EU schválila povinné čipování psů a koček, zavádí minimální standardy pro jejich chov

Začátek období letních dovolených znamená pro útulky jediné: zaplní se opuštěnými domácími mazlíčky, jejichž majitelé je při plánování cest odložili. Dosud bylo téměř nemožné původní majitele takových zvířat dohledat, což vedlo k přeplněným kapacitám mnoha zařízení. Brzy však tato praxe narazí na nová legislativní omezení z Bruselu. Evropská unie se totiž rozhodla zavést přísnější pravidla pro ochranu psů a koček. Kromě povinného čipování, které v Česku v případě psů platí už řadu let, zavádí také závazné minimální standardy pro jejich chov.

Evropský parlament schválil nařízení, které mnozí označují za historický milník v ochraně zvířat. Klíčovým prvkem této legislativy je povinné čipování a následná registrace psů i koček napříč celou unií. Všichni čtyřnozí společníci tak budou muset být označeni mikročipem a zaneseni do příslušné národní databáze. Systémy budou navíc vzájemně propojeny, což umožní identifikaci majitele z jakéhokoliv členského státu.

Tento krok je přímou reakcí na aktivity organizovaných skupin obchodujících se zvířaty. Evropská komise již dříve klasifikovala nelegální obchod se štěňaty jako součást organizovaného zločinu. Díky přísnějším pravidlům pro zpětnou sledovatelnost chce unie konečně účinně čelit tomuto nelegálnímu byznysu. Internet totiž v současnosti zneužívají překupníci k prodeji zvířat za často podezřele nízké ceny.

Podle dostupných dat z institucí EU se až šedesát procent všech nákupů domácích mazlíčků odehrává v online prostředí. Za lákavými inzeráty se však velmi často skrývají kriminální živly, které zvířata množí v naprosto nevyhovujících podmínkách. Mnoho štěňat a koťat je navíc předčasně odebráno matkám a následně přepravováno na dlouhé vzdálenosti napříč Evropou. Výsledkem jsou stresovaná, nemocná nebo neočkovaná zvířata, která končí u nic netušících nových majitelů.

Nejde pouze o otázku dobrých životních podmínek pro zvířata, ale také o zdraví veřejnosti. Europoslanec Peter Liese zdůraznil, že nelegální praxe představují vážné riziko přenosu nemocí, jako je vzteklina, i na lidi. Pokud zvířata neprojdou veterinární kontrolou ani očkováním, stávají se potenciálním zdrojem nákazy. Zpřísnění regulací proto vnímá jako nezbytný krok k ochraně občanů i domácích zvířat.

Nová legislativa má rovněž přinést tolik potřebnou transparentnost do online obchodování se zvířaty. Kupující budou mít díky povinnému čipování a registraci možnost snadno ověřit původ zvířete, jeho věk i majitele. Každý, kdo bude chtít například nabízet psa k prodeji na internetových inzertních portálech, bude muset doložit splnění těchto povinností. Anonymní inzeráty, které dosud umožňovaly podvody, se tak stanou minulostí.

Politici však upozorňují na poměrně dlouhé přechodné lhůty, které jsou v nařízení obsaženy. Zatímco profesionální chovatelé a obchodníci budou muset nová pravidla začít plnit do čtyř let, pro soukromé majitele platí mnohem volnější časový rámec. Psi budou muset být čipováni do deseti let od začátku platnosti zákona a u koček je tato lhůta dokonce patnáct let. Někteří zákonodárci proto apelují na vlády jednotlivých zemí, aby proces implementace urychlily. V Česku už povinné čipování psů platí od roku 2020. 

Kromě povinného čipování se unie zaměřuje i na samotné chovatele a stanovuje pro ně závazné minimální standardy. Tyto předpisy zahrnují požadavky na přístup k čerstvé vodě, kvalitní krmivo a dostatek pohybu. Cílem je zajistit, aby zvířata netrpěla v nedostatečných prostorách, což je častý nešvar nelegálních množíren. Státní orgány tak získají účinný nástroj, jak kontrolovat podmínky, v nichž zvířata vyrůstají.

Brusel tímto krokem reaguje na dlouhodobý tlak veřejnosti, která si lepší ochranu mazlíčků dlouhodobě přeje. Průzkum Eurobarometru z roku 2022 ukázal, že pro přísnější regulace se vyslovilo až 74 procent občanů Evropské unie. Vztah lidí k jejich čtyřnohým společníkům je silný, o čemž svědčí i obrovský nárůst zájmu o domácí zvířata během pandemie koronaviru. Celková ekonomická hodnota tohoto trhu je rovněž značná.

V celé Evropské unii žije podle odhadů přes 72 milionů psů a více než 83 milionů koček. Tento sektor generuje roční obrat přesahující 1,3 miliardy eur, což z něj činí významnou tržní oblast. Mezi největší odběratele psů a koček v rámci členských států se řadí Německo, paradoxně však patří spolu s Polskem a Estonskem k zemím, které dosud nemají zavedenou jednotnou národní povinnost čipování a registrace.

Dosud byla tato agenda v Německu řešena na úrovni jednotlivých spolkových zemí, což vedlo k roztříštěným a nekonzistentním pravidlům. To bylo mnohými evropskými partnery vnímáno jako překvapivé zaostávání za zbytkem unie. Nové evropské nařízení má tento stav změnit a přinést do legislativy tolik potřebnou jednotu. Poprvé tak dojde k plošné registraci všech koček, s výjimkou těch volně žijících na statcích nebo využívaných k pokusným účelům.

Související

Severní bílý nosorožec

Do roku 2050 téměř vymře třetina známých druhů zvířat, varují vědci. Vytváří obří biotrezor

Lidstvo se jako živočišný druh zatím o svou budoucnost bát nemusí. Na sedmi kontinentech nás žije 8,2 miliardy a očekává se, že do roku 2050 tento počet vzroste na téměř 10 miliard. Ostatní obyvatelé planety jsou na tom však podstatně hůře. Podle Střediska pro biologickou rozmanitost se předpokládá, že do stejného roku 2050 překročí hranici vyhynutí přibližně 30 % známých druhů. Nyní se však objevuje způsob, jak je chránit – nebo alespoň uchovat jejich genomy, aby se v budoucnu mohli na Zemi znovu vrátit.

Více souvisejících

Zvířata Psi Kočky

Aktuálně se děje

před 36 minutami

před 1 hodinou

Donald Trump

Trump: Teheránu trvalo vyjednávání o dohodě příliš dlouho, bude za to muset zaplatit

Spojené státy a Írán se ocitly na hraně dalšího vážného konfliktu poté, co si v noci na dnešek vyměnily intenzivní palbu. Jde o největší vojenskou eskalaci od chvíle, kdy bylo 8. dubna sjednáno příměří. Noční údery opětovně vyvolaly silné pochybnosti o tom, zda toto příměří vůbec ještě platí, a vážně ohrožují veškeré diplomatické úsilí, které mělo vést k definitivnímu ukončení války.

před 2 hodinami

V Severním Irsku vypukly násilné protiimigrační protesty

Belfast v plamenech. Po brutálním útoku migranta vyšli naštvaní lidé do ulic, vypukly nepokoje

V Severním Irsku vypukly násilné protiimigrační protesty, které vyvolaly výzvy krajně pravicových aktivistů v reakci na pondělní útok nožem. Dav, v němž se nacházeli maskovaní muži, v úterý večer zapaloval auta i domy a blokoval silnice v Belfastu a jeho okolí. K nepokojům došlo jen několik hodin poté, co k pouličním akcím vyzvali například Elon Musk nebo Tommy Robinson. Demonstranti mimo jiné unesli a zapálili autobus na Newtownards Road ve východním Belfastu, přičemž nad hořícími vozy v dalších čtvrtích musel hlídkovat policejní vrtulník.

před 3 hodinami

Stíhací letoun F-15 Eagle, ilustrační fotografie

USA se pomstily za sestřelený vrtulník Apache

Spojené státy americké se odhodlaly k odvetnému vojenskému kroku a zahájily novou sérii útoků zacílených na území Íránu. Velitelství ozbrojených sil USA pro Blízký východ, východní Afriku a střední Asii (CENTCOM) oznámilo, že tato operace byla spuštěna jako přímá reakce na předchozí zničení amerického vrtulníku. K zahájení náletů došlo v pět hodin odpoledne východoamerického času.

před 3 hodinami

Prezident Trump

Lidé Trumpovi nevěří. USA jako spojence vnímá jen každý desátý Evropan

Důvěra Evropanů v americké bezpečnostní záruky klesla na historické minimum. Vyplývá to z nového průzkumu, který zveřejnil thinktank Evropská rada pro mezinárodní vztahy (ECFR) před nadcházejícími summity zemí G7 a NATO ve Francii a Turecku. Podle získaných dat považuje Spojené státy za přímého spojence pouhý jeden z deseti obyvatel v patnácti dotázaných evropských zemích. Ve všech těchto státech navíc panuje většinová skepse ohledně toho, zda by jim USA v případě napadení přispěchaly na pomoc.

před 4 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Trump a Netanjahu věřili, že porážka Íránu Blízký východ změní. Vše je ale úplně jinak

Donald Trump a Benjamin Netanjahu byli přesvědčeni, že triumf nad Íránem přinese zásadní proměnu Blízkého východu. Region se sice skutečně mění, avšak zcela jiným směrem, než oba státníci předpokládali, neboť islámskou republiku se porazit nepodařilo. Aktuální situace hrozí přerůst v dlouhodobou, opotřebovávací a permanentní krizi, která bude střídavě přecházet do otevřených vojenských střetů. Íránský režim se ukázal být mnohem odolnějším, než Trump s Netanjahuem kalkulovali, přičemž jejich chybný odhad vedl ke ztrátě kontroly nad dalším vývojem.

před 5 hodinami

před 7 hodinami

včera

včera

Při výbuchu auta v Moskvě údajně zahynul ruský generál

Při výbuchu auta v Moskvě údajně zahynul ruský generál

V satelitním městě Balašicha nedaleko Moskvy došlo v úterý ráno k výbuchu osobního automobilu, při kterém zahynul řidič. Incident se odebral kolem půl šesté ráno, kdy v blízkosti obytného domu explodovalo jedoucí vozidlo značky BMW X3.

včera

Ursula von der Leyenová, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

EU chce zakázat vstup všem Rusům, kteří od začátku války sloužili v armádě

Evropská unie plánuje v rámci nového balíčku sankcí zakázat vstup na své území všem ruským vojákům, kteří od začátku války sloužili v tamních ozbrojených silách. Návrh jednadvacátého souboru opatření od zahájení plnohodnotné invaze v únoru 2022 představila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.

včera

Alexandr Lukašenko

Lukašenko odmítl poslat běloruské vojáky na Ukrajinu: Nebudeme potravou pro děla

Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko vyloučil možnost, že by vyslal své vojáky bojovat na Ukrajinu. Během projevu v západoběloruském městě Hrodna podle polského webu TVP prohlásil, že jeho vojáci se nenechají zneužít jako kanonenfutr pro cizí zájmy. Zároveň však potvrdil, že vojenské a obranné spojenectví s Ruskem zůstává plně v platnosti a Minsk je v případě potřeby připraven Moskvu bránit.

včera

Pentagon

Tajnůstkářství, nedůvěra, testování loajality. Co se děje v Pentagonu pod vedením Hegsetha?

Vedení amerického ministerstva obrany pod vedením ministra Peta Hegsetha provází podle CNN hluboká nedůvěra vůči podřízeným a neustálé prověřování jejich loajality. Tento stav vyvrcholil na začátku dubna, kdy se náčelník generálního štábu armády Randy George pokusil s ministrem osobně setkat. Chtěl s ním projednat narůstající napětí, které vyvolaly Hegsethovy přímé zásahy do kariérního postupu vysokých důstojníků, včetně zablokování povýšení čtyř plukovníků. K plánované schůzce, na které chtěl generál George představit armádní technologické priority, už ale nedošlo, protože byl hned následující den z funkce propuštěn.

včera

včera

včera

Libanon

Izraelská armáda nařídila evakuaci pátého největšího města Libanonu

Izraelská armáda vydala prostřednictvím svého mluvčího pro arabské vysílání Avichaje Adraeeho příkaz k vynucené evakuaci pro obyvatele jiholibanonského Tyru, který je pátým největším městem v zemi. Výzva k okamžitému opuštění domovů a přesunu na sever za řeku Zahrání se týká samotného Tyru, včetně tamní křesťanské čtvrti, a také přilehlých uprchlických táborů a okolních čtvrtí. Podle vyjádření mluvčího jsou nadcházející údery reakcí na to, že hnutí Hizballáh porušilo dohodu o příměří a cílí na izraelské zázemí, přičemž tyto téměř každodenní útoky si podle dostupných zpráv často vyžadují civilní oběti a ničí civilní infrastrukturu.

včera

včera

Trump na zápase NBA

Trumpa na zápase NBA vypískali. Během utkání usnul

Donald Trump byl hlasitě vypískán a zahrnut bučením, když se jeho tvář v pondělí večer objevila na velkoplošných obrazovkách v Madison Square Garden. K incidentu došlo těsně před zahájením třetího zápasu finále NBA mezi týmy San Antonio Spurs a New York Knicks. Prezident se na jumbotronu objevil ve chvíli, kdy v hale zněla americká státní hymna, což v celé aréně okamžitě vyvolalo vlnu nevole. Trump byl na záběrech o něco déle než osm sekund, během nichž se usmíval a salutoval, přičemž o několik okamžiků později kamera ukázala nastoupené hráče domácích Knicks a negativní reakce publika se rázem změnily v jásot.

včera

včera

Na frontě se mu nedaří, ve světě čelí rostoucí izolaci. Zelenskyj popsal bezútěšnou pozici Ruska

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se během rozhovoru v Londýně projevoval velmi optimisticky. Více než čtyři roky od začátku ruské invaze vyjádřil přesvědčení, že největší evropský konflikt od roku 1945 se začíná pomalu obracet ve prospěch Kyjeva. Současná vojenská situace je podle něj pro ukrajinskou stranu nejslibnější za poslední dva a půl roku. Ačkoliv nelze tvrdit, že by Rusko válku přímo prohrávalo, podle ukrajinského vůdce ztrácí okupační vojska iniciativu na bojišti doslova den za dnem.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy