Záhadný mozek: Proč stále neumíme některé druhy bolesti léčit?

Obtížné zkoumání mozkové aktivity je hlavním důvodem, proč neurologie nezažila v posledních desetiletích tak dynamický vývoj jako třeba kardiologie. "My teprve tušíme, jak mozek funguje. Dokážeme rozpoznat jednotlivé neurony, nicméně komplexnost mozkové aktivity tvoří právě komplexnost neuronových sítí - a tam se nám nedostává technologie," uvedl Jiří Paleček z Fyziologického ústavu Akademie věd ČR, který je zároveň předsedou České společnosti pro neurovědy. 

Jednou z nových metod pro zkoumání sítí neuronů je optogenetika. Paleček uvedl, že je založená na sledování proteinu v neuronech, který fosforeskuje při jejich aktivitě. "Jde to ale jen do určitého počtu neuronů, do hlubokých vrstev se nedostaneme," řekl vědec.

Paleček se nejvíce věnuje mechanismům a možnostem léčby bolesti. "V léčbě bolesti nebylo za posledních 30 let vynalezeno nové analgetikum. Progres je v této oblasti pomalý, přesto se objevují například neurostimulační metody, které umožňují alespoň malému množství pacientů zlepšit stav. Není to ale léčba, která by zásadně pomohla a odstranila problémy," uvedl.

Zatímco akutní bolest je podle něj součástí ochranného mechanismu a současnými postupy se dá dobře zvládat, existují i neuropatické bolestivé stavy. Jejich příčinou může být poškození nervů například při diabetu, po pásovém oparu nebo následkem úrazu. "Jsou velmi obtížně léčitelné právě proto, že za jejich rozvojem stojí mechanismy odlišné od těch, které se zapojují při poškození periferních tkání - třeba když se spálíme nebo řízneme. Zde potřebujeme další poznatky, abychom tyto mechanismy objevili a dokázali těmto lidem pomoci," řekl Paleček.

Výzkum mozku a centrální nervové soustavy je podle něj potřebný i kvůli tomu, jak stárne populace a častěji se vyskytují taková onemocnění, jako je Alzheimerova choroba.