Jak léčit bipolární poruchu? Čeští vědci přispěli k významnému objevu

Dosavadní genetické studie nezjistily žádný genetický znak spojený s odpovědí na lithium, nebo jen u určitého etnika. Navíc zkoumané soubory byly malé, do 500 pacientů.

Problém mělo vyřešit Konsorcium pro genetiku lithia, u jehož zrodu stál profesor Martin Alda, původem Čech, působící v kanadském Halifaxu. Přizval do studie Národní centrum duševního zdraví jako jedno z prvních z 22 zúčastněných center z Evropy, Ameriky, Asie a Austrálie.

"Díky zapojení tolika center mohl být analyzován genetický materiál od 2563 pacientů užívajících lithium s určenou mírou účinnosti léčby. Výsledkem byl nález významné spojitosti s jednou oblastí na 21. chromozomu, která kóduje geny, jejichž produkty, tzv. protein nekódující RNA, ovlivňují aktivitu jiných genů," popsal Tomáš Novák z Národního ústavu duševního zdraví.

Produkty těchto genů, tedy protein nekódující RNA, mohou mít zásadní roli. "Ještě nedávno se tato oblast genomu považovala za genetické haraburdí, za oblast bez funkce. Stále více se ukazuje, že minimálně část z těchto tzv. dlouhých nekódujících RNA má důležitou regulační funkci, a tím i význam při vzniku řady nemocí. Mohou ovlivňovat, zda budou jiné geny aktivní a mohou měnit funkci již vytvořených proteinů," řekl odborník.

Bylo by to podle něj vysvětlení i toho, proč u nemocí jako bipolární porucha, zjevně dědičné, dosud nebyl zjištěn gen s touto nemocí spojený.

Výsledky genetické studie potvrdilo sledování jiné skupiny pacientů léčených lithiem. Těm, kteří měli v dané oblasti rizikovou formu genu, zabíralo lithium výrazně hůř. Rychleji a častěji se jim vracely příznaky bipolární poruchy než ostatním. "Výsledky otevírají možnost k získání objektivního nástroje pro volbu léčby u bipolární poruchy," shrnul lékař.