Objev vědců z VŠCHT může znamenat revoluci ve zdravotnictví, pomohla náhoda

Stenty se v praxi používají například ke zprůchodnění tělních trubic, například částí trávicího systému, rovněž v cévách či močových trubicích.

Podle Pavla Nováka z Ústavu kovových materiálů a korozního inženýrství VŠCHT se nejprve v ochranné atmosféře odlije ingot slitiny, tedy polotovar obvykle ve tvaru hranolu. Z něj se vyrobí drátek, který se splétá do podoby trubice. Dohromady je to podle Nováka práce zhruba na deset hodin. Nová technologie, kterou Novák společně se svým kolegou Pavlem Salvetrem vyvinuli, by měla dobu výroby snížit na třetinu, což by mohlo znamenat i výraznou finanční úsporu.

Objevu pomohla náhoda, kdy se vědci neúspěšně pokoušeli pro potřeby testování mechanických vlastností ve vakuu vyrobit slitinu nitinol. Váleček tvořený slisovanou směsí prášků niklu a titanu uzavřený do zkumavky se po zahřátí na určitou teplotu začal chovat neočekávaně. Exploze roznesla slitinu po stěnách trubice, kde rychle ztuhla a vytvořila pravidelnou trubku.

Vědci očekávají, že průmyslová sféra bude mít o tento objev zájem. "Chystám se sám oslovit podniky a vysvětlit jim přednosti nové technologie," uvedl Novák. Kromě stentů lze technologii podle něj využít také při výrobě různých tepelných spínačů nebo jističů a v robotice.