Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

V Německu přibylo 44.927 nově nakažených, méně než před týdnem

Měla by se upravit pravidla karantén či testování, myslí si někteří experti

Podle některých expertů by se měla v Česku kvůli nakažlivější koronavirové variantě omikron změnit pravidla izolací, karantén i testování. Do karantény by měli chodit i očkovaní. Urychlit by se mělo získání výsledků testů i trasování. Případně by se mohla zkrátit doba izolace, podmínkou by byly negativní testy. Uvedli to na twitteru člen Mezioborové skupiny pro epidemické situace (MeSES) Jan Kulveit a sociolog Daniel Prokop.

Americký lékový regulátor FDA povolil použití covidové pilulky od Pfizeru

Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) dnes udělil mimořádné povolení antivirální pilulce proti covidu-19 od firmy Pfizer. Jedná se o první lék tohoto typu, který regulátor schválil. Lék Paxlovid je určen pro osoby krátce po prokázání nákazy koronavirem a jeho cílem je předejít zhoršení symptomů a vyhnout se tak hospitalizaci či úmrtí.

Omikron v USA vzbuzuje zájem o třetí dávku, neočkované moc nepřesvědčil

Vzestup silně nakažlivé varianty koronaviru omikron posílil mezi očkovanými Američany zájem o posilovací dávku vakcíny proti covidu-19. Zřejmě ale nepřesvědčí k imunizaci dosud neočkované osoby, vyplývá to z průzkumu nadace Kaiser Family Foundation, kterou dnes zveřejnil list The Wall Street Journal (WSJ).

V Británii je s omikronem hospitalizováno 129 lidí, 14 už zemřelo

Británie za poslední den ohlásila 106.122 pozitivních testů na koronavirus, což je nejvyšší denní přírůstek od začátku pandemie. Za 24 hodin v Británii zemřelo 140 lidí s nemocí covid-19. Vyplývá to z dnes zveřejněných údajů britských zdravotnických úřadů. V britských nemocnicích je nyní hospitalizováno 129 pacientů s nakažlivější variantou koronaviru omikron a 14 lidí po nákaze touto variantou zemřelo.

U omikronu hrozí nižší riziko hospitalizace než u delty, tvrdí studie z JAR

Při nákaze koronavirovou variantou omikron je nižší riziko vážného průběhu onemocnění covid-19 i riziko hospitalizace než při nákaze variantou delta, vyplývá z nové jihoafrické studie. Výsledky však pravděpodobně částečně ovlivnila skutečnost, že obyvatelé Jihoafrické republiky měli lepší imunitu proti covidu-19, když se začala šířit varianta omikron, než jak tomu bylo o několik měsíců dříve s příchodem delty, upozornili podle Reuters autoři výzkumu.

Omikron se šíří Rakouskem. Počet případů se za týden více než zpětinásobil

Výskyt koronavirové varianty omikron se v Rakousku během jednoho týdne více než zpětinásobil. V týdnu od 6. do 12. prosince rakouské úřady zaznamenaly 49 případů infekce omikronem, v následujícím týdnu to bylo 278 případů, uvedla dnes agentura APA. Denní přírůstky koronavirové infekce ale od konce listopadu v zemi klesají.

Vlně omikronu již nelze v Německu zabránit, zní z vlády

Nové vlně infekce vyvolané koronavirovou variantou omikron již nelze v Německu zabránit, jediným řešením je očkování a podávání třetí posilovací dávky vakcíny. Dnes to na tiskové konferenci prohlásil německý ministr zdravotnictví Karl Lauterbach.

Testování bude o svátcích omezené, některá místa zavřou

Možnosti nechat se otestovat na covid-19 budou o Vánocích v Česku omezené. Situace se ale může v jednotlivých regionech významně lišit, zjistili krajští zpravodajové ČTK. Zatímco v Karlovarském kraji o svátcích zřejmě otevře jen jediné odběrové místo, na jihu Čech testovací centra neplánují zásadnější omezení provozu.

V Česku už mají posilující dávku očkování proti covidu přes dva miliony lidí

V ČR dostaly třetí posilující dávku očkování proti covidu přes dva miliony lidí, konkrétně 2,09 milionu, tedy necelých 19 dávek na 100.000 obyvatel.

Válek chce počátkem ledna zavést testování na covid ve školách dvakrát týdně

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) na středečním jednání vlády navrhne, aby se v prvních dvou týdnech v lednu testovalo na koronavirus ve školách vždy v pondělí a ve čtvrtek. V České televizi (ČT) ministr řekl, že na vládu jde s pěti variantami protiepidemických opatření pro období do konce roku a dvěma až třemi variantami opatření pro dobu od počátku příštího roku. Uvedl také, že chce využít 100 milionů korun na nákup přístrojů na PCR testy.

Brno hlásí dalších 16 pozitivních vzorků na covidovou variantu omikron

Brněnská laboratoř Elisabeth Pharmacon má od neděle 16 pozitivních vzorků na covidovou variantu omikron. ČTK to řekl ředitel laboratoře Omar Šerý. Dosud v kraji zjistila 17 pozitivních případů varianty omikron Fakultní nemocnice Brno. Jak nemocnice, tak laboratoř mohou provádět i sekvenaci vzorků k potvrzení varianty.

V úterý přibylo 11.825 nakažených, 4678 lidí je s koronavirem v nemocnicích

Počty případů covidu-19 v mezitýdenním srovnání v Česku dál klesají. V úterý přibylo 11.825 nakažených, to je o téměř 4900 méně než před týdnem. Zvolna se snižuje i zátěž nemocnic - hospitalizaci nyní vyžaduje 4678 lidí s koronavirem, před týdnem jich bylo bezmála 6100.

Německo zaznamenalo za uplynulý den 45.659 nakažených

Německo zaznamenalo za uplynulý den 45.659 nových případů koronavirové nákazy a 510 úmrtí v souvislosti s covidem-19. Vyplývá to z dnešních údajů Institutu Roberta Kocha (RKI). Před týdnem země registrovala 51.301 nových infekcí a 453 zemřelých.

Pokud se s pravidly ztotožníte, pak nařízení ani jako restrikce nevnímáte. Pro odpůrce budou vždy nespravedlivá, říká sociolog

Ředitel výzkumné agentury STEM Martin Buchtík si nemyslí, že všichni Češi už téměř po dvou letech odmítají dodržovat protiepidemická opatření v souvislosti s onemocněním covid-19. Apel ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09), aby se lidé chovali zodpovědně, tak nemusí podle sociologa u všech společenských skupin působit naivně. „Z provedených výzkumů jsme zjistili, že dvě třetiny občanů stále dodržují hygienická opatření, která se týkají mytí rukou či nošení respirátorů v MHD. Pokud se s pravidly ztotožníte, pak nařízení ani jako restrikce nevnímáte. Naopak odpůrci očkování někdy složitě konstruované pokyny budou vždy odmítat a chápat je jako nespravedlivé,“ říká pro EuroZprávy.cz Martin Buchtík.

WHO: Na Evropu se žene covidová bouře, omikron dostane zdravotnické systémy na limit

Ředitel Světové zdravotnické organizace pro Evropu (WHO) Hans Kluge dnes vyzval země, aby se připravily na "výrazný a prudký nárůst" nových případů koronaviru způsobený variantou omikron. Informuje o tom agentura Reuters. Omikron se podle WHO zatím rozšířil hlavně mezi mladými dospělými.

Lockdowny, přísná opatření, omezení na hranicích. Evropské státy kvůli omikronu zpřísňují

Evropské země kvůli omikronu zpřísňují opatření nebo pravidla pro příjezd. Výjimkou nejsou více či méně přísné restrikce týkající se i očkovaných nebo částečně i plošné lockdowny.

Německo kvůli omikronu zpřísňuje podmínky pro očkované

Nejpozději od 28. prosince se v Německu kvůli rychle se šířící variantě koronaviru omikron bude moci v soukromí sejít nejvýše deset očkovaných osob. Dnes se na tom dohodl německá kancléř Olaf Scholz s premiéry německých spolkových zemí. Tvrdá omezení pro neočkované zůstávají beze změny v platnosti. Diskotéky a kluby budou nadále uzavřené.

Izrael eviduje první případ úmrtí člověka nakaženého variantou omikron

Izrael dnes oznámil první případ úmrtí člověka nakaženého koronavirovou variantou omikron. Podle listu The Jerusalem Post zemřel muž ve věku kolem 60 let v pondělí v nemocnici v Beerševě na jihu země. Trpěl ale vážnými komplikujícími zdravotními problémy.

V Česku v poslední době vzrůstá počet opakovaných infekcí covidem

V Česku v poslední době vzrůstá počet případů, kdy se lidé opakovaně nakazili covidem a měli příznaky nemoci. Od začátku epidemie Státní zdravotní ústav (SZÚ) eviduje 8156 případů, přičemž 3465, tedy zhruba 42 procent, připadá na letošní listopad. Kromě toho ústav zaznamenal 8358 případů možných reinfekcí, kdy měli lidé minimálně jedno onemocnění bez příznaků. SZÚ o tom dnes informoval ČTK.