Vědci našli stejné dinosauří stopy v Americe a Africe. Tehdejší páni tvorstva měli svou „dálnici“

Paleontologům se podařilo najít přes 260 dinosauřích stop z období rané křídy v Brazílii a Kamerunu. Na tomto objevu by nebylo nic až tolik překvapivého – jenže stopy jsou si podle paleontologa z Jižní metodistické univerzity v Texasu Louise L. Jacobse podobné stářím, tvarem i geologickým kontextem, jak uvedl pro americkou stanici CNN.

Stopy se od sebe nacházejí zhruba šest tisíc kilometrů daleko. Vytvořili je tříprstí terapodové (většinou predátoři), sauropodi (obrovští čtyřnozí dinosauři s dlouhými krky) i ornitopodé (podobní ptákům).

Objev dokazuje prehistorické pohyby mohutných pevninských masivů, které vytvořily podmínky pro migraci dinosaurů. Sedm kontinentů, jak je známe dnes, totiž vzniklo až daleko později. V dané době byla Jižní Amerika a Afrika spojená v jeden superkontinent – Gondwanu.

Oba kontinenty se od sebe začaly vzdalovat zhruba přes 140 miliony lety, kompletní oddělení ale trvalo velmi dlouho. Oceán ale vznikal postupně, nachází se pod ním oceánská litosférická deska vzniklá z magmatu, které se vylévalo během oddalování jihoamerické a africké desky.

Nálezu napomohl fakt, že se stopy zachovaly v bahně podél dávných řek a jezer. „Jedním z nejmladších a nejužších geologických spojení mezi Afrikou a Jižní Amerikou byl loket severovýchodní Brazílie přiléhající k dnešnímu pobřeží Kamerunu podél Guinejského zálivu,“ popsal Jacobs.

Znamená to, že se zvířata mohla pohybovat napříč kontinenty po jakési „prehistorické dálnici“. „Oba kontinenty byly podél tohoto úzkého úseku souvislé, takže zvířata na obou stranách tohoto spojení se mohla potenciálně pohybovat napříč,“ dodal texaský vědec.

Dinosauří stopy nejsou pouze otisky v zemi, nýbrž nabízejí vzácný náhled to života prehistorických obrů. „Dinosauří stopy nejsou vzácné, ale na rozdíl od obvykle nalézaných kostí jsou otisky nohou důkazem o chování dinosaurů, o tom, jak chodili, běhali či jinak se pohybovali, s kým chodili, jakým prostředím procházeli, jakým směrem se ubírali a kde se při tom nacházeli,“ pokračoval Jacobs.

Následné oddělení Afriky a Jižní Ameriky pomohlo evoluci. Zatímco se před tímto kontinentálním rozdělením pohybovali býložravci za rostlinami, masožravci šli hned za nimi. Toho času se v oblasti nacházel tropický deštný les, takže množství vegetace umožňovalo býložravým dinosaurům poměrně volný pohyb.

„Později, jakmile se kontinenty od sebe vzdálily, toto narušení pravděpodobně způsobilo přerušení genetické kontinuity, což je klíčový faktor evoluce. Jedna z krás této Země spočívá v tom, že každý z nás může vidět, že Afrika a Jižní Amerika do sebe kdysi zapadaly jako dílky puzzle. Je snadné si představit, že v propojeném světě se zvířata, včetně dinosaurů, mohla a pravděpodobně i měla přesouvat z místa na místo,“ uzavřel americký vědec.