Páření neandrtálců a moderních lidí? Vědci hlásí nový objev, učebnice se přepíšou

Vědci z lipského Institutu Maxe Plancka objevili v genomu neandrtálce z pohoří Altaj v centrální Asii krátké sekvence dědičné výbavy moderního člověka.

Na základě stáří zkoumaných kostí a složení genomů dospěli vědci k závěru, že neandrtálci a lidé dnešního typu měli společné děti už před zhruba 100.000 lety. To je o několik desetitisíců let dříve, než se dosud předpokládalo.

To, že moderní Evropané mají jedno až čtyři procenta své dědičné výbavy od neandrtálců, se ví už několik let. To znamená, že moderní člověk, který do Eurasie přišel z Afriky, se před zhruba 47.000 až 65.000 lety opakovaně "spouštěl" se svými archaickými předky, z čehož vzešlo potomstvo s částečně společnou genetickou výbavou.

Nyní zveřejněný objev vědců navíc ukazuje, že toto genetické obohacování bylo obousměrné. Nejenže neandrtálci zanechali své geny v moderním člověku (Homo sapiens), ale naopak v sobě nosili DNA dnešních lidí.

Neplatí to ale pro všechny. Vědci kromě DNA z kostí altajských neandrtálců zkoumali také genetickou výbavu dvou neandrtálců, jejichž ostatky se našly v evropských jeskyních. V nich neobjevili žádné stopy moderního člověka.

Neandrtálci jsou dnes považováni za nejlépe prozkoumané pralidi. Raný příbuzný druhu Homo sapiens vděčí za své jméno místu nálezu jeho kostí, lokalitě Neandertal nedaleko německého Düsseldorfu.

Neandrtálci přitom v naší genetické výbavě nezanechali jen pozitivní geny. Podle jedné jiné studie, o níž informoval časopis Science, neandrtálské geny zvyšují riziko závislosti na nikotinu a náchylnost k depresím.

Na druhou stranu geny neandrtálců podle dřívější studie lipského institutu zveřejněné v časopise American Journal of Human Genetics posílily imunitní systém moderního člověka. Američtí vědci zjistili, že geny neandrtálců předchůdcům moderního člověka pravděpodobně pomohly přizpůsobit se chladnějšímu podnebí mimo Afriku.