Zvířata s lidskými orgány či lidské mléko na regálech obchodů. Věda pořád experimentuje

Křížení lidských a živočišných genů podle některých lidí neetické. Věda nikdy není schopná říct, jestli nový jedinec přežije či jestli v průběhu experimentu nebude trpět.  V případě geneticky modifikovaných potravin (například brambory amfora) se jedná o zlepšení úrodnosti či větší odolnosti vůči různým stresovým faktorům. Křížení lidských a živočišných genů je čirý experiment ze zvědavosti – co bude, když …?

Pokus o spojení lidských a živočišných buněk provedla klinika Mayo v Minnesotě. Vědci zasadili lidské kmenové buňky do plodu prasat. Cílem bylo zjistit, jak tyto buňky budou vzájemně reagovat. Jako výsledek vědci objevili, že některé buňky zůstali oddělené a nové stvoření mělo v různých částech těla pouze lidské nebo pouze živočišné buňky. Nový jedinec měl navíc dosud neznámý typ krve. Žádné vnější změny ovšem neproběhly, zevnějšku to bylo stále prasátko.

 V roce 2009 vědci z Ruska a Běloruska geneticky modifikovali mléko kozy k produkci lidského mateřského mléka. Stoprocentní mléko člověka to ale nebylo. Cílem bylo získat lidské mléko na regálech obchodů s potravinami. Tímto experimentem se inspiroval i čínský tým vědců, který krátce nato vytvořil celé stádo krav produkujících lidské mléko. Číňané svůj výrobek plánovali uvést na trh už do roku 2014 ale kvůli malé poptávce svůj plán museli odložit. Teď pracují na marketingové strategii, aby jejich o modifikované mléko měl někdo zájem.

V roce 2007 vědecky tým z Yale University se pokusil o komplikovaný experiment, aby mohl zavést lidské nervové kmenové buňky do opice. Cílem bylo lip prozkoumat Parkinsonovou chorobu. Opice postižené touto nemocí mohli normálně chodit, jíst a pohybovaly se dokonce lépe než dřív. Lidské buňky změnily proces fungování opičího mozku. Věda takovým výsledkem byla překvapená.

Z etického hlediska takové pokusy mohou způsobit různé negativní následky. Experimenty na zvířatech se většinou provádí v lékařství, například pro simulaci lidských nemocí na zvířatech. Nejčastějšími zvířaty fungujícími jako modelové organismy jsou myši. Studuje se na nich například rakovina, obezita či srdeční choroby. Na těchto zvířatech se pak testují potenciální léky. Existují prasata geneticky modifikovaná za účelem zvýšení úspěšnosti transplantace zvířecích orgánů lidem.