Vědci z Univerzity Karlovy pomohli s objasněním přechodu života z vody na souš

Na objevu se podíleli vědci z Přírodovědecké fakulty (PřF) Univerzity Karlovy v Praze. Člen české části týmu Stanislav Vosolsobě z katedry experimentální biologie rostlin, uvedl, že se ukázalo, že evoluce nešla jedinou, nejpřímější cestou, ale vznikala během ní řada "souběžných uliček".

Vědci pod vedením Stefana Rensinga z univerzity v německém Marburgu si k výzkumu zvolili sladkovodní řasu parožnatku. „Ve skupinách, které jsou rostlinám nejvíc příbuzné, vyniká parožnatka tím, že je složitější než všechny ostatní," řekl. Parožnatka je podle něj rozšířená po celém světě, není ale příliš hojná.

„Rozhodně ji nenajdete v každém rybníku. Když ji chce člověk najít, musí do čistého vápencového jezírka," uvedl Vosolsobě. Kvůli své biologické příbuznosti bývá považována za sestru rostlin. Vědce proto zajímalo, jak to s touto příbuzností vypadá a pustili se do analýzy jejího genomu.

Přepis částí genomu měli na starosti experti z Japonska. Další skupiny vědců se podílely na interpretaci vzniklého textu. „Můžete si pro představit jako text, kde jsou uvedená písmenka genetické informace. Zjednodušeně máte několik stovek milionů písmenek a vyhledáváte v nich ty důležité části," uvedl Vosolsobě. On sám jako bioinformatik hledal v genomu parožnatky části podobné těm, jaké vědci znají z rostlin, konkrétně geny odpovědné za přenos auxinu. To je hormon, který u rostlin řídí růst listů a kořenů.

Z genů pro auxin u parožnatek se ukázalo, že tato řasa se od ostatních řas odlišuje, zároveň ale není ani přímou předchůdkyní rostlin - obě linie se samostatně vyčlenily ze širší skupiny jednodušších řas. „To ilustruje velmi zajímavý a dříve neuvažovaný trend evoluce, který se dnes vyjevuje stále častěji, že vývoj nešel jednou nejpřímější cestou, ale spíše bezpočtem různých, často však souběžných uliček," řekl.

Článek o výsledcích výzkumu vyšel v biologickém časopise Cell a PřF o něm informovala v dnešní tiskové zprávě.