Izraelci letí na Měsíc. Odstartovala raketa s robotickým vozítkem Berešit

Z floridského Mysu Canaveral ve čtvrtek úspěšně odstartovala raketa Falcon společnosti SpaceX se třemi kosmickými aparáty, zejména s izraelským robotickým vozítkem Berešit, které má po zhruba dvouměsíčním letu přistát na Měsíci. Pokud se let zdaří, stane se Izrael po Rusku, USA a Číně čtvrtou zemí, jejíž sonda úspěšně na Měsíci přistane.

Berešit byl na palubě Falconu 9 z finančních důvodů sekundárním nákladem, hlavní úložná kapacita byla vyhrazena pro indonéský komunikační satelit PSN-6. Jako sekundární náklad byl na palubě spolu s izraelským aparátem také experimentální satelit amerického letectva.

První stupeň nosné rakety Falcon 9 po vyhoření a odpojení úspěšně přistál na prámu Of Course I Still Love You v Atlantickém oceánu, v budoucnu bude opět použit k dalšími startu. Tento konkrétní stupeň využila SpaceX prozatím ke třem letů.

This is history in the making - and it’s live! Israel is aiming for the #moon and you’re all invited to watch now ?? #IsraelToTheMoon https://t.co/YXqn8AcXqz

— Israel To The Moon (@TeamSpaceIL) 22. února 2019

Sonda izraelské organizace SpaceIL, která má na měsíčním povrchu přistát v polovině dubna, má v průměru dva metry, je 1,5 metru vysoká a stojí na čtyřech nohou. Aparát, který má 600 kilogramů, bude zkoumat magnetické pole Měsíce a fotografovat jeho povrch.

"Jakmile přistane, bude přístroj zcela samostatný. Nejprve umístí na povrch Měsíce izraelskou vlajku a pak bude fotografovat povrch i sama sebe, bude také natáčet videa," řekl novinářům šéf SpaceIL Ido Anteby.

Tento izraelský projekt začal v roce 2011, kdy několik inženýrů založilo organizaci SpaceIL, aby se účastnila soutěže LunarX Prize. Tu vyhlásila společnost Google, která chtěla částkou 20 milionů dolarů odměnit toho, kdo jako první z účastníků soutěže dostane na Měsíc své robotické vozítko, přesune ho po trase aspoň 500 metrů a vyšle na Zemi záběry z jeho pohybu. Soutěž byla letos zrušena, protože to v daném termínu nikdo nestihl.

Organizace SpaceIL ale získala finance od různých sponzorů, včetně například izraelského miliardáře Morise Kahna či rodiny amerického magnáta Sheldona Adelsona, uvedl deník The Times of Israel. Celkem stál projekt asi 95 milionů dolarů (přes dvě miliardy korun).

Beresheet Launched successfully! ??We received the first sign of life & data from #Beresheet & the #spacecraft deployed its landing legs as expected. ? #israeltothemoon @ILAerospaceIAI @ILSpaceAgency pic.twitter.com/Lmc9LhGaoo

— Israel To The Moon (@TeamSpaceIL) 22. února 2019

Izraelská sonda sice není vybavena koly či pásy, které by jí umožnily volný pohyb po povrchu, přesun ale může provést pomocí skoku po krátkém zažehnutí motorů. Tento manévr je ale riskantní, protože hrozí převrácení Berešitu, takže je podle médií pravděpodobné, že SpaceIL nakonec skok neuskuteční.

Funkční zůstane Berešit po přistání zhruba dva až tři dny, poté sluneční záření doslova upeče přístrojové vybavení sondy. Aparát totiž není vybaven termální ochranou, takže i kdyby mu neuškodilo přehřátí, zničil by ho mráz během lunární noci.

Související

Sonda Berešit

Izraelská sonda Berešit přistání na Měsíci nezvládla. Projekt za miliony selhal

Robotická sonda Berešit izraelské neziskové organizace SpaceIL nezvládla dnešní přistání na lunárním povrchu. Letové středisko ztratilo se sondou kontakt a následně oznámilo, že pokus o měkké přistání byl neúspěšný. Berešit byl prvním izraelským a zároveň prvním soukromě financovaným aparátem, který se o měkké dosednutí na Měsíci pokusil. Dosud dokázaly sondy na povrch Měsíce úspěšně dopravit jen Rusko, USA a Čína.
sonda Berešit

Izraelská sonda Berešit po potížích míří k Měsíci, na palubě má archiv lidstva

Izraelská robotická sonda Berešit, kterou vynesla do vesmíru 22. února raketa Falcon 9 společnosti SpaceX, po určitých problémech pokračuje v cestě na Měsíc. Kromě zkoumání magnetického pole souputníku Země a fotografování jeho povrchu je jejím úkolem dopravit na Měsíc obsáhlý digitalizovaný archiv dějin lidstva, informovaly servery Space.com a Livescience.

Více souvisejících

sonda Berešit SpaceIL vesmír, Měsíc Izrael

Aktuálně se děje

před 30 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 6 hodinami

před 7 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

včera

včera

včera

Mark Rutte

Misky vah se naklání. Rutte si získává podporu Turecka, v cestě do křesla šéfa NATO mu ale stojí další země

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v pátek prohlásil, že od nového generálního tajemníka Severoatlantické aliance (NATO) očekává, že upřednostní řešení obav Turecka souvisejících s terorismem. Řekl to v Istanbulu během setkání s vedoucím kandidátem na post šéfa NATO, dosluhujícím nizozemským premiérem Markem Ruttem, který je na návštěvě v Turecku v rámci snah o získání podpory pro svou kandidaturu.

včera

Babišovo ANO opět prachsprostě lže. Tentokrát o důchodech

Zástupci hnutí ANO a kabinetu Petra Fialy (ODS) se shodli na nutnosti změn v prvním důchodovém pilíři, opoziční subjekt zároveň nezpochybnil nutnost zvyšování věkové hranice pro odchod do důchodu. To vyplývá z dokumentů zveřejněných prezidentskou kanceláří k březnové schůzce nad tématech důchodové reformy. Stojí za to připomenout, že onoho 28. Března se schůzky na pozvání prezidenta zůčastnili Karel Havlíček, Alena Schillerová a Aleš Juchelka. Celý zápis přidávám na konec tohoto článku. Závěr si z něj udělejte sami.  

Zdroj: Petr Nutil

Další zprávy