Tajný program na ovládání mysli? O projektu MKUltra ze 70. let se nikdo neměl dozvědět

Celá řada science fiction spisovatelů si pohrává s myšlenkou, jak by vypadal svět, kdyby americké vládní organizace tajně prováděly pokusy na lidech. Západní demokratický svět se uklidňuje, že by k něčemu takovému nikdy nemohlo dojít, historie nám ale ukazuje, že opak je pravdou.

Projekt MKULTRA se zrodil na konci druhé světové války. Spojené státy tehdy chtěli najít významné vědce a zapojit je do vývoje nových zbraní. S Američany tak začal spolupracovat například Wernher von Braun, konstruktér německých raket V-2 a rakety Saturn V, která vynesla lidi na Měsíc.  

Spojené státy ale získaly i další významné odborníky. Pracovali pro ně špičkoví lékaři, fyzici, biologové a lidé, kteří dělali pokusy na lidech v nacistických koncentračních táborech. Počátkem padesátých let 20. století tak Američané vybudovali poměrně slušnou armádu vědců, které rovnou zapojili do práce. 

Dozvěděli se totiž, že Rusové a Číňané údajně pracují na programu ovlivňování lidské mysli a ovládání lidského chápání. V roce 1950 se proto zrodil projekt Bluebird, který měl přijít na to, jak ovládat lidskou mysl. O něco později se přejmenoval na projekt Artichoke, zlom ale přišel až v roce 1953, kdy byl projekt oficiálně schválen.

Spojené státy tehdy začaly brát tento program vážně a pod dohledem Alana Dullesse dostal Sidney Gotlieb na starost projekt CIA MKULTRA. Jeho cíl byl jasný, najít způsoby psychické manipulace lidí. Pod přísným utajením CIA testovala například ovlivňování myšlení pomocí drog, hypnóza, ale i sexuální zneužívání, mučení a účinky různých látek na lidský mozek.

Svět se nikdy neměl o ničem dozvědět, většina materiálů o tomto projektu proto byla zničena a ví se pouze střípky z celého projektu. Bylo do něj zapojeno na osm desítek institucí, desítky univerzit, nemocnice, lékaři, farmaceutické společnosti a věznice. Ti všichni testovali pomocí předem nadefinovaných metod velké množství lidí, kteří neměli o ničem ani ponětí.

Zhruba 11 let probíhal celý projekt v přísném utajení a bez jakékoliv právní opory. Byl nelegální, protiústavní a nehumánní. To CIA ale nevadilo, přesto v roce 1964 došlo k regulaci pokusů. O tři roky později vláda téměř přestala tento projekt financovat a v roce 1973, po dvaceti letech, byl oficiálně ukončen.

Projekt MKULTRA vyplul na povrch v letech 1974–1975 v důsledku aféry Watergate. Svět se tak dozvěděl o nelegálních aktivitách CIA, o pokusech na lidech, které pobouřily veřejnost i úřady. Začalo proto rozsáhlé vyšetřování a CIA dostala nařízeno, aby dodala veškerou dokumentaci o pokusech, které pod jejím dohledem probíhaly.

Většina dokumentů ale byla zničena ještě před tím, než kauza praskla, a celý rozsah projektu se tak lze jen těžko domnívat. Přesto podle Nejvyššího soudu došlo výzkumu a vývoji chemických, biologických a radiologických materiálů schopných ovládnout lidské chování. Celý program se sestával ze 149 subprojektů a podílely se na něm stovky lidí.

Podle některých informací byly do projektu zapojeny i děti, a to poměrně brutálním způsobem. CIA jim měla například pouštět do těla elektrické šoky či je jiným způsobem mučit, znásilňovat je nebo jim podávat drogy. Oficiálně se to ale nepotvrdilo.

Související

Voda

Víme, co pijeme? Vědce znepokojil nový objev, čistírny vody v jednom případě nedokáží zničit viry a bakterie

Čistírny odpadních vod jsou zásadní pro odstraňování kontaminantů z vody, která se následně vrací do přírody nebo je recyklována pro jiné účely. Nová studie však naznačuje, že tyto čistírny nemusí být dostatečně účinné v boji proti patogenům, které se uchytí na mikroplastech. Pokud se některé lidské patogeny přichytí na mikroplasty, mohou přežít čisticí procesy a představovat nebezpečí pro lidské zdraví, varuje nová studie publikovaná ve vědeckém žurnálu Plos One.
OSN

Největší biologická konference OSN v historii skončila fiaskem. Politikům je příroda ukradená, tvrdí vědci

Největší konference OSN o biologické rozmanitosti v historii, která se konala v kolumbijském městě Cali, skončila v sobotu bez dosažení dohody o klíčovém bodu programu – plánu na zvýšení financování ochrany druhů. Vědci podle BBC v reakci na summit tvrdí, že došlo k alarmujícímu nedostatku pokroku v záchraně přírody. Politici podle nich nejsou dostatečně ambiciózní, aby přírodu zachránili.

Více souvisejících

Vědci CIA

Aktuálně se děje

před 12 minutami

Počasí

Počasí v Česku se ochladí. Pocit zimy umocní i vítr, uvedli meteorologové

Začal nový týden, který podle meteorologů přinese proměnlivé a dynamické počasí. Česko se dočká silného větru a sněžení i v nížinách. Na horách by do víkendu mohlo napadnout i několik desítek centimetrů sněhu. Zejména druhá polovina pracovního týdne bude již typicky zimní, konstatoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). 

před 1 hodinou

Kateřina Kolouchová

Česko by mohlo v boji o záchranu klimatu dělat víc. EU vytváří vyšší a ambiciózní cíle, říká analytička pro EZ

Evropská unie je v boji proti změně klimatu ambiciózní a dokáže udávat trendy pro svět. Analytička organizace Fakta o klimatu Kateřina Kolouchová v rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsala, jak se nejen EU, ale také České republice daří v globální snaze o záchranu klimatu. „Myslím si, že by Česku pomohlo myslet na dva, tři kroky dopředu, zkrátka uvažovat v delších časových horizontech,“ říká.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Petr Fiala

Odvážná vize. Fiala vysvětlil, jak to myslel s platy jako v Německu

Premiér Petr Fiala (ODS) v den 35. výročí začátku sametové revoluce apeloval na voliče, aby jeho vládě dali ještě jedno čtyřleté období. Češi by pak podle jeho slov mohli dosáhnout na "německé" či "rakouské" platy. Navzdory následné kritice si Fiala za svými slovy stojí. Sebevědomí je podle předsedy občanských demokratů potřeba.   

před 3 hodinami

Fotbal, ilustrační fotografie

Střely jen do břevna. Bezbranková remíza z Albánie je ale pro Čechy nadějí na první místo

Čeští fotbalisté mají nadále šanci postoupit z prvního místo tabulky své skupiny B1 v rámci Ligy národů do elitní Ligy A a tím se tak přiblížit k zajištění účasti v baráži o postup na mistrovství světa ve fotbale 2026. Tyto cíle neoddálila ani sobotní bezbranková remíza v Albánii, kde nejblíže ke skórování měli nejblíže Václav Jemelka a Lukáš Červ, kteří při svých pokusech pouze rozezvučili břevno.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

ATACMS (Army TACtical Missile System) je série amerických taktických balistických střel (čili s velmi krátkým doletem až 300km).

Nasazení ATACMS proti Rusku: Média odhalila, co bude jejich první cíl

Joe Biden učinil zásadní rozhodnutí krátce před koncem svého mandátu – povolil Ukrajině použít americké rakety dlouhého doletu ATACMS k útokům na cíle uvnitř Ruska. Tento krok, který znamená výrazný posun v americké politice, přichází v době rostoucího napětí a necelé tři týdny před nástupem Donalda Trumpa do úřadu prezidenta.

před 6 hodinami

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml poprvé zareagoval na možnost použití ATACMS v Rusku

Spojené státy povolily Ukrajině použít rakety dlouhého doletu ATACMS k útokům na cíle uvnitř ruského území. Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov v pondělí označil toto rozhodnutí za nový stupeň napětí a větší zapojení USA do konfliktu na Ukrajině.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Kim Čong-un

Kim Čong-ungovi vadí, že USA brání Ukrajinu před Ruskem. Chrastí jadernými zbraněmi

Severokorejský vůdce Kim Čong-un ostře kritizoval Spojené státy za jejich rostoucí spolupráci s Jižní Koreou a Japonskem, což označil za přímou hrozbu pro bezpečnost své země. Tento krok navazuje na dlouhodobou strategii Pchjongjangu, která spočívá ve zvyšování vojenské síly a především jaderného arzenálu, aby se mohl postavit "gangsterským hrozbám" Washingtonu.

před 7 hodinami

Romana Jungwirth Březovská

Obyvatelům Pacifiku už jde o přežití, svět si na klimatických konferencích nastavuje zrcadlo, říká analytička pro EZ

Romana Jungwirth Březovská, analytička Asociace pro mezinárodní otázky a Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd České republiky, pro EuroZprávy.cz poskytla rozsáhlý rozhovor o klimatických konferencích, z nichž jednou je aktuálně probíhající COP29. „Na globálních konferencích je rolí Evropské unie tedy mimo jiné i to, že si může dovolit nastavovat různá tržní pravidla a může si dovolit vytvářet inovativní přístupy, které jiné regiony světa můžou postupem času přebírat a kopírovat,“ říká.

před 8 hodinami

Su-57 a Okhotnik

Záhada, nad kterou si láme hlavu celý svět. Co zničilo nejmodernější ruskou zbraň na Ukrajině?

Na obloze v blízkosti frontové linie u města Kostjantynivka se odehrál neobvyklý moment, který upoutal pozornost ukrajinských i mezinárodních pozorovatelů. Dva bílé kondenzační pruhy, často předzvěst ruského leteckého útoku, se zkřížily, ale to, co následovalo, bylo podle BBC bezprecedentní. Nižší pruh se rozdělil a nový objekt prudce zrychlil směrem k druhému, než se jejich dráhy zkřížily a oblohu ozářil jasný oranžový záblesk.

před 8 hodinami

Rusko, Kreml

Povolení útočit raketami ATACMS v Rusku rozlítilo Moskvu. Svět čeká na reakci Putina

Rozhodnutí prezidenta Joea Bidena umožnit Ukrajině používat americké rakety dlouhého doletu k útokům na ruské území vyvolalo ostrou reakci v Moskvě a přililo olej do ohně už tak vyhroceného konfliktu. Tento krok, který Rusko vnímá jako přímé ohrožení své suverenity, přinesl tvrdou kritiku od ruských představitelů a médií a zdůraznil rostoucí napětí v geopolitickém střetu mezi Moskvou, Kyjevem a Západem, uvedl server BBC.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Odpálení rakety ATACMS.

Čím může Kyjev útočit v Rusku? Chlouba americké armády ATACMS je víc než jen zbraní

ATACMS, neboli Army Tactical Missile System, je pokročilý balistický raketový systém vyvinutý společností Lockheed Martin. Tento systém slouží především k přesným úderům na dlouhé vzdálenosti a je určen k ničení strategických cílů, jako jsou velitelská stanoviště, letiště, sklady munice nebo nepřátelská dělostřelectva. ATACMS se stal klíčovou součástí arzenálu Spojených států a jejich spojenců díky své spolehlivosti, flexibilitě a vysoké ničivé síle. 

před 10 hodinami

Tomáš Dvorský

Korčok se vrací do hry. Jeho úkolem bude změnit vnímaní Progresivního Slovenska, říká politolog pro EZ

Nejsilnější slovenské opoziční hnutí Progresívne Slovensko (PS) získalo do svých řad Ivana Korčoka, dlouholetého diplomata a bývalého ministra zahraničí, který letos neúspěšně kandidoval na prezidenta. Politolog Tomáš Dvorský z Univerzity Pavla Josefa Šafaříka pro EuroZprávy.cz hodnotí, zda Korčokův vstup může PS pomoci oslovit voliče i v konzervativních regionech, oslabit pozici vládních stran a jaké výzvy by přineslo sestavování nové vlády v případě volební porážky Roberta Fica.

před 10 hodinami

Pařížská dohoda není mrtvá, nemůžeme ale nechat planetu shořet, varuje Měsícová

Gabriela Měsícová, Public Affairs manažerka byznys platformy pro udržitelnost Změna k lepšímu, poskytla pro EuroZprávy.cz rozhovor o klimatické konferenci COP29. Pařížská dohoda podle ní mrtvá není, „nejde to ale udělat tak, že pojedeme dál jako normálně a necháme planetu shořet,“ vysvětlila.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy