalujícího konfliktu s Íránem začíná hroutit. Washington loni vyvíjel na Dillí extrémní tlak, který zahrnoval vysoká cla na indický export i sankce na ruské těžařské giganty. Tato kampaň byla původně úspěšná a Indie pod tlakem Bílého domu začala upřednostňovat dodávky z Blízkého východu.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Pete Hegseth

Hegseth varoval Rusko, aby se do války s Íránem nezapojovalo. Íránské duchovní označil za zbabělce

Americký ministr obrany Pete Hegseth vystoupil v úterý na brífinku v Pentagonu s ostrým varováním adresovaným novému íránskému vedení. Uvedl, že nový nejvyšší vůdce země Modžtaba Chameneí by udělal „moudré rozhodnutí“, kdyby uposlechl výzvy prezidenta Donalda Trumpa a okamžitě se vzdal ambicí na získání jaderných zbraní. Podle Hegsetha by měl Chameneí tento závazek veřejně deklarovat, aby zabránil další devastaci své země.

před 2 hodinami

Ilustrační foto

CNN: Letecké údery jaderný program nezastaví. USA zvažují nasazení pozemní armády v Íránu

Snaha Trumpovy administrativy o úplnou likvidaci íránského jaderného programu naráží na zásadní vojenskou a logistickou překážku. Podle informací CNN by zajištění íránských zásob vysoce obohaceného uranu, které jsou ukryty hluboko v podzemních tunelech, vyžadovalo nasazení značného počtu amerických pozemních jednotek. Tento krok by představoval dramatickou eskalaci dosavadní kampaně, která se dosud spoléhala především na letecké údery.

před 3 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Írán vyhrožuje likvidací Trumpa. Válka podle Teheránu ani zdaleka nekončí

Íránští představitelé v úterý ostře odmítli prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa o tom, že válečný konflikt na Blízkém východě skončí brzy. Ministr zahraničí Abbás Arákčí zdůraznil, že Teherán je připraven bojovat tak dlouho, jak to bude nutné, a že íránské raketové údery na cíle v regionu budou pokračovat. Tato slova přišla v době, kdy Írán zahájil novou vlnu útoků na arabské sousedy a spojence USA v Perském zálivu.

před 4 hodinami

Íránské drony revolučních gard během cvičení v říjnu 2023.

USA a Izrael selhaly, režim nepadnul. Útoky na okolní země jsou sebeobrana, tvrdí Írán

Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí v rozhovoru pro americkou stanici PBS důrazně odmítl odpovědnost za eskalaci konfliktu a chaos na světových trzích s ropou. Podle jeho slov byla válka Íránu vnucena agresí ze strany Spojených států a Izraele. Arákčí zdůraznil, že jmenování Modžtaby Chameneího novým nejvyšším vůdcem země jasně dokazuje, že pokusy o změnu režimu v Teheránu selhaly.

před 5 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Politico: Merz chce zabránit příklonu Babiše k radikálním postojům Slovenska a Maďarska

Německý kancléř Friedrich Merz se po vnitrostátních politických peripetiích vrací k řešení palčivých otázek světové politiky. Hlavním tématem dne je dramatický nárůst cen energií vyvolaný válečným konfliktem v Íránu. Čelní představitelé členských států Evropské unie svolali na úterý mimořádné digitální jednání, aby koordinovali postup proti zdražování. Německo spolu s Itálií a Belgií na schůzce prosazuje společnou strategii, která by ulevila evropskému hospodářství.

před 6 hodinami

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Bílý dům v kleštích. Válka v Íránu sevřela Trumpa mezi hrozbu globální recese a riziko námořní katastrofy

Administrativa prezidenta Donalda Trumpa se ocitla v sevření mezi hrozbou globální hospodářské recese a rizikem námořní katastrofy. S intenzivnějšími boji v Íránu se světové energetické tepny svírají do bodu, kdy každý den uzavření Hormuzského průlivu neznamená pouze dvojnásobnou ekonomickou ztrátu, ale její exponenciální nárůst. Bílý dům se proto snaží situaci řešit na několika frontách, od vojenského plánování až po snahu uklidnit veřejnost kampaní o krátkodobosti vysokých cen u čerpacích stanic.

před 6 hodinami

Vladimir Putin a Donald Trump uspořádali po summitu na Aljašce tiskovou konferenci

Trump telefonoval s Putinem. Řešili Ukrajinu i válku v Íránu

Americký prezident Donald Trump a jeho ruský protějšek Vladimir Putin spolu v pondělí poprvé v tomto roce telefonicky hovořili o dramatickém vývoji války v Íránu a možnostech mírového urovnání na Ukrajině. Tento klíčový hovor se uskutečnil jen několik hodin poté, co šéf Kremlu varoval, že současná energetická krize vyvolaná konfliktem na Blízkém východě přímo ohrožuje stabilitu světového hospodářství.

před 7 hodinami

těžba ropy, autor: Zbynek Burival

Ceny ropy pod Trumpových zmatečných prohlášeních klesly, poté opět vyrostly

Ceny ropy na světových trzích zaznamenaly pokles poté, co americký prezident Donald Trump prohlásil, že válka s Íránem skončí „velmi brzy“. Referenční cena ropy se v reakci na tato slova snížila, ačkoliv v pondělí nakrátko vystřelila nad hranici 100 dolarů za barel. Prezidentovy výroky, že konflikt je „téměř u konce“ a probíhá „v předstihu oproti plánu“, vnesly na trhy vlnu optimismu a stlačily cenu barelu blíže k 90 dolarům.

před 8 hodinami

Donald Trump

Válka v Íránu je téměř u konce, prohlásil Trump. Krátce na to řekl pravý opak

Americký prezident Donald Trump vysílá v souvislosti s trvajícím konfliktem velmi rozporuplné signály ohledně toho, kdy by mohly boje skončit. Zatímco v jednom prohlášení uvedl, že americké cíle jsou již v podstatě splněny a válka s Íránem je již téměř u konce, protože Írán již nedisponuje žádným námořnictvem, letectvem ani funkčním spojením, vzápětí před republikánskými poslanci prohlásil, že vítězství stále není dostatečné. Tato nejednotná komunikace přichází v době, kdy se vojenské operace na Blízkém východě přelévají do druhého týdne.

před 9 hodinami

Jaro na Petříně

Počasí: V polovině týdne přijde zlom, ochladí se

Předpověď počasí na nadcházející dny slibuje poměrně dynamický vývoj. Zatímco první polovinu týdne doprovodí jarní teploty sahající až k 17 °C a proměnlivá oblačnost, postupně začne přibývat srážek a ke slovu se dostanou i bouřky. Závěr týdne pak naznačuje citelnější ochlazení, které by do vyšších poloh mohlo vrátit i sněhové vločky.

včera

Francouzské námořnictvo

„Útok na Kypr je útokem na Evropu.“ Macron vyslal na Blízký východ masivní flotilu, má bránit Hormuzský průliv

Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil mohutné posílení vojenské přítomnosti své země ve východním Středomoří a v oblasti Rudého moře. Francie se rozhodla nasadit celkem deset válečných lodí, včetně osmi fregat a dvou obojživelných vrtulníkových lodí. Hlavním pilířem této operace je vyslání jaderné letadlové lodi Charles de Gaulle.

včera

Saúdská Arábie

Saúdské Arábii dochází trpělivost. Prohráli jste, ponesete drtivé následky, vzkazuje Íránu

Saúdská Arábie vydala ostré varování adresované Teheránu, ve kterém označila Írán za budoucího „největšího poraženého“ v případě další eskalace probíhajícího konfliktu. Rijád ve svém oficiálním prohlášení odsoudil dlouhodobou kampaň íránské agrese, která je namířena nejen proti Království, ale i proti dalším členským zemím Rady pro spolupráci v Perském zálivu (GCC).

včera

Ropa, ilustrační fotografie

Tři měsíce války vyšroubují cenu ropy na 185 dolarů za barel. Ekonomiku může potkat nepředstavitelný otřes

Světová ekonomika se ocitla na prahu vážné krize. Pondělní prudký nárůst cen ropy vyvolal masivní výprodeje na předních světových burzách a mezi ekonomy sílí obavy, že probíhající válka mezi USA, Izraelem a Íránem se stane rozbuškou pro globální ekonomický šok. Situace v Perském zálivu totiž vyústila v energetickou krizi, která s sebou nese hrozivé riziko stagflace.

včera

USS Preble vypálila střelu s plochou dráhou letu Tomahawk.

CNN: Školu, v níž zahynulo 168 dětí, zřejmě zasáhla americká raketa Tomahawk

Nové video zveřejněné polooficiální íránskou tiskovou agenturou Mehr přineslo zásadní důkazy v kauze tragického útoku v íránském městě Mináb. Záběry pořízené z blízkého staveniště zachycují okamžik, kdy střela s plochou dráhou letu zasáhla námořní základnu Islámských revolučních gard (IRGC). Tato základna se nachází v bezprostředním sousedství školy Šadžare Tajjiba, kde podle íránských úřadů zahynulo nejméně 168 dětí a 14 dospělých.

včera

Ilustrační fotografie

Experti: Svět stojí na prahu největšího ropného šoku v historii. Světová ekonomika čelí masové energetické krizi

Světová ekonomika čelí hrozbě, která by svým rozsahem mohla překonat všechny dosavadní energetické krize v historii, varuje BBC. Ceny ropy se v pondělí ráno utrhly ze řetězů a bleskově překonaly hranici 100 dolarů za barel, přičemž v jednu chvíli atakovaly i úroveň 115 dolarů. Tento dramatický nárůst je přímým důsledkem eskalujícího konfliktu v Perském zálivu, který fakticky zastavil export klíčové suroviny z jednoho z nejdůležitějších regionů světa.

včera

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj: Ukrajina na žádost USA vyslala na Blízký východ experty, budou chránit americké vojenské základny

Ukrajina vyslala do Jordánska své experty a flotilu speciálních záchytných dronů, aby pomohla Spojeným státům s ochranou jejich vojenských základen. Prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro deník New York Times, zveřejněném 9. března, uvedl, že k tomuto kroku došlo po přímé žádosti z Washingtonu. Spojené státy o pomoc požádaly 5. března v reakci na prudkou eskalaci napětí na Blízkém východě, která následovala po úderech na Írán.

včera

Z bláta do louže. Modžtaba je krutější než Alí Chameneí, Trump o jeho jmenování věděl, tvrdí Íránci

Jmenování Modžtaby Chameneího novým nejvyšším vůdcem Íránu vyvolalo v zemi hluboké emoce, které se pohybují na škále od organizovaného nadšení v ulicích až po mrazivý odpor v soukromí íránských domovů. Zatímco režimní příznivci oslavují zachování kontinuity, pro velkou část populace představuje tento krok začátek éry, která může být ještě temnější než ta předchozí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy