MAGAZÍN - V nedávných britských volbách nedošlo k žádnému skandálu ohledně ruské intervence ve formě ruských hackerských útoků. Totožným případem zřejmě bude dnešní kolo francouzských parlamentních voleb. Zdá se, že ruští hackeři nepřipisují parlamentním volbám takovou důležitost jako tem prezidentským. To nicméně nevylučuje, že Francie je imunní od kyberútoků. Podle známého technologického magazínu Wired ruský trend hackovat volby je stále agresivnější a především techničtěji vyspělejší.
Zpravodaj Intercept, který je zaměřen na národní bezpečnost, zveřejnil tajný soubor NSA (Národní bezpečností agentura), který popisuje, jak se ruští hackeři pokoušeli proniknout k prověřovacím listinám zaměstnanců VR System, floridské technologické firmy, která prodává vybavení a software používaný při registraci hlasů. Tento únik představuje první solidní důkaz, že ruský volební hacking se rozvinul z pouhých úniků politických dat na veřejnost a dezinformací. Podle Kennetha Geersa, ambasadora Cyber Centra v NATO ruské hackerské pokusy jsou nyní na výrazně taktičtějším a techničtějším stupni – a proto jsou mnohem nebezpečnější.
Podle místopředsedy Zpravodajské komise Senátu, Marka Warnera, ruské útoky ve volbách v roce 2016 zřejmě měly nulový vliv na výsledky v napadených státech, které používaly VR systémy. Podle Lewise jsou že další země mohou být vůči takovému zneužívání zranitelnější než USA. Varuje též, že Kreml pouze začal a bude v budoucnu zdokonalovat své techniky. „Rusko chce narušit a zdiskreditovat volby na Západě, ale jejich dlouhodobým cílem je ve skutečnosti manipulace s výsledky voleb," říká Jim Lewis, odborník zaměřený na počítačovou bezpečnost z Centra pro strategická a mezinárodní studia. "V tomto případě to nevypadá, že se jim to podařilo, ale bylo to jen jejich první pokus."
Nástroje a techniky ruských hackerů
Nejsilnějším nástrojem, který má Rusko k dispozici pro zásahy do voleb, je jednoduché odstranění internetové stránky opozice z internetu. Počínaje koncem roku 2000, během prezidentských voleb v roce 2007 hackeři bombardovali stránky opozičního politika Garry Kasparov a udržovali jeho stránku offline nebo přinejmenším pomalu fungující v klíčových okamžicích kampaně. V ruských volbách v roce 2011 se cílový seznam rozšířil o opoziční mediální oddělení, jako je Moskva Echo, a volební monitorovací skupina Golos, útočilo se taktéž v Bělorusku a na Ukrajině. Ve všech těchto případech armády počítačů infikovaných škodlivým softwarem uměly navýšily provoz stránek, což ohromilo hostitelské servery. které hostily místa. Jako u většiny útoků DDoS, je obtížné vysledovat původní zdroj těchto útoků nebo dokázat jakoukoli účast vlády.
Ruské hackerské skupiny též rády používají mystifikace k zmatení veřejnosti ohledně informací, překládaných oficiálními kanály. Rusky mluvící hackerská skupina CyberBerkut vnikla na webovou stránku ukrajinské Ústřední volební komise a změnila výsledky voleb tak, aby vítězem byl vyhlášen ultrapravicový kandidát Dmytro Jaroš. Úředníci Komise objevili útok méně než hodinu před zveřejněním výsledků a zabránily tomu, aby se podvodná verze dostala na veřejnost. Ruské státní média, zřejmě v koordinaci s CyberBerkut, nicméně bez ohledu na to pracovala s falešným výsledky.
Investigativní stránka bellingcat upozorňuje na jiné, oficiálnější případy využívání zavádějících informací. Ruské médium Sputnik zveřejnilo v dubnu průzkum francouzského veřejného mínění, podle kterého v prezidentských volbách vedl Francois Fillon. Průzkum byl uskutečněn ruskou analytickou společností Brand Analytics. Ve skutečnosti však vedl Emanuel Macron, v těsném závěsu byla Le Penová. Francouzská volební komise kvůli těmto zavádějícím informacím odmítla považovat výzkum za legitimní. Podle Digital Forensic Research Lab (DFRLab) Atlantického koncilu Sputnik záměrně referoval pouze o těch volebních průzkumech, které ukazovaly popularitu Fillona a Le Penová a opomíjel ty průzkumy, které ukazovaly popularitu Macrona.
Navzdory opakovaným prohlášením prezidenta Trumpa a jeho zástupcům, většina zpravodajských a kyberneticko-bezpečnostních agentur si dnes téměř jednomyslně myslí, že ruští vládní hackeři v roce 2016 zaútočili na řadu demokratických cílů, z nichž nejvýznamnější byl Demokratický národní výbor a ředitel kampaně Clintonové, John Podesta. Podobné úniky se objevily v případě francouzských voleb u týmu Emanuela Macrona a i u německých zákonodárných orgánů. Německá data ale ještě nebyly zveřejněny. Hackeři možná čekají na zářijové německé volby, domnívá se Wired. Podle Lewise Rusové ještě zdokonalují svoji taktiku. „Dalším velkým cílem pro ně je Německo," myslí si Lewis.
Související
Okamžitě zastavte útoky na ukrajinskou energetickou síť, vyzvala OSN Rusko
Maďarsko a Slovensko čím dál častěji hledají ochranu u Ruska, varuje světový tisk
Aktuálně se děje
před 59 minutami
Ukrajina mrzne. Proč jsou ruské údery na energetickou síť tak efektivní? V Česku by měly stejný účinek
před 2 hodinami
Cvičení jednotek NATO se zúčastnili i Ukrajinci. Výsledky byly otřesné, dva prapory rozmetali za jediný den
před 3 hodinami
Zimní počasí se znovu chopí otěží. Má sněžit i mrznout
včera
V metru proběhne další víkendová výluka. Lidé budou muset do tramvají
včera
Policie se snaží ztotožnit neznámou ženu. Tělo se našlo v lese u Říčan
včera
Čeští hokejisté ostudu nedopustili. S Francií otočili skóre z 2:3 na 6:3
včera
Benzin v posledních dnech zlevnil. Teď má spolu s naftou opět zdražovat
včera
Pod tlakem je i král Karel. Američané chtějí vyslechnout bývalého prince Andrewa
včera
Muž z jiné planety. Rychlobruslař Jílek získal zlato na deseti kilometrech
včera
Společně za Ukrajinu. Na shromáždění vystoupí prezident i osobnosti veřejného života
včera
Janatová se ani ve volné technice neztratila. Medaile se rozdávaly ve snowboardových disciplínách
včera
Potvrzeno. Předpověď počasí slibuje další nadílku, napadne až 15 cm sněhu
včera
Kallasová vyvrátila tvrzení USA. OSN podporuje Radu míru jinak, než Trumpovi lidé tvrdí
včera
Ledecká po snowboardu neuspěla ani na lyžích, super-G nedojela. Nováková senzačně čtrnáctá
včera
Waltz odráží kritiku USA: Pod vedením Trumpa vracíme svět zpět z okraje propasti
včera
USA posílají na Blízký východ druhou letadlovou loď
včera
Ani USA nejsou bez Evropy dost silné, Amerika ztratila nárok na globální vůdčí postavení, prohlásil na MSC Merz
včera
Adamczyková zkompletovala olympijskou sbírku. Z Itálie si přiveze stříbro
včera
Okamžitě zastavte útoky na ukrajinskou energetickou síť, vyzvala OSN Rusko
včera
Maďarsko a Slovensko čím dál častěji hledají ochranu u Ruska, varuje světový tisk
Evropský editor deníku The Guardian Jon Henley v živé diskusi se čtenáři rozebral aktuální výzvy, kterým starý kontinent čelí v době hluboké krize transatlantických vztahů. Podle Henleyho se Evropa nachází v momentu zúčtování, kdy musí reagovat na čínskou hospodářskou „vlnu tsunami“ a otevřeně protievropský postoj současných Spojených států. Tento tlak vede k přehodnocování základních principů fungování Evropské unie, včetně její jednoty a rychlosti rozhodování.
Zdroj: Libor Novák