Autobusy, vlaky, lodě i letadla. Jak extrémní počasí změní dopravu?

Dopady se liší podle jednotlivých druhů dopravy, avšak selhání jedné části sítě se často rychle rozšíří do dalších odvětví. Výpadky v dopravě pak negativně ovlivňují nejen běžné cestující, ale také dodavatelské řetězce a celkovou ekonomiku.

Silniční síť čelí výrazné zátěži jak při přívalových deštích, tak během extrémně vysokých teplot. Přívalové srážky zaplavují ulice i tunely nebo vyvolávají sesuvy půdy, které blokují vozovky a poškozují mosty. Vysoké teploty naopak způsobují měknutí asfaltu, rozpínání betonu a deformace dopravního značení.

V Londýně vyhlásili řidiči autobusů stávkovou pohotovost kvůli nesnesitelným podmínkám v kabinách, kde teploty přesahovaly čtyřicet stupňů Celsia. Riziko nehod zvyšuje také kouř z lesních požárů nebo prachové bouře, které zásadně zhoršují viditelnost řidičů.

Mimořádně zranitelná je vůči extrémnímu počasí také železniční doprava. Přívalové deště v jižním Německu vyvolaly sesuv půdy, který vedl k vykolejení rychlovlaku a rozsáhlým výpadkům spojů. Vlny veder zase způsobují ohýbání ocelových kolejí a poškození trolejového vedení.

Během extrémních teplot uvízli cestující v zastaveném vlaku v tunelu u Birminghamu, kde se podmínky přirovnávaly k sauně. Podobný případ nastal na trati mezi Paříží a Bruselem, kde selhala klimatizace a stovky lidí zůstaly uvíznuté při teplotách dosahujících čtyřiceti pěti stupňů Celsia.

Letecká a vodní doprava narážejí na specifické problémy spojené s výkyvy počasí. Vysoké teploty zhoršují letové vlastnosti strojů a mohou poškodit vzletové dráhy, což vedlo například k dočasnému uzavření letiště London Luton.

Kouř z lesních požárů zase v Marseille způsobil zrušení stovek letů. Vodní cesty naopak čelí paradoxu střídání nadbytku a nedostatku vody. Zatímco vysoká hladina Dunaje v Rakousku znemožnila bezpečnou plavbu lodí, v Bulharsku extrémní pokles hladiny odhalil kostry mamutů.

Nízká hladina řek způsobená suchem, například na Rýnu v Německu nebo v Panamském průplavu, znemožňuje plavbu nákladních lodí. Problémy na Rýnu vedly k omezení dodávek paliv, což vyvolalo jejich nedostatek na čerpacích stanicích a následný růst cen.

Hospodářské škody způsobené počasím na pobřežní dopravní síti v Evropě dosahují stovek milionů eur ročně a mohou vzrůst až na jednu a půl miliardy eur. Extrémní počasí ovlivňuje také samotné řidiče, protože vedra zvyšují únavu a zhoršují koncentraci, což zvyšuje riziko dopravních nehod.

Odborníci oslovení webem The Conversation zdůrazňují nutnost investic do odolnější infrastruktury a modernějších konstrukčních postupů. Řešením může být využívání materiálů odolných vůči vysokým teplotám nebo zlepšení odvodňovacích systémů v přístavech a na nádražích. Přizpůsobení zahrnuje také zkracování čekacích dob pro pěší na semaforech nebo zřizování stinných zón podél cyklostezek.

Během veder musí vlaky jezdit pomaleji, aby se snížilo riziko deformace kolejí, což však prodlužuje dobu cestování. Komplexní ochrana celé dopravní infrastruktury před všemi riziky je však finančně i technicky mimořádně náročná.