Proč po alkoholu sníme, na co přijdeme? Vědci tomu přišli na kloub

Při výzkumu prováděném na myších vědci identifikovali typ mozkových buněk, které se aktivují v přítomnosti alkoholu - a jde o stejné mozkové buňky, které jsou aktivní, když tělo hladoví. Mozek tak vysílá signál, že je čas spořádat spoustu vysoce kalorického jídla.

Vědci pro své laboratorní myšky nasimulovali účinky "alkoholického víkendu". Tři dny po sobě jim do těla injekčně vpravovali roztok vody s etanolem, který poměrně odpovídal množství, jako by člověk vypil jednu a půl lahve vína za den.

A myši následkem této kůry začaly být žravější - spořádaly průměrně o deset až 25 procent více jídla než ve dnech, kdy etanol nedostávaly. Když ale vědci u myší zablokovali buňky, jež se konzumací alkoholu aktivovaly, chovala se zvířata stejně jako předtím, a žádné přejídání se ani pod vlivem etanolu nekonalo.

To je také důvod, proč si po staletí lidé dopřávají alkoholické nápoje - aperitivy - před jídlem. Sklenička něčeho ostřejšího zvýší hlad a připraví tělo na opulentní hostinu.

Mechanismus ležící v pozadí tohoto dobře známého faktu ale zůstával pro vědce záhadou. Někteří naznačovali, že kvůli zvýšenému množství alkoholu ztrácejí lidé sebekontrolu a odhazují veškeré zábrany týkající se konzumace jídla. Studie londýnských vědců by proto mohla vysvětlit paradox, kdy jsou lidé nutkáni konzumovat vysoce kalorické jídlo po konzumaci alkoholu, který je sám vysoce kalorický.