Kolem Země je 7000 tun vesmírného odpadu, tvrdí ruský vědec

Přitom jen malou část, méně než pět procent, jich zachytí, sledují a katalogizují pozemní radarové a optické prostředky. ISS musela loni kvůli hrozícím střetům dvakrát upravovat dráhu. Uvedl to představitel ruské kosmické agentury Roskosmos Igor Bakaras.

Jako kosmické smetí se obvykle označují všechny umělé objekty a jejich části ve vesmíru, které jsou již vadné, nefungují a nikdy už nebudou sloužit užitečným účelům, ale které představují nebezpečí při srážce s funkčním kosmickým zařízením, zejména s pilotovanou vesmírnou lodí. V některých případech mohou tyto objekty znamenat přímou hrozbu pro Zemi při nekontrolovaném sestupu a možném dopadu jejich fragmentů.

Nejvíce znečištěná je podle Bakarase oblast nízkých orbit do výše 2000 kilometrů, která je využívaná hlavně pro činnost satelitů. V ní se aktuálně pohybuje přes 3000 funkčních aparátů a kolem 14.000 kusů smetí o velikosti přes 10 centimetrů. V pásmu středních oběžných drah ve výšce kolem 20.000 kilometrů krouží přibližně 150 přístrojů, pro něž potenciální nebezpečí představuje více než 500 předmětů vesmírného odpadu. V oblasti geostacionárních a vysoce eliptických oběžných drah je přes 600 funkčních aparátů a více než 1500 kusů smetí.

Ruský automatizovaný systém varování před nebezpečnými situacemi v okolí planety sleduje přes 24.500 předmětů větších deseti centimetrů. Přitom zhruba 18.300 z nich, tedy přibližně 75 procent, patří k vesmírnému odpadu.

Podle expertů je v okolí Země v provozu kolem 3900 různých aparátů. Bakaras ale v této souvislosti upozornil na aktuální rychlý nárůst jejich počtu, který se bude dál zvyšovat. Příkladem jsou budované sítě pro připojení na internet americké společnosti SpaceX, která už vypustila přes 1500 satelitů pro síť Skylink, a britské OneWeb s doposud přibližně 200 satelity.

Pokud jde o nebezpečná přiblížení objektů na oběžných drahách, ruský automatizovaný systém podle Bakarase upozorňuje třikrát až desetkrát denně na takové možné události, jež mohou potkat ruské chráněné družice. Satelity jsou obvykle vybavené tak, aby se mohly srážce vyhnout úpravou orbity, ne však všechny.

Měnit oběžnou dráhu musí kvůli takovým hrozbám i ISS. Stalo se to například loni 23. září, kdy hrozil střet s fragmentem japonské lodi N-2A, a proto stanice vystoupala výš o 500 metrů. Takové manévry musel orbitální komplex loni udělat dva, přičemž za celý rok bylo evidováno celkem 220 nebezpečných přiblížení.