Trosky čínské rakety dopadly na Zemi. Zřítily se poblíž Malediv

Zbytek čínské rakety patřil k největšímu vesmírnému odpadu, jaký vstoupil do zemské atmosféry za poslední desetiletí. K incidentu podobných rozměrů přitom došlo naposledy před rokem, a jednalo se rovněž o část rakety Dlouhý pochod 5B. Některé její části tehdy dopadly do Pobřeží slonoviny, kde podle médií poničily několik domů. Nikdo však nepřišel k újmě.

Část rakety, jež dopadla na zem dnes, vážila podle odhadů asi 18 až 20 tun. Ze země odstartovala na konci dubna a do vesmíru vynesla základní modul budoucí čínské orbitální stanice. Namísto sestupu do atmosféry však jeden ze stupňů rakety zůstal na oběžné dráze a oblétal zemi rychlostí téměř 7,7 kilometrů za sekundu. Postupně však ztrácel výšku.

Vědci po celém světě se pak snažili předpovědět, kdy raketa vstoupí do atmosféry a kam asi dopadne. Kvůli velkému množství různých proměnných však i nejlepší odhady počítaly s odchylkou až několik dní, predikce se začaly zpřesňovat až několik hodin před předpokládaným pádem. Reuters poznamenává, že rozdíl jedné minuty při vstupu do atmosféry ovlivnil místo dopadu trosek o stovky kilometrů.

Vzhledem k tomu, že 70 procent povrchu Země tvoří oceány, byla největší pravděpodobnost, že raketa dopadne do vody. Podle astrofyzika Jonathana McDowella z Harvardovy univerzity mohly trosky spadnout od New Yorku, Madridu a Pekingu na severní polokouli až po jižní Chile a novozélandskou metropoli Wellington na jižní polokouli.

Experti ze západních zemí kvůli nekontrolovatelnému sestupu rakety Čínu kritizovaly za nezodpovědný přístup. Čínský státní bulvární list The Global Times však tvrzení o tom, že se raketa vymkla kontrole a mohla by způsobit škody, označil za "západní (mediální) humbuk".