Jak se vyvíjeli Evropané za 30 tisíc let? Projekt vyvrátil rozšířený mýtus

Odborníci naměřili a nasnímali kosterní pozůstatky 2500 jedinců. Na projektu se podíleli vědci z několika států včetně týmu Vladimíra Sládka z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Výzkum odhalil hlavní trendy za 30.000 let, které platí pro celou Evropu, ale i rozdíly mezi regiony. Vědci zkoumali a porovnávali například výšku postavy lidí, hmotnost nebo proporce končetin vůči trupu. "Druhá část, podstatnější, byly biomechanické parametry, tedy to, jaké zatížení kostra nese v dolní a horní končetině," řekl Sládek.

Z těchto údajů dokážou vědci zjistit, jak se tehdy lidé pohybovali, kolik ušli kilometrů nebo jak si obstarávali potravu. Jasně například vyplynulo, kdy se z lovců a sběračů stali zemědělci. Projevuje se to i na kostře žen. "Ženám se najednou vyrovná asymetrie horní končetiny, a to proto, že začaly dlouhodobě a systematicky zatěžovat horní končetiny - symetricky, při mletí zrn," uvedl Sládek.

"S přijetím zemědělství se dramaticky zhoršily životní podmínky populacím a projevilo se to v různých ukazatelích, mimo jiné ve snížení výšky," upozornil Sládek. Dodal, že změna byla tak výrazná, že ji Evropané dohnali až v posledních sto letech.

Vědci zjistili také další, změny, které ukazují, s čím se lidé museli potýkat. Byly to například infekční nemoci nebo to, že se naučili využívat zvířata nejen pro maso, ale také pro mléko a další produkty.

Výsledkem studie je mimo jiné nejobsáhlejší databáze, která bude od pondělí přístupná zájemcům o tyto údaje. "Čekáme, že to bude velká inspirace pro další badatele, a že později vznikne něco takového i pro další regiony - Afriku, Asii a třeba i severní Ameriku," dodal Sládek. Výsledky zatím tým publikoval v několika časopiseckých studiích. Obsáhlou monografii vydá příští týden nakladatelství vědecké literatury Wiley-Blackwell v New Yorku.