9 Čechů má šanci kolonizovat Mars. Bojí se smrti? Čtěte rozhovor

Osídlení planety je podle Lucie důležitým krokem při objevování vesmíru. "Moc ráda bych se na tom podílela. Když si představím, že bych byla dívkou, jako jsem já, ale až za 200 let, tak bych byla hrozně ráda, kdyby lidstvo bylo na Marsu a případně i dál," řekla Lucie, která studuje aplikovanou Informatiku na Jaderné a fyzikálně inženýrské fakultě ČVUT.

Projekt chápe i jako dobrou pracovní nabídku, protože ti, co poletí na Mars, budou vlastně zaměstnanci Mars One. "Nevyhledávám dobrodružství ale nové zkušenosti," dodala.

Podle Veroniky z Brna jakýkoliv výsledek expedice pomůže vědě. "Buď se DNA časem přizpůsobí, pokud tam ti lidé pár let přežijí a budou mít třeba děti a pokračovat dál. Nebo se zjistí, že to nejde. I to je výsledek. Ti co tam poletí, zemřou," poznamenala Veronika, která pracuje jako manažerka.

"Co je riziko? Já umřu stejně, třeba když mě srazí auto. Na druhou stranu to lidem na Zemi umožní vyvinout lepší materiály, vyvinout nové pohony," obhajuje své rozhodnutí. Pustila se do tréninku a začala běhat, chce si totiž do dalších testů zlepšit kondici. "Pro mě nejsou prioritou materiální statky na Zemi, převažuje spíš ambice dostat se tam," doplnila ji Lucie.

Kolonizace začne v roce 2024

Vyslání materiálu potřebného k vybudování stanic na Marsu má začít za pomoci bezpilotních modulů v roce 2022. "Bezpilotní mise je nejtěžší a nejdůležitější krok k tomu, abychom dostali lidi na Mars," uvedl nizozemský inženýr Bas Lansdorp, který za projektem stojí. Součástí mise má přitom být i "vodní experiment", díky kterému bude možné zajistit, aby na planetě byla voda.

Cesta první skupiny kolonistů na Mars se potom plánuje na duben 2024 a měla by trvat 210 dní. Druhá skupina má vyrazit o rok později, upřesnil francouzský list. Organizátoři projektu, který si podle nich vyžádá šest miliard dolarů, ale zatím zůstávají diskrétní ohledně stavu financování a řešení technických problémů, které s podobnou smělou misí souvisejí.

"V tomto stadiu nikdo nemůže s jistotou tvrdit, že se cesta k Marsu opravdu uskuteční," poznamenal Le Figaro.

Během letu k Marsu bude posádka vystavena ionizujícímu záření. Kosmické paprsky budou zčásti odstíněny speciálními materiály a o částicích vyletujících ze Slunce bude posádka včas informována. Nebezpečná může být pro posádku srážka s mikrometeoroidy — při rychlosti 50000 km/h katastrofu způsobí i 1cm těleso.

Další odlišnost od ostatních „vesmírných" misí leží v odloučenosti posádky od řídicího střediska a ostatních lidí. Prodlevy při komunikaci se budou neustále zvětšovat až ji nebude možné normálně vůbec uskutečnit. To bude na posádku klást dosud neznámé nároky.

Astronauté budou muset dobře zvládat nejen náročné psychické, ale také fyzické podmínky. V prostředí bez gravitace dochází k určitým změnám v lidském těle, zejména oslabení svalů, jenž nejsou zatěžovány a k řídnutí kostí. Při misích v blízkosti Země to příliš nevadí, protože astronauté mohou být z kosmické lodi po přistání vyneseni a ošetřeni. Avšak po přistání na Marsu budou muset ihned být v dobré kondici.