Asteroid, který zabil dinosaury, přinesl temnotu na několik let

Asteroid, který ukončil vládu dinosaurů, dopadl na zem přibližně před 66 miliony lety. Po dopadu asteroidu se do atmosféry dostalo takové množství popela a sazí, že vyhubilo dvě třetiny všech rostlinných a živočišných druhů, dinosauři zemřeli všichni.

Nová studie nyní zjistila, jak dlouho vlastně trvala doba temna. Pokud nají pravdu, není překvapivé, že to dinosauři nepřežili. Vlastně je spíše překvapením, že vůbec něco kromě všudypřítomných bakterií přežilo.

Ještě před objevem Chicxulubského kráteru na poloostrově Yucatan v Mexickém zálivu vědci došli k názoru, že za vyhynutí dinosaurů může asteroid. Toto jim napovědělo množství iridia v usazeninách z období vyhynutí dinosaurů. Ty samé vrstvy obsahují obrovské množství uhlíku ve formě popela.

„Popel je ve stejné oblasti jako iridium, takže se tam musel dostat v době, kdy se iridium vymanilo z atmosféry a dosáhlo země,“ prohlásil Charles Bardeen z National Center for Atmospheric Research v Proceedings of National Academy of Sciences.

Studie se věnuje množství popela z asteroidu, který měl průměr 10 kilometrů, a požárům, které vypukly hned po dopadu, ne těm, které vznikly později. Odhady množství popela, který tato situace vytvořila, se liší. Vědci tedy počítali čas s pěti různými množstvími.

Ve výpočtech tedy zahrnovali množství od 750 Terragramů (830 milionů tun) po 35 000 Terragramů (39 miliard tun). Při výpočtech zkoušeli počítat s přítomností velkého množství vody, které provázelo popel do atmosféry, i bez něho.

Využili model klimatu, který vznikl ke zkoumání spojení mezi atmosférou, oceány a ledovce, a zjistili, že popel byl ohřátý sluncem. Díky tomu se velké množství popela vzneslo až do výšky 90 kilometrů. Předpoklady s největším množstvím popela by zahrnovaly spojení popela do větších částic a 90 % popela by kleslo k Zemi v období jednoho roku.

Nelze však zapomínat, že vznikaly různé požáry později. To znovu rozdmýchávalo starý i nový popel. Proto by se popel ve vzduchu udržel poměrně déle. Za předpokladu, že na Zemi bylo 35 Terragramů, slunce by bylo asi tak jasné, jako je dnes měsíc. Tento stav by podle vědců trval okolo dvou let.

Protože světlo bylo velmi slabé, téměř dva roky by neexistovala možnost fotosyntézy. Dokonce i model s nejmenším množstvím popela by zablokoval 90-95 % slunečního záření skoro na dva roky – rostly by jen rostliny zvyklé na stín. Ve všech modelech by klesly teploty o 28° na pevnině a o 11° Celsia v oceánech.

Studie uvádí, že se do atmosféry pravděpodobně dostaly i další látky a prvky, ovšem v bylo jich málo nebo se v atmosféře dlouho neudržely. Každopádně neměly nijak výrazný vliv na život na Zemi, ačkoliv ho určitě nezjednodušily.