Stovky milionů lidí budou vystaveny smrtelně nebezpečným jevům spojeným s počasím kolem roku 2100. Nová studie ukazuje, že tyto jevy budou zabíjet až 150 000 obyvatel země každý rok. Informoval o tom portál Independent.
Více než 150 000 osob ročně by mohlo umírat na následky klimatických změn už koncem tohoto století, tvrdí výzkumníci. Počet smrtí způsobený extrémním počasím by se měl zvýšit padesátinásobně a 2 z 3 lidí na zemi budou ovlivněni přírodními katastrofami. Všechno tohle říká studie, která slouží jako varování před smrtícím dopadem globálního oteplování.
Výzkum byl zaštítěn vědci spojenými s Evropskou komisí. Předkládá nám budoucnost, ve které statisíce lidí budou umírat na úpal, srdeční a dýchací obtíže či bleskové záplavy.Popisuje svět, kde sucha způsobují nedostatek jídla a lidé žijí v čím dál tím větším nebezpečí infekce. Přírodu ničí nekontrolovatelné požáry.
Jak na to přišli?
Studie využívá historické záznamy týkající se extrémního počasí a kombinuje je s předpoklady škod, které napáchá globální oteplování. K tomu přidává data o předpokládané populaci, která pomáhají určovat kde a kdo zemře kvůli klimatickým změnám.
Podle autorů by výsledky měly sloužit jako "budíček" pro vlády po celém světě, aby začaly jednat. „Je to drsné varování, které ukazuje, že je třeba být mnohem aktivnější v boji proti klimatické změně,“ uvedla členka spolku Přátelé Země (Friends of the Earth) Donna Hume. „Už teď umírají lidé po celém světě kvůli extrémnímu počasí a bez nějaké koordinované akce to bude jen horší, a to i v Evropě,“ tvrdí Hume.
Výzkumníci používají svůj text také jako argument, že by rozhodně měla být dodržena tzv. pařížská klimatická dohoda a globální oteplování musí být vnímáno jako urgentní problém. „Klimatické změny jsou jednou z největších globálních hrozeb pro lidské zdraví ve 21. století,“ je přesvědčený vedoucí týmu Giovanni Forzieri.
Číslo smrtí za rok by podle vědců mohlo vzrůst padesátinásobně z 3000 na 152 000 už v roce 2071. Většina obětí by byla následkem vln veder.Vědci zároveň upozornili, že výzkum nebral v úvahu, že by se lidé extrémnímu počasí najednou přizpůsobili.
13. listopadu 2025 18:19
Revoluce ve zdravotnictví na dosah ruky: Lékaři zanedlouho dokáží transplantovat lidem prasečí orgán
Související
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
Počasí , smrt , budoucnost , věda , blesk , pařížská klimatická dohoda
Aktuálně se děje
včera
V Česku se potvrdilo další ohnisko ptačí chřipky
včera
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno včera
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
včera
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
včera
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
včera
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
včera
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
včera
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
včera
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
včera
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
včera
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
včera
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
včera
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
včera
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
včera
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
včera
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
včera
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
27. prosince 2025 21:20
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
27. prosince 2025 20:05
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
27. prosince 2025 18:51
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.
Zdroj: Libor Novák