Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Vánoční přestávka NHL bude kvůli koronaviru o den delší než se předpokládalo

Nečekaný krok. Spenglerův pohár, na kterém se měla představit i Sparta, je zrušen

Pouhý den před startem tradičního vánočního Spenglerova poháru konaného ve švýcarském Davosu se organizátoři tohoto turnaje rozhodli o jeho zrušení. Stejně jako minulý rok tak učinili kvůli koronaviru. Znamená to tedy, že tak odpadá pro pražskou Spartu, jednoho z účastníků turnaje, odlet do Davosu, ke kterému mělo dojít během sobotního odpoledne.

Nouzový stav vyhlášený Babišovou vládou dneškem končí. Budou platit jiná omezení

O dnešní půlnoci skončí v Česku nouzový stav, který platil kvůli epidemii koronaviru od 26. listopadu. Restaurace, bary, diskotéky, kasina a obdobné provozovny tedy nebudou muset od Štěpána zavírat ve 22:00. Přestane také platit zákaz konzumace alkoholu na veřejnosti.

Na Štědrý den přibylo v Česku 2043 nakažených, nejméně za dva měsíce

Na Štědrý den přibylo v Česku 2043 potvrzených případů koronaviru. Je to nejméně od 24. října, tedy za poslední dva měsíce. Proti minulému pátku, který byl běžným všedním dnem, je to pokles o více než 7500 případů. Také množství hospitalizovaných se značně snížilo. S covidem-19 je v nemocnicích 3489 lidí, z toho 736 v těžkém stavu.

Ve čtvrtek přibylo 7353 případů covidu, nejméně za všední den od října

Ve čtvrtek přibylo v Česku 7353 potvrzených případů nemoci covid-19, což je nejnižší nárůst za všední den od konce října. Oproti předchozímu čtvrtku nárůst klesl téměř o čtvrtinu. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví.

Ministerstvo změnilo opatření dvakrát za den. Zrušilo test pro Čechy vracející se do ČR

Pouze cizinci budou muset mít nově PCR testy na nemoc covid-19 před vstupem do Česka i ze zelených a oranžových zemí na tzv. mapě cestovatele. Původně přitom ministerstvo zdravotnictví oznámilo, že od pondělí budou muset před vstupem do České republiky test všichni.

Rozhovor

Pandemie radikalizuje část společnosti. Odpor k očkování se stal agendou radikální pravice, tvrdí sociolog Císař

Přísliby jednoduchých řešení ze strany politické reprezentace, které ve skutečnosti nejdou splnit, nejsou šťastné, jelikož se mohou projevit v dalším poklesu důvěry části společnosti v politické instituce. Myslí si to profesor Ondřej Císař, sociolog působící na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze v Sociologickém ústavu Akademie věd. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz rozebral dění v tuzemské společnosti po téměř dvouletém trvání koronavirové pandemie.

U lidí s omikronem je podle vědců až o 70 procent nižší pravděpodobnost hospitalizace

U lidí nakažených koronavirovou variantou omikron je o 50 až 70 procent nižší pravděpodobnost hospitalizace než u lidí s variantou delta. Uvedla to dnes britská agentura pro zdravotní bezpečnost (UKHSA), informovala agentura AP.

Podle expertů hrozí Francii kvůli omikronu organizační rozvrat

Francouzská zdravotnická rada, poradní orgán vlády, dnes varovala, že kvůli variantě omikron hrozí Francii v lednu organizační rozvrat. Kvůli vysokému počtu lidí v karanténě a izolaci po kontaktu s nakaženým totiž hrozí akutní nedostatek pracovníků ve zdravotnictví a v dalších klíčových odvětvích státní správy a hospodářství, uvedla dnes agentura AFP.

Optimistické závěry o omikronu nelze aplikovat na celý svět, varoval šéf afrického CDC

K závěrům optimisticky vyznívající jihoafrické studie ohledně závažnosti koronavirové varianty omikron je třeba přistupovat s rezervou, varoval dnes podle agentury Reuters šéf afrického střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC). Podle nejnovějšího výzkumu z Jihoafrické republiky je riziko hospitalizace při nákaze variantou omikron výrazně nižší než při nákaze variantou delta.

Na Slovensku se kluby rozhodly bojkotovat extraligu. Kvůli chybějícím divákům

Slovenská hokejová extraliga bude mít oproti původním plánům v neděli 26. prosince volno. Tamní kluby se totiž rozhodly bojkotovat nejvyšší hokejovou soutěž a to kvůli vládním opatřením proti koronaviru, kvůli kterým se tak fanoušci nemohou dostat na stadiony. Konkrétně s tímto rozhodnutím přišla ve čtvrtek tamní Asociace profesionálních hokejových klubů (APHK).

PCR test před návratem do Česka podle ACK zkomplikuje cestování, je to politikum

Nutnost PCR testu před návratu do České republiky podle Asociace cestovních kanceláří (ACK) obrovsky zkomplikuje cestování. Se zdravím občanů přitom nové opatření nemá nic společného, je to pouze nátlak vlády, aby si lidé nechali aplikovat posilovací dávku očkování proti koronaviru, řekl dnes ČTK místopředseda ACK Jan Papež. Lidé kvůli tomu nemohou zrušit zájezd, není k tomu právní důvod, dodal.

Německo už hlásí první úmrtí po nakažení variantou omikron

Německo dnes oznámilo první případ úmrtí člověka nakaženého koronavirovou variantou omikron. Informovala o tom agentura Reuters. Zemřela osoba z věkové skupiny mezi 60 a 79 lety, uvedl Institut Roberta Kocha (RKI), který je hlavním německým úřadem pro prevenci a potírání infekcí.

Itálie dnes zpřísní koronavirová opatření a zavede povinné roušky venku

Italská vláda dnes zpřísní pandemická opatření ve snaze zpomalit šíření koronaviru. Mimo jiné opět zavede povinné nošení roušek ve venkovních prostorách. S odvoláním na kancelář premiéra Maria Draghiho o tom informovala agentura Reuters.

USA hlásí více nákaz než při letním vrcholu, za den přibylo skoro čtvrt milionu nakažených

Ve Spojených státech ve středu pokračoval prudký nárůst v počtech koronavirových infekcí, když země ohlásila asi 240.000 nových nákaz. Ukazují to databáze deníku The New York Times (NYT) a Univerzity Johnse Hopkinse. Podle uvedeného listu nyní případy přibývají rychleji než na vrcholu letní vlny epidemie, NYT i další média zároveň upozorňují na problémy s přístupem k testům na koronavirus.

Austrálie hlásí rekordní přírůstek nově nakažených

Austrálie dnes zaznamenala přes 8200 nově nakažených koronavirem, což představuje rekordní přírůstek druhý den po sobě. Nehůře zasažené státy Nový Jižní Wales a Viktorii přiměla špatná epidemická situace opětovně zpřísnit opatření proti covidu-19.

Ve středu přibylo 7682 případů covidu

Ve středu přibylo v Česku nejméně případů covidu ve všední den od 1. listopadu, tedy za posledních víc než sedm týdnů. Testy odhalily 7682 nakažených, skoro o čtyři tisíce méně než před týdnem. Dál zvolna ubývá lidí, kteří jsou s koronavirem v nemocnicích. Uplynulý den jich bylo 4453, před týdnem asi o 1400 víc.

V Německu přibylo 44.927 nově nakažených, méně než před týdnem

Německo za posledních 24 hodin zaznamenalo 44.927 nových případů koronavirové nákazy. Před týdnem to bylo 51.301.

Měla by se upravit pravidla karantén či testování, myslí si někteří experti

Podle některých expertů by se měla v Česku kvůli nakažlivější koronavirové variantě omikron změnit pravidla izolací, karantén i testování. Do karantény by měli chodit i očkovaní. Urychlit by se mělo získání výsledků testů i trasování. Případně by se mohla zkrátit doba izolace, podmínkou by byly negativní testy. Uvedli to na twitteru člen Mezioborové skupiny pro epidemické situace (MeSES) Jan Kulveit a sociolog Daniel Prokop.

Americký lékový regulátor FDA povolil použití covidové pilulky od Pfizeru

Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) dnes udělil mimořádné povolení antivirální pilulce proti covidu-19 od firmy Pfizer. Jedná se o první lék tohoto typu, který regulátor schválil. Lék Paxlovid je určen pro osoby krátce po prokázání nákazy koronavirem a jeho cílem je předejít zhoršení symptomů a vyhnout se tak hospitalizaci či úmrtí.