Izraelci letí na Měsíc. Odstartovala raketa s robotickým vozítkem Berešit

Z floridského Mysu Canaveral ve čtvrtek úspěšně odstartovala raketa Falcon společnosti SpaceX se třemi kosmickými aparáty, zejména s izraelským robotickým vozítkem Berešit, které má po zhruba dvouměsíčním letu přistát na Měsíci. Pokud se let zdaří, stane se Izrael po Rusku, USA a Číně čtvrtou zemí, jejíž sonda úspěšně na Měsíci přistane.

Berešit byl na palubě Falconu 9 z finančních důvodů sekundárním nákladem, hlavní úložná kapacita byla vyhrazena pro indonéský komunikační satelit PSN-6. Jako sekundární náklad byl na palubě spolu s izraelským aparátem také experimentální satelit amerického letectva.

První stupeň nosné rakety Falcon 9 po vyhoření a odpojení úspěšně přistál na prámu Of Course I Still Love You v Atlantickém oceánu, v budoucnu bude opět použit k dalšími startu. Tento konkrétní stupeň využila SpaceX prozatím ke třem letů.

This is history in the making - and it’s live! Israel is aiming for the #moon and you’re all invited to watch now ?? #IsraelToTheMoon https://t.co/YXqn8AcXqz

— Israel To The Moon (@TeamSpaceIL) 22. února 2019

Sonda izraelské organizace SpaceIL, která má na měsíčním povrchu přistát v polovině dubna, má v průměru dva metry, je 1,5 metru vysoká a stojí na čtyřech nohou. Aparát, který má 600 kilogramů, bude zkoumat magnetické pole Měsíce a fotografovat jeho povrch.

"Jakmile přistane, bude přístroj zcela samostatný. Nejprve umístí na povrch Měsíce izraelskou vlajku a pak bude fotografovat povrch i sama sebe, bude také natáčet videa," řekl novinářům šéf SpaceIL Ido Anteby.

Tento izraelský projekt začal v roce 2011, kdy několik inženýrů založilo organizaci SpaceIL, aby se účastnila soutěže LunarX Prize. Tu vyhlásila společnost Google, která chtěla částkou 20 milionů dolarů odměnit toho, kdo jako první z účastníků soutěže dostane na Měsíc své robotické vozítko, přesune ho po trase aspoň 500 metrů a vyšle na Zemi záběry z jeho pohybu. Soutěž byla letos zrušena, protože to v daném termínu nikdo nestihl.

Organizace SpaceIL ale získala finance od různých sponzorů, včetně například izraelského miliardáře Morise Kahna či rodiny amerického magnáta Sheldona Adelsona, uvedl deník The Times of Israel. Celkem stál projekt asi 95 milionů dolarů (přes dvě miliardy korun).

Beresheet Launched successfully! ??We received the first sign of life & data from #Beresheet & the #spacecraft deployed its landing legs as expected. ? #israeltothemoon @ILAerospaceIAI @ILSpaceAgency pic.twitter.com/Lmc9LhGaoo

— Israel To The Moon (@TeamSpaceIL) 22. února 2019

Izraelská sonda sice není vybavena koly či pásy, které by jí umožnily volný pohyb po povrchu, přesun ale může provést pomocí skoku po krátkém zažehnutí motorů. Tento manévr je ale riskantní, protože hrozí převrácení Berešitu, takže je podle médií pravděpodobné, že SpaceIL nakonec skok neuskuteční.

Funkční zůstane Berešit po přistání zhruba dva až tři dny, poté sluneční záření doslova upeče přístrojové vybavení sondy. Aparát totiž není vybaven termální ochranou, takže i kdyby mu neuškodilo přehřátí, zničil by ho mráz během lunární noci.

Související

Sonda Berešit

Izraelská sonda Berešit přistání na Měsíci nezvládla. Projekt za miliony selhal

Robotická sonda Berešit izraelské neziskové organizace SpaceIL nezvládla dnešní přistání na lunárním povrchu. Letové středisko ztratilo se sondou kontakt a následně oznámilo, že pokus o měkké přistání byl neúspěšný. Berešit byl prvním izraelským a zároveň prvním soukromě financovaným aparátem, který se o měkké dosednutí na Měsíci pokusil. Dosud dokázaly sondy na povrch Měsíce úspěšně dopravit jen Rusko, USA a Čína.
sonda Berešit

Izraelská sonda Berešit po potížích míří k Měsíci, na palubě má archiv lidstva

Izraelská robotická sonda Berešit, kterou vynesla do vesmíru 22. února raketa Falcon 9 společnosti SpaceX, po určitých problémech pokračuje v cestě na Měsíc. Kromě zkoumání magnetického pole souputníku Země a fotografování jeho povrchu je jejím úkolem dopravit na Měsíc obsáhlý digitalizovaný archiv dějin lidstva, informovaly servery Space.com a Livescience.

Více souvisejících

sonda Berešit SpaceIL vesmír, Měsíc Izrael

Aktuálně se děje

před 13 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Donald Trump

Jedna výhra, tři drtivé porážky. Soud rozhodoval v Trumpových kauzách

Americký nejvyšší soud vydal zásadní rozhodnutí týkající se pravomocí hlavy státu, které přineslo Donaldu Trumpovi jeden velký úspěch, ale také tři porážky. Soudci zrušili téměř sto let starý precedens z éry prezidenta Franklina Delana Roosevelta a přiznali prezidentovi širokou pravomoc odvolávat komisaře nezávislých regulačních orgánů. Podle většinového názoru předsedy soudu Johna Robertse jsou podřízení vykonávající prezidentskou moc odpovědní přímo prezidentovi, a ten se pak odpovídá lidu.

před 4 hodinami

včera

střela Flamingo

Ukrajinské Flamingo slaví úspěch. Tři z pěti střel zasáhly v Rusku svůj cíl

Ukrajinská těžká střela s plochou dráhou letu FP-5 Flamingo, kterou vyvinula kyjevská společnost Fire Point, zaznamenala v noci z 26. na 27. června svůj dosud nejúspěšnější bojový křest. Podle oficiálních ukrajinských zdrojů i nezávislých analytiků zasáhly tři z pěti vypuštěných střel vojensko-průmyslový komplex Titan-Barrikady ve Volgogradu v Ruské federaci, což je zhruba 500 až 900 kilometrů od předpokládaných míst startu. 

včera

Ilustrační foto

Co způsobilo extrémní počasí v Evropě? Na vině je hned několik faktorů

Evropu v současné době sužuje historická vlna veder, která přepisuje teplotní rekordy na celém kontinentu. Francie zažila své vůbec nejteplejší dny v historii, kdy v západních oblastech rtuť teploměru vystoupala na 39 až 43 stupňů Celsia, a zaznamenala také nejteplejší noc s průměrem 21,6 stupně Celsia. Celostátní průměrná teplota 29,9 stupně Celsia představuje nejvyšší hodnotu od začátku měření v roce 1947, přičemž 147 francouzských měst dosáhlo svých historických červnových maxim. Velká Británie zaznamenala nejteplejší červnový den od začátku měření s teplotou 36,1 stupně Celsia a červnové rekordy padly také v Česku, ve Španělsku, Německu, Rakousku, Nizozemsku a Švýcarsku.

Aktualizováno včera

včera

Petr Macinka

Bylo to nešťastné, řekl Babiš k vystoupení ve Strážnici. Macinka se překvapivě omluvil

Ministr zahraničí Petr Macinka se po jednání vlády omluvil za své víkendové vystoupení na folklorním festivalu ve Strážnici. Uvedl, že na akci nejel nikoho provokovat, a vyjádřil lítost nad tím, že na celou situaci doplácí samotné město Strážnice. K incidentu se vyjádřil také premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš, který Macinkovo vystoupení označil za ne úplně šťastné.

včera

Andrej Babiš

Pavel by měl zvážit přehodnocení své cesty do Turecka, vyzval Babiš

V čele české delegace na nadcházejícím červencovém summitu NATO v turecké Ankaře stane premiér Andrej Babiš (ANO), nikoliv prezident Petr Pavel. Předseda vlády oznámil, že ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) již v pátek oficiálně zapsal prezidenta i jeho doprovod na seznam účastníků. 

včera

včera

Německá policie, ilustrační foto

Střelba na severu Německa: Po útoku ve Stade je pět mrtvých

V dolnosaském městě Stade došlo v pondělí kolem poledne ke tragické střelbě, která si vyžádala pět lidských životů. K incidentu došlo v hanzovním městě, které má bezmála padesát tisíc obyvatel. Na místo okamžitě vyrazilo velké množství policistů a záchranářů. 

včera

Dovoz a vývoz zboží

Konec levných zásilek z Číny. EU zavádí bič na Temu a Shein

Evropská komise se rozhodla zakročit proti masivnímu přílivu levného zboží z Číny a schválila zavedení celního poplatku ve výši 3 eur na malé zásilky. Opatření, které začne platit již od této středy, ruší dosavadní osvobození od cla pro balíčky s hodnotou do 150 eur. 

včera

Ilustrační foto

Vlna veder končí, za pár dní ale může dorazit další. A mnohem horší, varují meteorologové

Evropu se po první vlně extrémních veder chystá zasáhnout druhá, podstatně rozsáhlejší a vytrvalejší horká vzdušná masa, takzvaná teplotní kupole. Zatímco první vlna na konci června byla sice velmi agresivní, ale relativně krátká, nová meteorologická data a dlouhodobé modely globálních předpovědních center ECMWF a GFS naznačují pro začátek července mnohem horší scénář. Nad západní Evropou se totiž podle těchto výstupů formuje atmosférická blokáda typu Omega, která by mohla vysoký tlak nad kontinentem doslova uzamknout. Tento systém pak bude fungovat jako obří tepelné víko a uvězní horký vzduch nad evropským územím po dobu nejméně šesti až devíti dnů.

včera

Francie, Paříž, ilustrační foto

Francie čelí po vlně veder další krizi. Márnice jsou přeplněné

Pařížské márnice čelí kritickému nedostatku kapacit poté, co Francii v uplynulém týdnu zasáhla ničivá vlna veder. Podle předběžných odhadů národního úřadu pro veřejné zdraví Public Health France vzrostla úmrtnost v zemi během pouhých tří nejteplejších dnů o více než 1 000 případů, přičemž experti toto číslo označují za velmi střízlivý odhad, který po zpracování všech úmrtních listů ještě výrazně stoupne.

včera

včera

Vladimír Putin

Putin kvůli "katastrofálnímu nedostatku lidských zdrojů" odmítl ukrajinský návrh na omezení úderů

Ruský prezident Vladimir Putin odmítl údajný ukrajinský návrh na vzájemné omezení úderů dlouhého dosahu, který měl sloužit jako krok k deeskalaci konfliktu trvajícího již pátým rokem. V rozhovoru pro ruskou státní televizi Putin prohlásil, že Moskva bude i nadále pokračovat ve své ofenzivě s cílem plně ovládnout čtyři ukrajinské regiony. Iniciativu Kyjeva označil za pouhý pokus o zmírnění tlaku na ukrajinské jednotky podél 1 250 kilometrů dlouhé frontové linie. Ruský vůdce zdůraznil, že záchrana kyjevského režimu rozhodně není součástí ruských plánů.

včera

Hormuzský průliv

USA a Írán se stáhnou z Hormuzského průlivu. Nechtějí situaci eskalovat

Spojené státy a Írán se po vzájemné výměně střeleckých úderů v oblasti Hormuzského průlivu pro tuto chvíli stáhnou a nebudou situaci dále vojensky vyhrocovat. Podle vyjádření představitelů administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa zůstávají technické rozhovory s Teheránem i nadále na dobré cestě.

včera

včera

WHO: Současná vlna veder si v Evropě vyžádala přes 1300 mrtvých

Evropou se prohnala bezprecedentní vlna veder, která si podle šéfa Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedrose Adhanoma Ghebreyesuse vyžádala od jednadvacátého června již více než 1 300 nadbytečných úmrtí. Extrémní teploty doprovázené takzvaným efektem tepelné kopule se o víkendu přesouvaly dále na východ kontinentu a na mnoha místech přepisovaly historické tabulky.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy