Každá nemoc má svůj zápach. Co vám je, když "páchnete" po zkažených jablkách či uvařeném pivu?

"Některé nemoci způsobují, že naše tělo, ať už potem nebo slinami, vyplavuje konkrétní látky, které způsobí charakteristický zápach pro to onemocnění. Lišit se může i místo výskytu tělních tekutin," uvedl experimentální psycholog Mats Olsson ze Švédska. Obecně platí, že nemocný člověk mnohem silněji zapáchá.

U několik nemocí bylo popsáno, jakým pachem se prokazují. Například lidi trpící cukrovkou prý následuje zápach zkažených jablek kvůli koncentrací acetonu, který z těla vychází společně s dechem. Pokud projdete kolem lidí se žlutou zimnicí, možná si představíte řeznictví. Ne všechny nemoci však smrdí nevábně, například ti s tyfem prý připomínají čerstvě upečené pečivo, a lidé trpící žlázovitým onemocněním mají dokonce parfém připomínající uvařené pivo.

"Často jezdím věřejnou hromadnou dopravou a téměř každodenně se setkávám s nějakým silným zápachem," uvedl chemik George Preti, který se pachům věnuje už skoro 30 let. Jeho nos je výjimečně vytrénovaný a dokáže bez problémů rozeznat sebemenší změny. Podle Olssona mají nemoci charakteristický zápach kvůli evoluce, takto člověk jednoduše pozná ty jedince, se kterým by možná nechtěli reprodukovat potomstvo.

Olsson však tvrdí, že nepříliš vábný zápach je i důkazem toho, že se zdravé tělo brání proti případnému onemocnění. Pokud nám jiní lidé kvůli své nemoci "smrdí", pak to znamená, že naše tělo vědomně bojuje s tím, abychom se stejnou chorobou nenakazili sami. "Některé zápachy jsou pro nás nechutné, protože se nás tělo snaží udržet zdravé," tvrdí psycholog.

Z moči se běžně získají informace o našem zdravotním stavu, málokdo však má možnost naši moč skutečně cítit. Lidé proto nejčastěji zkoumají pot nebo zápach z úst, aby určili, zda jednají s nemocným jedincem či ne. Dech je však těžko zachytitelný a vědci proto nemohou určit jeho přesné složení, aby zjistili, jakými látkami se většinou liší nemocný od zdravého.