Izraelská robotická sonda Berešit, kterou vynesla do vesmíru 22. února raketa Falcon 9 společnosti SpaceX, po určitých problémech pokračuje v cestě na Měsíc. Kromě zkoumání magnetického pole souputníku Země a fotografování jeho povrchu je jejím úkolem dopravit na Měsíc obsáhlý digitalizovaný archiv dějin lidstva, informovaly servery Space.com a Livescience.
Sonda Berešit, dlouhá přibližně půldruhého metru, v pondělí 25. února oproti plánu nezažehla motory. Příčinou byl nečekaný reset palubního počítače. Nicméně vědecký tým, který misi řídí, dokázal problém vyřešit a plánovaný manévr nakonec provedl.
Vesmírný aparát se tak podařilo uvést na stanovenou eliptickou oběžnou dráhu s nejvzdálenějším bodem od Země 131.000 kilometrů. Postupným zapínáním motorů se bude dráha zvětšovat a Berešit se bude blížit ke svému cíli. Na oběžnou dráhu kolem Měsíce, který je od naší planety vzdálen přibližně 384.000 kilometrů, se sonda má dostat 4. dubna. Přistání na lunárním povrchu se předpokládá o týden později.
Vědecká mise Berešitu má po přistání trvat jen dva dny, než přístroje zničí tvrdé podmínky - na jedné straně sluneční záření a vysoké teploty a na straně druhé noční hluboké mrazy. Nicméně přistávací modul s sebou na povrch dopraví kromě izraelské vlajky i časovou schránku, takzvanou Měsíční knihovnu. Jde o malé zařízení, které je součástí plánu záložního uchovávání všeho, co lidé doposud poznali a co se naučili. Jedná se o třetí ze série takových archivů připravovaných iniciativou Billion Year Archive. Cílem projektu je uschovat kopie nejrůznějších dat na několika místech na Zemi a ve vesmíru tak, aby bylo pravděpodobnější, že tyto informace přečkají miliony, ba miliardy let.
Měsíční knihovnu, která je vyrobena tak, aby vydržela drsné vesmírné podmínky, tvoří 25 niklových disků, z nichž každý je tenký 40 mikronů. Na discích je 30 milionů stránek se záznamy dějin lidstva a civilizace. Jsou to tisíce fotografií, knihy, ilustrace, různé dokumenty, anglická Wikipedie, vědecké příručky a také návody k vysvětlení jazyků a překladů mezi nimi.
Izraelský projekt začal v roce 2011, kdy několik inženýrů založilo organizaci SpaceIL, aby se zapojili do soutěže LunarX Prize. Tu vyhlásila společnost Google, která chtěla částkou 20 milionů dolarů odměnit toho, kdo jako první dostane na Měsíc své robotické vozítko, přesune ho po trase aspoň 500 metrů a vyšle na Zemi záběry jeho pohybu. Soutěž byla letos zrušena, protože to v daném termínu nikdo nestihl.
Organizace SpaceIL ale získala finance od různých sponzorů, včetně například izraelského miliardáře Morise Kahna či rodiny amerického magnáta Sheldona Adelsona, uvedl deník The Times of Israel. Celkem stál projekt asi 95 milionů dolarů (přes dvě miliardy korun).
Související
Netanjahu promluvil o útoku na íránské ropné pole. Jednali jsme sami, řekl
Írán už nedokáže obohacovat uran, není jasné, kdo zemi vede, řekl Netanjahu. Nevyloučil pozemní invazi
Izrael , sonda Berešit , SpaceX , Raketa Falcon 9
Aktuálně se děje
před 23 minutami
Začne další dlouhá výluka. Tramvaje nebudou jezdit u Pražského hradu
před 1 hodinou
Pavel chce počkat na závěry vyšetřování podezřelého požáru v Pardubicích
před 2 hodinami
Trump neví, s kým z Íránu mluvit. Američanům se prý daří extrémně dobře
před 2 hodinami
Nový vzkaz mladého Chameneího. Otce označil za mučedníka
před 3 hodinami
Babiš svolává Bezpečnostní radu státu. Stupeň ohrožení terorismem se může zvýšit
před 4 hodinami
Zemřel legendární akční herec Chuck Norris
před 4 hodinami
Budeme si pamatovat, že jste zbabělci, vzkázal Trump členům NATO
před 5 hodinami
Podezřelý požár v Pardubicích. Mohlo jít o terorismus, poprvé se ozval Babiš
před 6 hodinami
Trump zvažuje, co udělá s íránským ostrovem Charg. Ropa tudy proudí do světa
před 7 hodinami
Policie vyšetřuje požár v Pardubicích. Hlásí se k němu skupina hájící zájmy Palestinců
před 7 hodinami
Dubnové počasí. Teploty budou stoupat, naznačuje předpověď
před 8 hodinami
Pavel přes výhrady podepsal rozpočet. Zodpovídat se bude Babišova vláda
před 9 hodinami
Metro opět staví ve všech stanicích linky B. Českomoravská hlásí otevřeno
před 10 hodinami
Dánové počítali s americkou invazí do Grónska. Vojáci měli jasné rozkazy
před 10 hodinami
Tragédie v Prostějově. Jeden člověk nepřežil fyzické napadení
před 11 hodinami
Netanjahu promluvil o útoku na íránské ropné pole. Jednali jsme sami, řekl
před 13 hodinami
Počasí bude o víkendu deštivé, pak se oteplí
včera
Jak se zbavit závislosti na Hormuzském průlivu? Netanjahu navrhuje vybudování potrubí přes Arabský poloostrov
včera
Írán už nedokáže obohacovat uran, není jasné, kdo zemi vede, řekl Netanjahu. Nevyloučil pozemní invazi
včera
Ostře sledovaná návštěva se odkládá. Trump kvůli Íránu do Číny zatím nepojede
Americký prezident Donald Trump odkládá svou plánovanou cestu do Číny zhruba o jeden měsíc. Původně se měl se svým protějškem Si Ťin-pchingem setkat na přelomu března a dubna, konkrétně od 31. března do 2. dubna. Jako hlavní důvod tohoto rozhodnutí uvedl nutnost osobního dohledu nad probíhající válkou v Íránu přímo z Washingtonu.
Zdroj: Libor Novák