Jak zabránit pocitu hladu? Vědci jsou patrně na stopě zásadního objevu

Řím - Aminokyseliny arginin a lysin jsou schopny ovlivňovat rozhodující struktury našeho mozku, jimž předávají impuls spojený s pocitem sytosti. Zjednodušeně řečeno, mohly by nám pomáhat shazovat kilogramy. O nové studii informuje italský deník Corriere della Sera.

Nicholas Dale z Warwické univerzity v Británii studoval se svými kolegy činnost buněk zvaných tanycyty, které se nacházejí v mozku. Experti zjistili, že na jejich povrchu jsou specifické receptory pro aminokyseliny, které jsou jakýmisi stavebními prvky na bázi proteinů. Jde o tytéž receptory, jaké jsou na chuťových pohárcích na jazyku, kde umožňují cítit chuť umami typickou pro glutamát, která je právě charakteristickou chutí spojovanou s aminokyselinami.

Dale a jeho tým zkoumali tanycyty a objevili, že jakmile tyto buňky pocítí přítomnost aminokyselin, zvláště argininu a lysinu, aktivují se a předávají mozku pocit sytosti.

Autoři výzkumu publikovaného v časopisu Molecular Metabolism soudí, že v budoucnu by mohly být dietní režimy sestavovány na základě těchto poznatků. Znamenalo by to dávat přednost potravinám bohatým na arginin a lysin, jako jsou vepřové plecko, hovězí, makrely, kuřata, švestky, meruňky, čočka a mandle.

"Zatím však neexistuje žádný praktický výsledek, který by bylo možno bezprostředně použít. Zdůrazňuji, že potraviny bohaté na arginin, lysin a alanin (další aminokyselina citovaná ve studii) jsou zároveň potravinami, které obsahují proteiny. Aminokyseliny jsou totiž základní látky, které utvářejí proteiny. Arginin, lysin a alanin jsou tři aminokyseliny dobře zastoupené ve stravě západních zemí: každý z nás zkonzumuje denně zhruba 90 gramů proteinů," říká Andrea Ghiselli z italské Rady pro výzkum v zemědělství a analýzu agrární ekonomie v Římě.

Tyto a další aminokyseliny, které získáváme s jídlem, vstupují do krve, kde plní své funkce. To však neznamená, že tím, že přijmeme více argininu a lysinu, zvýšíme okamžitě pocit sytosti. Navíc je obecně známo, že sytost navozují proteiny, které nepochybně v západní stravě nechybějí. Denně bychom měli zkonzumovat jeden gram proteinů na jeden kilogram tělesné hmotnosti, tedy asi 70 gramů u mužů a asi 60 gramů u žen.

"My však sníme proteinů mnohem více. Zdá se mi tedy jasné, že ty aminokyseliny, které studie cituje, nám nechybějí. Zřejmě tedy existuje jiná cesta složitého mechanismu, kterým je do mozku vysílán signál pocitu sytosti. Podle mého názoru je tato studie velmi zajímavá právě pro lepší poznání tohoto mechanismu," uvádí Andrea Ghiselli.

Jaká jídla tedy poskytují větší pocit sytosti? "Jsou to ta, která mají vysoký obsah proteinů, a to jak živočišných, tak rostlinných. Na pocit sytosti působí dva prvky: čas mezi jídly, který závisí především na tom, kolik jsme zkonzumovali tuku, a mechanismus, který způsobuje, že konzumaci ukončíme. V tomto směru hrají velkou roli proteiny. Proto je sušené ovoce bohaté na tuky a proteiny známé svou sytivostí," říká Ghiselli.

Související

Senioři, ilustrační foto

Čína se naplno pustila do boje se stárnutím. Laboratoře pro dlouhověkost slibují, že se dožijeme 150 let

Čína se podle serveru New York Times naplno pustila do národního projektu, jehož cílem je porazit stárnutí. Součástí tohoto ambiciózního úsilí jsou laboratoře pro dlouhověkost, kontroverzní „ostrovy nesmrtelnosti“ a pilulky založené na někdy nejisté vědě a extravagantních tvrzeních. Téma se dostalo do centra pozornosti, když byl nedávno zachycen čínský nejvyšší vůdce Si Ťin-pching, jak si s ruským prezidentem Vladimirem Putinem povídá o možnosti dožít se 150 let nebo dokonce žít navždy.

Více souvisejících

zdraví Vědci potraviny jídlo obezita, nadváha, hubnutí

Aktuálně se děje

před 40 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

včera

včera

Suchý zip se uplatnil například u dětských bot.

Suchý zip měl svůj den. Jaká je jeho historie?

Na druhý srpnový den připadal Mezinárodní den suchého zipu. Toto spínadlo se bezpochyby řadí mezi přelomové vynálezy a dnes má všestranné využití: v odívání, průmyslu nebo třeba ve zdravotnictví. Jak suchý zip vznikl? Kdo a kdy ho vynalezl?

včera

Adam Vojtěch

České zdravotnictví má být připravené na budoucnost. I díky spolupráci s WHO

Ministerstvo zdravotnictví schválilo nový dvouletý plán spolupráce s Regionální úřadovnou Světové zdravotnické organizace (WHO) pro Evropu na období 2026–2027. Plán navazuje na dlouhodobou strategii spolupráce do roku 2030 a jeho cílem je podpořit budování odolného a kvalitního zdravotnictví připraveného na výzvy budoucnosti prostřednictvím reformy veřejného zdraví, posílení prevence, digitální transformace a inovací.

včera

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Česká fotbalová reprezentace má prvního zahraničního trenéra v historii. Španěla Santiho Deniu

To, o čem se v posledních dnech spekulovalo, se koncem července potvrdilo. Česká fotbalová reprezentace bude mít poprvé ve své historii zahraničního hlavního trenéra, konkrétně dvaapadesátiletého španělského stratéga Santiho Deniu. Jdeo trenéra, který byl dosud spjat se španělskými mládežnickými reprezentacemi, s nimiž měl několik úspěchů, když vyhrál evropské šampionáty hráčů do 17 let i do 19 let. Jeho jistě nejvýraznějším úspěchem je pak zlatá olympijská medaile z Paříže 2024, kterou vyhrál se Španělskem. Jeho nejbližším pobočníkem v novém realizačním týmu pak bude jeho krajan Pablo Amo.

včera

včera

včera

Pavel Blažek

Exministr Blažek poprvé reagoval na obžalobu v bitcoinové kauze

Bývalý ministr spravedlnosti Pavel Blažek poprvé reagoval na obžalobu v bitcoinové kauze. Podle jeho slov stále nebylo prokázáno, že bitcoiny pocházely z trestné činnosti. Někdejší člen Fialovy vlády zároveň označil za lež tvrzení, že mezi obžalovanými existovala dohoda.

včera

včera

Pavel Blažek

Exministru Blažkovi hrozí v bitcoinové kauze přes šest let

Bývalý ministr spravedlnosti Pavel Blažek by mohl kvůli bitcoinové kauze skončit na déle než šest let za mřížemi. Takový trest mu navrhla olomoucká žalobkyně, která obžalovala celkem čtyři osoby. Nejvyšší trest hrozí Tomáši Jiřikovskému. 

včera

včera

včera

včera

včera

Kuba se opět ponořila do tmy. Problémy místních rozhodně nekončí

Kubu v neděli postihl další celostátní blackout. Předcházel tomu jiný rozsáhlý výpadek dodávek energie v části země. Energetické problémy ostrovního státu se v posledních měsících prohlubují. Důvodem je především americké embargo. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy