Může vás jídlo zabít? Oblíbená pochoutka Čechů to dokáže

Způsobů, kterým mohou právě jahody ohrozit vaše zdraví, je celá řada. Jako první a nejzávažnější zřejmě každého napadne alergie, která se přitom nemusí týkat pouze alergiků. Nesnášenlivost prakticky na cokoliv si můžeme vypěstovat i během života a může se objevit v jakémkoliv věku, ačkoliv jsme například od dětství ničím netrpěli.

Alergie na různé druhy ovoce patří mezi potravinové alergie a ve většině případů nejsou projevy většinou závažné. Objevují se příznaky ústního alergického syndromu, tedy otok a svědění rtů, ústní sliznice, případně končetin. Jahody ale tvoří v rámci těchto alergií jedno specifikum. Alergie na ně totiž podle odborníků prakticky neexistuje.

Jahody přitom pacienti často udávají jako příčinu svých alergických obtíží. Podle odborné německé literatury ale existuje jen malé procento doložených případů vážnější alergické reakce na jahody a byl zaznamenán údajně pouze jeden jediný případ anafylaktického šoku právě v přímé souvislosti s pozřením jahod. 

Přesto byl v jahodách objeven podobný alergen, jako je například v břízovitých rostlinách, a nesnášenlivost na ně se objevit může. Nejčastějšími projevy poté jsou jak ústní alergický syndrom, tak i kopřivka, která podle posledních vědeckých zjištění nevzniká alergickou reakcí jako takovou, ale negativní reakci organismu na přísady v potravinách. Reakce po jahodách mohou také být způsobeny uvolněním histaminu a dalších látek.

Alergii na ovoce ale není radno podceňovat. V nejzávažnější formě může alergika postihnout anafylaktický šok, tedy extrémně silná alergická reakce. Zatímco ta klasická postihne určité místo, u anafylaktického šoku je zasaženo celé tělo. Anafylaktický šok se začne projevovat do 30 minut po kontaktu s alergenem, kdy vlivem zúžení cév může dojít kromě selhání krevního oběhu i k udušení. 

První pomocí v případě šoku je adrenalin, který lékař nebo sám pacient aplikuje injekčně do žíly. Adrenalin blokuje neblahé účinky alergické reakce na cévy a umožňuje udržení krevního oběhu, navíc také brání zúžení dýchacích cest.

Alergie ale není to jediné, co nás může ohrozit. V Česku se před několika lety odehrál zajímavý případ, kdy žena snědla jahody a skončila v nemocnici na kapačkách. Podle tehdejšího vyjádření alergii na jahody nemá a neměla, a zůstalo tak záhadou, co se vlastně stalo. Spekulovalo se však o možnosti, že se žena přiotrávila chemikáliemi používanými na postřik jahod. Ty jsou totiž, podobně jako jiné ovoce, sklízeny nedozrálé a uzrávají až cestou na pulty obchod.

Ostatně právě chemie na povrchu ovoce je jedním z hlavních témat řady pořadů, které se věnují zdravému stravování nebo péči o zákazníka. Není přitom nic jednoduššího, než si veškeré zakoupené ovoce před požitím pořádně omýt a očistit. Tím ho zbavíme většiny toxických látek.

Jahody mohou stát i za vznikem dalšího nepříjemného neduhu, kterým jsou afty. Je-li tomu skutečně tak dodnes lékaři přesvědčivě neví, nezjistili totiž, co přesně afty v dutině ústní spouští. Obecně vzato se ale jahody považují za jeden ze spouštěčů.

V neposlední řadě je třeba dát si také pozor na to, jak čerstvé jahody jíme. Na rozdíl od některých potravin, jako je například mrkev, bychom neměli plesnivé jahody okrajovat, ale vyhodit celé. Plíseň totiž proroste do hloubky celého ovoce a ačkoliv plíseň po odkrojení nevidíme, s největší pravděpodobností už v ovoci dále řádí mimo naše viditelné spektrum.

V případě jahod je kontaminace většinou stroprocentní. Pokud si tedy všimneme plesnivé jahody, měli bychom pro jistotu vyhodit celé balení. V opačném případě riskujeme, že do těla dostaneme velké množství mykotoxinů, jedovatých látek, které mohou v našem těle zachovat trvalé následky. Negativně působí například na nervový systém, pokožku, respirační aparát, ale i na pohlavní orgány.