Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

EMA doporučila schválení dalších dvou léků proti covidu-19

Počet nakažených v Británii kvůli omikronu poroste obřím tempem

Británie v nejbližších týdnech zažije enormní růst počtu nových případů nákazy koronavirem a nemocnice se kvůli šíření nakažlivější varianty omikron ocitnou pod velkým tlakem. Poslancům to dnes řekl hlavní poradce britské vlády pro boj s koronavirem Chris Whitty.

Lék na covid molnupiravir od výrobce ivermektinu dorazí do Česka v pátek

Lék molnupiravir proti onemocnění covid-19 dorazí do Česka v pátek. Distributor už přijímá objednávky na toto léčivo, oznámil dnes tým Chytré karantény na twitteru. Molnupiravir je antivirotikum od americké farmaceutické firmy Merck.

Počet nakažených v Británii poroste obřím tempem, nemocnice budou pod tlakem

Británie v nejbližších týdnech zažije enormní růst počtu nových případů nákazy koronavirem a nemocnice se kvůli šíření nakažlivější varianty omikron ocitnou pod velkým tlakem. Poslancům to dnes řekl hlavní poradce britské vlády pro boj s koronavirem Chris Whitty.

Ve středu přibylo 11.625 nakažených koronavirem

Ve středu přibylo v Česku 11.625 prokázaných případů koronaviru. Jedná se o nejmenší nárůst ve všední den od 15. listopadu, tedy za poslední měsíc. Proti minulé středě je to pokles o zhruba 4500 nakažených.

Polsko eviduje první případ omikronu, začalo očkovat děti od pěti let

V Polsku dnes začíná očkování proti covidu-19 u dětí ve věku od pěti do 11 let. Ministr zdravotnictví Adam Niedzielski Polskému rádiu řekl, že resort eviduje zatím 135.000 zaregistrovaných termínů pro vakcinaci u této věkové skupiny. Zdravotníci budou podle polských médií dětem aplikovat preparát Comirnaty od firem Pfizer/BioNTech. Země dnes zároveň hlásí první detekovaný případ varianty omikron.

Slovensko hlásí druhý den po sobě rekord úmrtí na covid-19

Slovensko ve středu druhý den po sobě zaznamenalo nový rekord v přírůstku počtu úmrtí na covid-19 v nynější třetí vlně koronavirové nákazy. Onemocnění v pětimilionové zemi podlehlo dalších 109 lidí, informovaly dnes slovenské úřady. Počet nových odhalených případů infekce naopak znovu klesl a ubylo i covidových pacientů v přetížených nemocnicích.

Korea kvůli rostoucím počtům nakažených obnovuje protiepidemická opatření

Jižní Korea kvůli rostoucím počtům nakažených koronavirem i pacientů ve vážném stavu po šesti týdnech rozvolnění znovu zavádí přísnější opatření. Dnes o tom informovala agentura Reuters. Tato asijská země v úterý zaznamenala doposud nejvyšší denní nárůst nakažených, bylo jich 7850, za středu pak 7622.

Jihoafrická republika ohlásila rekordní počet nových případů koronaviru

Jihoafrická republika (JAR) dnes ohlásila svůj zatím nejvyšší denní přírůstek koronavirových infekcí od začátku pandemie. Za posledních 24 hodin v zemi laboratoře odhalily 26.976 případů. Za současnou vlnou pandemie v JAR podle odborníků z velké části stojí koronavirová varianta omikron. Informovala o tom agentura Reuters.

Velká Británie hlásí rekordní počet nových případů nákazy koronavirem

V Británii za posledních 24 hodin registrovali 78.610 nově nakažených koronavirem, což je nejvíce od začátku pandemie covidu-19. Informovala o tom agentura Reuters. Britská zmocněnkyně pro zdravotní záležitosti Jenny Harriesová varovala, že v příštích dnech může dojít k "ohromujícímu" nárůstu.

Odborníci by kvůli omikronu prodloužili nouzový stav. Dle ECDC nebude očkování stačit

I přes malý počet prokázaných případů se podle odborníků koronavirová varianta omikron v Česku šíří komunitně a skutečných případů jsou spíše stovky. V zaslaném stanovisku to dnes uvedli členové Mezioborové skupiny pro epidemické situace (MeSES) kolem epidemiologa Petra Smejkala.

Mezi témata, která znepokojují Čechy, se řadí inflace a covid

Z témat, která znepokojují Čechy, se nyní inflace řadí na druhé místo. Na prvním místě v žebříčku obav se dlouhodobě drží obavy z koronaviru. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos na přelomu listopadu a prosince. Jeho výsledky dnes ČTK poskytla mluvčí Ipsos Markéta Kneblíková.

V Česku v úterý přibylo 16.691 nakažených

V Česku v úterý přibylo 16.691 potvrzených případů koronaviru, je to nejnižší úterní nárůst od 9. listopadu. Proti minulému úterý to bylo zhruba o 2800 méně. Denní počty nových případů koronaviru zpomalují v mezitýdenním srovnání 13 dní v řadě.

Fakultní nemocnice Brno hlásí další případ nákazy omikronem

Fakultní nemocnice Brno PCR testem odhalila další případ nákazy variantou omikron u muže z Brna. ČTK to řekla mluvčí nemocnice Veronika Plachá. Je to osmý případ v kraji. Nemocnice vzorek podrobí sekvenaci.

Slovensko eviduje nejvyšší denní přírůstek úmrtí na covid od března

Slovensko zaznamenalo za úterý 105 úmrtí na onemocnění covid-19, což je nejvyšší denní přírůstek od letošního března. Počty odhalených nových případů koronavirové infekce ale v posledních dnech klesají a snižuje se také počet covidových pacientů v nemocnicích. Vyplývá to z dnešních údajů slovenských úřadů.

Jižní Korea hlásí rekordních 7850 nově nakažených

Za poslední den zdravotníci v Jižní Koreji evidovali 7850 pozitivních testů, nejvíce od začátku pandemie covidu-19. Jihokorejská vláda kvůli tomu zvažuje opětovné zpřísnění protipandemických opatření, včetně zákazu shromažďování a zákazu konzumace v restauračních zařízeních. Případné změny vláda nejspíš ohlásí v pátek, píše Reuters.

V Německu je 51.301 nově nakažených

Zdravotnické úřady v Německu ohlásily za poslední den 51.301 nových případů nákazy koronavirem, který způsobuje nemoc covid-19. Sedmidenní incidence je 353 nakažených na 100.000 obyvatel a již několik dní po sobě klesá. V pondělí byla tato hodnota 375, před týdnem 427. O vývoji pandemie dnes ráno informovala agentura DPA s odkazem na údaje Institutu Roberta Kocha (RKI).

V USA zemřelo od začátku pandemie přes 800.000 nakažených

Od začátku pandemie zemřelo ve Spojených státech v souvislosti s nemocí covid-19 více než 800.000 lidí. Vyplývá to z údajů Univerzity Johnse Hopkinse (JHU), která pandemii dlouhodobě sleduje. Hranici 700.000 úmrtí USA překročily na začátku října, píše DPA.

Ve Francii vrcholí další vlna, denně přibývá skoro 50.000 nakažených

Francie dnes ohlásila 63.405 nových případů nákazy koronavirem, a zaznamenala tak jeden z nejvyšších přírůstků tohoto roku. Nový denní součet podle agentury Reuters navýšil průměr z posledního týdne na 49.506 případů denně, což je nejvyšší letošní hodnota. Podle ministra zdravotnictví Oliviera Vérana se však zdá, že nová vlna epidemie covidu-19 dosáhla svého vrcholu.

Ve Středočeském kraji je 55 ohnisek nákazy covidem, nejvíce jich je ve školách

Ve středních Čechách je 55 ohnisek nákazy covidem, většina ve školách. Za uplynulý týden bylo v karanténě 407 tříd, což je přibližně o 60 méně než na konci listopadu. Testy za uplynulý týden odhalily 1865 nakažených žáků a 195 pedagogů.