Druhá dekáda ve vědě: Výzkum Marsu, "nůžky" CRISPR, neandrtálci a koronavirus

Výběr pěti nejdůležitějších událostí ve světové vědě a zdravotnictví druhého desetiletí 21. století.

Vesmír:

Intenzivně pokračovalo zkoumaní planety Mars, která by mohla být podle posledních výzkumů obyvatelná. Šestikolové americké robotické vozítko Curiosity, které na planetě přistálo v srpnu 2012, nalezlo na Marsu stopy po organických látkách a někdejší existenci jezer, která mohla hostit mikrobiální život. Podle zprávy italských vědců z roku 2018 je možné, že se pod ledem poblíž jižního pólu nachází velké solné jezero. A v dubnu 2019 vědci potvrdili, že se na povrchu Marsu vyskytuje metan, tedy plyn, který je považován za možnou známku existence živých organismů.

Nyní zkoumá Mars osm sond, z toho šest z jeho oběžné dráhy. Na Marsu bádají dvě funkční robotická zařízení americké vesmírné agentury NASA: vozítko Curiosity (od roku 2012) a stacionární sonda InSight (od roku 2018). Letos k Marsu odletělo americké robotické vozítko Perseverance, které má hledat známky možného života i zkoušet nové technologie pro případné budoucí lidské výpravy na planetu. K Marsu zamířila i sonda Amal Spojených arabských emirátů a čínský modul s průzkumným vozítkem.

Pokračoval také výzkum planet mimo naši sluneční soustavu. Americký teleskop Kepler, který dosloužil v říjnu 2018, objevil za devět let přes 2600 planet existujících mimo naši sluneční soustavu. V dubnu 2018 jej nahradil nový teleskop TESS.

V dubnu 2019 zveřejnil tým astronomů první snímek tzv. černé díry, který se podařilo pořídit díky projektu Event Horizon Telescope (Teleskop horizontu událostí, EHT). A v únoru 2016 američtí vědci zveřejnili, že v září 2015 poprvé zachytili takzvané gravitační vlny, jejichž existenci začátkem 20. století v rámci své všeobecné teorie relativity předpověděl Albert Einstein. První pozorování těchto vln křivosti časoprostoru se odehrálo na obřím americkém laserovém detektoru LIGO. A v roce 2017 za to získala Nobelovu cenu za fyziku trojice Američanů Rainer Weiss, Barry Barish a Kip Thorne.

V prosinci 2013 na Měsíci přistál čínský modul Čchang-e 3 s lunárním robotickým vozítkem Nefritový králík. Čína se tak stala po USA a Rusku třetí zemí světa, která na Měsíc dopravila svůj stroj. A loni v lednu přistála čínská sonda Čchang-e 4 na odvrácené straně Měsíce.

A letos v květnu dopravila první soukromá společnost, americká firma SpaceX, posádku na oběžnou dráhu kolem Země, když do vesmíru odletěla její loď Crew Dragon - bylo to poprvé po devíti letech od konce programu raketoplánů, kdy z území USA odstartovala do kosmu loď s lidskou posádkou.

Medicína:

V biomedicíně byly velkým objevem tzv. molekulární nůžky CRISPR-Cas9, s jejichž pomocí mohou vědci s vysokou přesností změnit genetickou informaci živočichů, rostlin a mikroorganismů. Tato technologie přispívá kupříkladu k novým léčbám rakoviny a mohla by naplnit sen o vyléčení dědičných chorob. Za vývoj nůžek letos získaly Nobelovu cenu za chemii Američanka Jennifer Doudnaová a Francouzka Emmanuelle Charpentierová.

Dlouhá desetiletí měli lékaři tři možnosti léčby rakoviny a dalších zhoubných nádorů: operativní zákrok, chemoterapii a radioterapii (ozařování). V roce 2013 se přidala čtvrtá možnost: léčba rakoviny imunoterapií. Imunoterapie je založena na podpoře pacientova vlastního imunitního systému. V roce 2018 za její objevení získali Nobelovu cenu dva lékaři, James P. Allison a Tasuku Hondžó. Nejnovější technikou je pak terapie CAR-T, která geneticky modifikuje lymfocyty T. Do nich se vloží speciální genetická informace, díky níž se bílé krvinky "naučí" cíleně rozpoznávat a ničit určené nádorové buňky.

Umělá inteligence (AI):

V této dekádě se značně začala prosazovat umělá inteligence (AI), kterou již v roce 1955 americký vědec John McCarthy definoval jako obor informatiky zabývající se tvorbou strojů vykazujících známky inteligentního chování. Různé stroje s AI nyní řeší úlohy například z oblastí logistiky, robotiky, zpracování přirozeného jazyka či velkých objemů dat. AI je podle expertů například schopna určit riziko selhání srdce lépe než lékař, umožňuje snadno napodobovat lidské hlasy, používá se pro rozpoznávání obličejů, pro osobní asistenty, je k vidění v automobilech či se používá pro překladače nebo pro vyhledání v Netflixu.

A superpočítač společnosti Google AlphaGo s AI porazil v roce 2016 poprvé v historii mistra světa v asijské deskové hře go. Součástí AI je i metoda strojového učení nazývaná deep learning. Tato metoda se inspirovala fungováním lidského mozku - sítě umělých neuronů přijímají a analyzují informace, a když jich vstřebají dostatek, mohou být "vycvičeny" k tomu, aby rozpoznávaly obrazy, zvuky nebo text. Někteří vědci se ale obávají, že technologicky vysoce vyspělé nástroje využívající umělou inteligenci a takzvané mapování tváře se stanou nejnovější zbraní v informační válce.

Koronavirus:

Loni v prosinci se z jedenáctimilionového čínského města Wu-chan v centrální provincii Chu-pej začalo šířit vysoce infekční onemocnění Covid-19, které je způsobeno novým koronavirem SARS-CoV-2. Světová zdravotnická organizace (WHO) pak letos v březnu označila celosvětové šíření nákazy za pandemii. Ta výrazně zasáhla do všech oblastí lidského života, ve světě se nakazilo na 80 milionů lidí a zemřelo přes 1,7 milionu.

Podle WHO svědčí všechny dostupné důkazy o tom, že zdrojem koronaviru jsou netopýři z Číny. Začátkem prosince schválila Británie jako první stát na světě použití vakcíny proti covidu-19, později začalo očkování v Británii, USA i jinde.

Historie člověka:

Podle posledních výzkumů žil nejstarší předchůdce člověka v době před asi 7,2 miliony let, v minulých deseti letech bylo též objeveno mnoho významných předchůdců Homo sapiens. Už v roce 2010 vědci oznámili, že v Denisově jeskyni na Altaji v Rusku v roce 2008 nalezli několik zlomků kostí dávno vyhynulého druhu předchůdce člověka Denisovanů. Ti doplnili celou řadu předchůdců člověka: Homo neanderthalensis v Evropě, Homo erectus v Asii, Homo soloensis na Jávě, "hobití" Homo floresiensis, Homo naledi v JAR z roku 2015 a Homo luzonensis z roku 2019 na Filipínách.

Pokračovaly i nálezy neandrtálců, bylo dokázáno, že tito hominidé také vytvářeli jeskynní umění, což byla činnost připisovaná bez výhrad zatím jen moderním lidem. Také se zjistilo, že docházelo k mísení předchůdců lidí a neandrtálců.

V roce 2017 tým badatelů formuloval hypotézu, že vývojové větve člověka a lidoopů se možná oddělily o několik stovek tisíc let dříve, než se myslelo, a že je možné, že se tak stalo v Evropě, a nikoliv v Africe, jak tvrdila všeobecně uznávaná teorie. Vědci tak učinili po novém prozkoumání dvou částí těl (dolní čelisti nalezené v Řecku a zubu z Bulharska) hominidů známých jako Graecopithecus freybergi (zvaný El Greco), což byl dosud neznámý druh přímého předka dnešního člověka. Měl žít před asi 7,2 milionu let, což z něj činí nejstaršího předchůdce člověka.

Související

Voda

Víme, co pijeme? Vědce znepokojil nový objev, čistírny vody v jednom případě nedokáží zničit viry a bakterie

Čistírny odpadních vod jsou zásadní pro odstraňování kontaminantů z vody, která se následně vrací do přírody nebo je recyklována pro jiné účely. Nová studie však naznačuje, že tyto čistírny nemusí být dostatečně účinné v boji proti patogenům, které se uchytí na mikroplastech. Pokud se některé lidské patogeny přichytí na mikroplasty, mohou přežít čisticí procesy a představovat nebezpečí pro lidské zdraví, varuje nová studie publikovaná ve vědeckém žurnálu Plos One.

Více souvisejících

Vědci Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) Neandrtálci vesmir umělá inteligence (AI)

Aktuálně se děje

před 29 minutami

před 1 hodinou

Ilustrační foto

Extrémnímu počasí jsme dali zelenou. Proč Pařížská dohoda selhala?

Existuje staré pravidlo zahraniční politiky, že „politika končí na vodní hranici“. Jinými slovy, bez ohledu na politickou příslušnost by mělo být cílem všech amerických lídrů zajistit bezpečnost a prosperitu Spojených států v porovnání s jejich zahraničními rivaly. Když se však prezident rozhodne využít mezinárodní dohodu k obejití domácích omezení své moci, výsledek je předem odsouzen k nezdaru. To je přesně případ Pařížské dohody (PD), píše National Interest.

před 2 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Scholzova vláda je u konce. O novém německém kancléři už je jasno

Německé konzervativní strany se zoufale snaží vyhnout tříčlenné koalici, ale konečný výsledek bude záležet na tom, kolik menších stran se dostane do parlamentu. Otázkou také není, kdo bude příštím německým kancléřem – tím se s největší pravděpodobností stane Friedrich Merz – ale spíše s kým bude vládnout, píše Politico.

před 2 hodinami

Nikolaj Kapitonenko

Trumpovo přání nebude k nastolení míru mezi Ruskem a Ukrajinou stačit. Konflikt není zralý na urovnání, míní ukrajinský expert

Expert na mezinárodní vztahy Nikolaj Kapitonenko z Univerzity Tarase Ševčenka v Kyjevě v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz vysvětlil, co si myslí o přístupu Donalda Trumpa ke snaze o ukončení války na Ukrajině. „Podle mého názoru to Trump myslí vážně, když říká, že chce válku ukončit. Pochybuji však, že se mu to podaří rychle,“ říká.

před 3 hodinami

Palestina

Jak by vypadal svět, v němž USA převezmou Pásmo Gazy?

Americký prezident Donald Trump prosazuje převzetí Pásma Gazy a jeho přeměnu na „riviéru Blízkého východu“, která by podle jeho představ byla domovem „lidí z celého světa“. Palestinci by však do této vize nepatřili. Co by to znamenalo? Podle serveru Politico věčnou válku.

před 4 hodinami

před 6 hodinami

včera

včera

Pásmo Gazy

"Raději peklo v Gaze, než uposlechnout Trumpa." Palestinci mají o svém osudu jasno

Život v severní části Pásma Gazy zůstává extrémně obtížný – není zde voda, elektřina a mezi troskami sotva zbývá místo pro postavení stanů. Přesto se do oblasti vrátilo za poslední týden více než půl milionu Palestinců, jak uvádí tamní úřady. Většina z nich je odhodlána zůstat a znovu budovat, navzdory tomu, že bývalý americký prezident Donald Trump doporučil jejich odchod a představil svou vizi přeměny Gazy v “riviéru Blízkého východu”.

včera

TikTok

Trump navrhuje, aby USA koupily TikTok

Bývalý americký prezident Donald Trump přišel s překvapivým návrhem, jak zachránit TikTok v USA. Navrhl, aby populární sociální síť převzal nový státní investiční fond. Tento plán však vyvolává řadu právních, etických i finančních otázek a uživatelé TikToku ho považují za dystopický scénář. 

včera

včera

Severní Korea

Svět měl poprvé možnost spatřit Severokorejce v akci. Co se o nich prozatím dozvěděl?

Nasazení severokorejských vojáků do ruské války proti Ukrajině se stalo důležitým bodem zájmu Západu. Podle analýz a zpravodajských zpráv jsou tito vojáci disciplinovaní, brutální a odhodlaní bojovat až do posledního dechu. Přestože jejich taktika je zastaralá, projevují mimořádnou houževnatost v boji a jsou schopni způsobit ukrajinským silám vážné problémy, uvedl server Business Insider.

včera

včera

Severní Korea (KLDR)

Severokorejští vojáci byli staženi z bojů proti ukrajinské armádě

Severokorejští vojáci, kteří byli nasazeni na podporu ruské armády v bojích proti Ukrajině, od poloviny ledna údajně nezasahují do bojových operací v Kurské oblasti. Informovala o tom jihokorejská zpravodajská služba (NIS), která tak potvrdila nedávné zprávy deníku The New York Times. 

včera

Ilustrační foto

Proč nedokážeme zastavit změny počasí? Na vině je i jeden přehlížený faktor

Německá klimatická aktivistka Luisa Neubauer, známá z hnutí Fridays for Future, varuje, že rostoucí extrémní počasí, spojené s globálním oteplováním, nepřináší očekávanou podporu politických opatření na ochranu klimatu. Naopak pro The Guardian upozorňuje na vzestup konspiračních teorií, které podkopávají důvěru veřejnosti a využívají přírodní katastrofy k šíření dezinformací.

včera

včera

Ilustrační foto

Svět řeší extrémní počasí už 30 let. Plán B nemá a situace se nelepší

Rok 2023 byl nejteplejším rokem v historii měření, dokud ho rok 2024 nepřekonal a vůbec poprvé posunul globální oteplení nad kritickou hranici 1,5 °C oproti předindustriálnímu období. Tento rekord však nebude poslední – pokud se nezmění současné politiky na snižování emisí, můžeme do konce století očekávat oteplení o 3,1 °C.

včera

Uprchlíci, ilustrační foto

Kostarika přijme své občany deportované z USA. Chce jim usnadnit návrat, jak to jen jde

S příchodem nové imigrační politiky prezidenta Donalda Trumpa se mění nejen situace v USA, ale i v zemích Latinské Ameriky. Ty totiž ponesou důsledky jeho opatření, které se týkají zejména masových deportací. Ministerstvo zahraničí středoamerické Kostariky poskytlo exkluzivní vyjádření pro EuroZprávy.cz, ve kterém přibližuje svůj postoj k Trumpově politice i aktuální stav kostarických migrantů ve Spojených státech.

včera

Nuuk

Trump chce Grónsko. Co ale chtějí ve skutečnosti sami Gróňané?

V roce 2018 byla v Grónsku provedena rozsáhlá anketa, která zkoumala veřejné mínění o klíčových tématech, včetně změny klimatu, ekonomických otázkách a možnosti nezávislosti na Dánsku. Výzkum probíhal ve 13 náhodně vybraných městech a osadách po celé zemi, přičemž byly provedeny rozhovory s reprezentativním vzorkem dospělých obyvatel. Výsledky ankety ukázaly, že dvě třetiny Gróňanů podporují myšlenku nezávislosti, ačkoliv se názory rozdělily na otázku, kdy by k tomu mělo dojít.

včera

V metru v Bruselu se střílelo. Pachatelé policii utekli

Belgická policie pátrá po ozbrojených mužích, kteří ve středu ráno způsobili paniku před vstupem do stanice metra Clémenceau v centru Bruselu. Střelba byla hlášena kolem 6:15 místního času (5:15 GMT), přičemž bezpečnostní kamery zachytily nejméně dva maskované útočníky, kteří nesli zbraně.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy