MAGAZÍN - V nedávných britských volbách nedošlo k žádnému skandálu ohledně ruské intervence ve formě ruských hackerských útoků. Totožným případem zřejmě bude dnešní kolo francouzských parlamentních voleb. Zdá se, že ruští hackeři nepřipisují parlamentním volbám takovou důležitost jako tem prezidentským. To nicméně nevylučuje, že Francie je imunní od kyberútoků. Podle známého technologického magazínu Wired ruský trend hackovat volby je stále agresivnější a především techničtěji vyspělejší.
Zpravodaj Intercept, který je zaměřen na národní bezpečnost, zveřejnil tajný soubor NSA (Národní bezpečností agentura), který popisuje, jak se ruští hackeři pokoušeli proniknout k prověřovacím listinám zaměstnanců VR System, floridské technologické firmy, která prodává vybavení a software používaný při registraci hlasů. Tento únik představuje první solidní důkaz, že ruský volební hacking se rozvinul z pouhých úniků politických dat na veřejnost a dezinformací. Podle Kennetha Geersa, ambasadora Cyber Centra v NATO ruské hackerské pokusy jsou nyní na výrazně taktičtějším a techničtějším stupni – a proto jsou mnohem nebezpečnější.
Podle místopředsedy Zpravodajské komise Senátu, Marka Warnera, ruské útoky ve volbách v roce 2016 zřejmě měly nulový vliv na výsledky v napadených státech, které používaly VR systémy. Podle Lewise jsou že další země mohou být vůči takovému zneužívání zranitelnější než USA. Varuje též, že Kreml pouze začal a bude v budoucnu zdokonalovat své techniky. „Rusko chce narušit a zdiskreditovat volby na Západě, ale jejich dlouhodobým cílem je ve skutečnosti manipulace s výsledky voleb," říká Jim Lewis, odborník zaměřený na počítačovou bezpečnost z Centra pro strategická a mezinárodní studia. "V tomto případě to nevypadá, že se jim to podařilo, ale bylo to jen jejich první pokus."
Nástroje a techniky ruských hackerů
Nejsilnějším nástrojem, který má Rusko k dispozici pro zásahy do voleb, je jednoduché odstranění internetové stránky opozice z internetu. Počínaje koncem roku 2000, během prezidentských voleb v roce 2007 hackeři bombardovali stránky opozičního politika Garry Kasparov a udržovali jeho stránku offline nebo přinejmenším pomalu fungující v klíčových okamžicích kampaně. V ruských volbách v roce 2011 se cílový seznam rozšířil o opoziční mediální oddělení, jako je Moskva Echo, a volební monitorovací skupina Golos, útočilo se taktéž v Bělorusku a na Ukrajině. Ve všech těchto případech armády počítačů infikovaných škodlivým softwarem uměly navýšily provoz stránek, což ohromilo hostitelské servery. které hostily místa. Jako u většiny útoků DDoS, je obtížné vysledovat původní zdroj těchto útoků nebo dokázat jakoukoli účast vlády.
Ruské hackerské skupiny též rády používají mystifikace k zmatení veřejnosti ohledně informací, překládaných oficiálními kanály. Rusky mluvící hackerská skupina CyberBerkut vnikla na webovou stránku ukrajinské Ústřední volební komise a změnila výsledky voleb tak, aby vítězem byl vyhlášen ultrapravicový kandidát Dmytro Jaroš. Úředníci Komise objevili útok méně než hodinu před zveřejněním výsledků a zabránily tomu, aby se podvodná verze dostala na veřejnost. Ruské státní média, zřejmě v koordinaci s CyberBerkut, nicméně bez ohledu na to pracovala s falešným výsledky.
Investigativní stránka bellingcat upozorňuje na jiné, oficiálnější případy využívání zavádějících informací. Ruské médium Sputnik zveřejnilo v dubnu průzkum francouzského veřejného mínění, podle kterého v prezidentských volbách vedl Francois Fillon. Průzkum byl uskutečněn ruskou analytickou společností Brand Analytics. Ve skutečnosti však vedl Emanuel Macron, v těsném závěsu byla Le Penová. Francouzská volební komise kvůli těmto zavádějícím informacím odmítla považovat výzkum za legitimní. Podle Digital Forensic Research Lab (DFRLab) Atlantického koncilu Sputnik záměrně referoval pouze o těch volebních průzkumech, které ukazovaly popularitu Fillona a Le Penová a opomíjel ty průzkumy, které ukazovaly popularitu Macrona.
Navzdory opakovaným prohlášením prezidenta Trumpa a jeho zástupcům, většina zpravodajských a kyberneticko-bezpečnostních agentur si dnes téměř jednomyslně myslí, že ruští vládní hackeři v roce 2016 zaútočili na řadu demokratických cílů, z nichž nejvýznamnější byl Demokratický národní výbor a ředitel kampaně Clintonové, John Podesta. Podobné úniky se objevily v případě francouzských voleb u týmu Emanuela Macrona a i u německých zákonodárných orgánů. Německá data ale ještě nebyly zveřejněny. Hackeři možná čekají na zářijové německé volby, domnívá se Wired. Podle Lewise Rusové ještě zdokonalují svoji taktiku. „Dalším velkým cílem pro ně je Německo," myslí si Lewis.
Související
Ruský politik Mironov navrhl, aby se Orešnikem zaútočilo na Británii
Rusové tajně budují základny, z nichž by mohly ohrozit státy NATO
Aktuálně se děje
před 50 minutami
Ukrajina připravovala tajný plán: Masivní útok na letiště
před 1 hodinou
Letadlová loď USS Abraham Lincoln se po devíti měsících u Íránu vrací na základnu
před 2 hodinami
Dluh USA je astronomický. Zdvojnásobil se za pouhých 10 let
před 2 hodinami
Hanba, křičeli lidé na Okamuru u Českého rozhlasu. Pískalo se i na Pavla a Schillerovou
před 3 hodinami
Noční můra pro NATO: Jak by odchod Francie změnil alianci?
před 3 hodinami
Počasí: Česko dnes zasáhnou velmi silné bouřky
před 4 hodinami
Panamský průplav kvůli extrémnímu suchu omezuje počet lodí, které mohou proplout
před 5 hodinami
Kyjev se stal terčem jednoho z nejmasivnějších úderů od začátku války
před 6 hodinami
Severní Korea zásadním způsobem rozšiřuje vojenskou podporu Rusku ve válce proti Ukrajině
před 6 hodinami
Rodí se nejsilnější El Niño v moderní historii. Svět čekají teploty, jaké ještě nezažil
před 8 hodinami
Počasí se na víkend uklidní, vyplývá z předpovědi
včera
Kontroly kvůli kratomu a dalším látkám. Ve většině případů došlo k porušení zákona
včera
Princezně Dianě bude věnována nová kniha. Napsal ji její bratr
včera
Dalšího Oscara se pro Česko pokusí získat dokument, rozhodli akademici
včera
Havlová se bude podílet na pořádání Ceny Václava Havla za lidská práva
včera
Korunovační klenoty na Pražském hradě. Výstava doznala termínové změny
včera
Předčasné smrti Hayden Panettiere lituje i Kličko. S herečkou má dceru
včera
Trump se chce opět setkat se severokorejským diktátorem Kimem
včera
Na Přerovsku spadla větrná elektrárna. V Česku se to dosud nestalo
včera
Zeman prý koketuje s další prezidentskou kandidaturou
Exprezident Miloš Zeman připustil, že chvílemi uvažuje o další kandidatuře na post hlavy státu, což mu ústava i po dvou dokončených mandátech umožňuje. Dvaaosmdesátiletý bývalý politik ale zároveň přiznal, že ho limituje pokročilý věk.
Zdroj: Jan Hrabě